Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 141/2020-37
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci
manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum
bytem adresa manžela a manželky
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum
naposled bytem na území ČR adresa manžela a manželky
zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení
sídlem adresa
rozvod manželství
takto:
I. příjmení jméno celé jméno manžela, rozené příjmení, datum narození, a celé jméno manžela (jméno anonymizována dvě slova), datum narození, uzavřené dne datum v místě anonymizováno, Rusko, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno – střed, ve svazku spisová značka, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. [příjmení] [jméno] [celé jméno manžela], rozené [příjmení], [datum narození], a [celé jméno manžela] ([jméno] [anonymizována dvě slova]), [datum narození], uzavřené dne [datum] v místě [anonymizováno], Rusko, zapsané v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno – střed, ve svazku [spisová značka], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo] se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem podaným k soudu dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno takovým způsobem, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí a stalo se fakticky toxickým a zdraví a život žalobkyně ohrožujícím svazkem. Manželka v návrhu dále uvedla, že již krátce po sňatku se v soužití manželů začaly projevovat výrazné neshody způsobené nadužíváním alkoholu ze strany manžela. Tyto neshody vedly ke stále větším a hlubším konfliktům. Manžel zejména pod vlivem alkoholu manželku často fyzicky a slovně napadal, přičemž násilnosti se stupňovaly, kdy manželka byla nucena několikrát požádat o pomoc Policii ČR a podstoupit po útoku manžela lékařské ošetření. Manželka podala rovněž návrh na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kterému bylo vyhověno. Dne datum manžel manželku opět napadl a následně úmyslně zapálil byt, v němž se nacházela. K újmě na zdraví manželky nedošlo jen díky včasnému zásahu Hasičského záchranného sboru. Byt a veškeré jeho vybavení však shořelo. Manžel byl pro tento čin vazebně stíhán a následně rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, uznán vinným ze spáchání přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudek není doposud v právní moci.
2. Manžela se soudu nepodařilo zkontaktovat. Činností soudu bylo zjištěno, že dne datum byl propuštěn z stát. instituce na svobodu a dne datum opustil Českou republiku. Od této doby se zdržuje na neznámém místě mimo Českou republiku.
3. Manžel je cizí státní příslušník (státní příslušník Ruské federace), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat a podle jakého hmotného práva.
4. Soud posuzoval pravomoc soudů rozhodovat v dané věci podle smlouvy uzavřené v Moskvě dne 12. 8. 1982 mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, která je účinná i v nástupnických zemích. Podle čl. 27 odst. 1 uvedené smlouvy má pravomoc k řízení o rozvodu manželství občanů jedné smluvní strany justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. V daném případě je manželka občankou České republiky a žije na jejím území, manžel se zdržuje na neznámém místě. Mezinárodní pravomoc ve věci tedy svědčí českým soudům.
5. Pro určení rozhodného práva, kterým se řídí vztah mezi účastníky, tj. jaké hmotné právo má soud aplikovat, pak soud vyšel z čl. 26 odst. 2 shora uvedené smlouvy. Podle tohoto ustanovení se ve věci rozvodu manželství v případě, kdy každý z manželů je příslušníkem jedné smluvní strany, použije hmotné právo té smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá. V daném případě je tak nutno aplikovat české hmotné právo.
6. Manželka při soudním jednání a v rámci své účastnické výpovědi doplnila, že ji manžel kontaktoval z Ruska přes své známé, kdy jí vyhrožoval, že mu zaplatí čas strávený ve vazbě a dožadoval se doručení rozhodnutí o rozvodu manželství, na kterém má zájem. Nad rámec skutečností uvedených v návrhu dále doplnila, že má z manžela velký strach, navštěvuje psychologa. Když byl manžel propuštěn z vazby, pustila jej do bytu jen za účasti Policie ČR. Obnovení manželského soužití naprosto vylučuje. Od té doby, co manžel úmyslně zapálil byt, ve kterém se nacházela, s ním nechce mít již nic společného.
7. Od účastnické výpovědi manžela soud dle § 389 odst. 1 z.ř.s. upustil, neboť pobyt manžela je pro soud i manželku neznámý, když je známo pouze tolik, že se skrývá před trestním stíháním na území Ruské federace, a provedené výpovědi by tak bylo spojeno s velkými obtížemi, potažmo lze konstatovat, že je za stávající situace nemožné.
8. Z manželství se nenarodilo žádné dítě.
9. Soud provedl důkaz předloženým oddacím listem, z nějž zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne datum dále vyplývá, že manželé žili ve společné domácnosti od sňatku. Pod vlivem alkoholu, který manžel požíval cca 1 x měsíčně manželku od počátku manželství verbálně i fyzicky napadal. Násilné chování manžela vůči manželce ilustruje také podání návrhu na vydání předběžného opatření ve věci domácího násilí dne datum a vydání usnesení název soudu dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kterým bylo návrhu vyhověno. Rozsudkem zdejšího soudu byl pak manžel uznán vinným, jak shora uvedeno. Rozhodnutí bylo následně zrušeno nadřízenou instancí a věc vrácena k novému projednání. Věc dosud nebyla právě z důvodu uprchnutí manžela pravomocně ukončena.
10. Podle ust. § 755 o.z. (občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Bez zjišťování příčin rozvratu manželství pak je oprávněn soud ve smyslu ust. § 757 odst. 1 o.z. rozhodnout jen v případě, připojí-li se k návrhu na rozvod manžel, který jej nepodal, rozvrat manželství vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, ke dni zahájení řízení o rozvod manželství trvalo nejméně jeden rok, manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, byla pro dobu po rozvodu manželství pravomocně schválena dohoda o úpravě poměrů dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a manželé současně předložili písemnou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení s úředně ověřenými podpisy.
11. V daném případě vzal soud za zcela prokázáno, že manželství účastníků neplní dlouhodobě svou společenskou funkci. Manžel již od datum pobývá mimo území ČR, které opustil bezprostředně po propuštění z vazby na svobodu a s ohledem na trvání trestního stíhání není reálný předpoklad, že by měl v úmyslu se vrátit. Z provedených listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že manželství účastníků bylo provázeno verbálním i fyzickým násilím. Manželka nemá v žádném případě zájem na obnově manželského soužití, má z manžela strach a vyjádřila nezlomné přesvědčení, že přítomnost manžela je pro ni natolik stresující, že v manželství již nadále nechce v žádném případě setrvávat.. Za takových okolností, kdy manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí, manželé žijí odděleně a manželka v žádném ohledu nemá zájem o obnovení manželského soužití, soud konstatoval rozvrat manželství. Z provedených důkazů je zcela zřejmé, že manželství neplní žádnou ze svých funkcí a je rozvrácené, a to hluboce, trvale a nenapravitelně. Soud proto má za prokázané, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem a návrhu jako důvodnému vyhověl.
12. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě žádný z účastníků náhradu nákladů soudního řízení nepožadoval, soud proto uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení podle věty druhé citovaného ustanovení v projednávané věci nezkoumal a rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.
Účastníci jsou povinni dát si do 15 pracovních dnů po právní moci rozsudku vyznačit změnu osobního stavu v občanském průkazu.
Účastník, který je cizím státním příslušníkem, je povinen ohlásit změnu osobního stavu orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.