Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 269/2020-15

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr: Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené titul. titul titul. jméno příjmení, IČO

advokátem sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášen k trvalému pobytu na adrese ohlašovny adresa ohlašovny územní celek

o zaplacení 5 557,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 676,34 Kč a částku 4 804,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 676,34 Kč za období od 17. do 21. května 2019 a z částky 5 481,21 Kč za období od 22. května 2019 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 9,39 Kč, částky 66,73 Kč a částky 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 9,39 Kč za období od 17. do 21. května 2019 a z částky 76,12 Kč za období od 22. května 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 968 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 676,34 Kč a částku 4 804,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 676,34 Kč za období od 17. do 21. května 2019 a z částky 5 481,21 Kč za období od 22. května 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 9,39 Kč, částky 66,73 Kč a částky 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 9,39 Kč za období od 17. do 21. května 2019 a z částky 76,12 Kč za období od 22. května 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 968 Kč.</b>

1. Předmětem řízení byla žaloba na zaplacení částky 5 557,33 Kč s úrokem z prodlení, podaná ke zdejšímu soudu formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 27. listopadu 2020. Částka 5 557,33 Kč představovala jednak nedoplatek pojistného ve výši 685,73 Kč ze smlouvy číslo za 111 dnů v období od 25. ledna do 15. května 2019, nedoplatek pojistného ve výši 4 871,60 Kč ze smlouvy číslo za 114 dnů v období od 27. ledna do 20. května 2019 a dva poplatky po 200 Kč za zaslání upomínky dlužného pojistného. Podle žalobkyně se žalovaný k placení pojistného měl zavázat ve dvou smlouvách, které uzavřel s žalobkyní. První smlouva byla popsána jako název smlouvy anonymizována čtyři slova číslo s počátkem pojištění od 25. ledna 2019. Ve smlouvě se žalovaný měl zavázat platit roční pojistné 2 224 Kč, a to ve čtvrtletních splátkách vždy k 25. dni 1., 4., 7. a 10. měsíce kalendářního roku. Druhá smlouva byla popsána jako název smlouvy anonymizována čtyři slova číslo o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značka automobilu, registrační značka, s počátkem pojištění od 25. ledna 2019. Ve smlouvě se žalovaný měl zavázat platit roční pojistné 15 384, a to v měsíčních splátkách vždy k 27. dni každého měsíce kalendářního roku. Nedoplatky pojistného žalobkyně spočítala tak, že roční pojistné vydělila podílem 360 a výsledek vynásobila počtem dnů, za které nebylo pojistné žalovaným zaplaceno. Poplatky po 200 Kč byly dále charakterizovány jako náklady spojené s uplatněním pohledávky podle sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou součást příslušné smlouvy a jako hmotněprávní příslušenství nedoplatků pojistného byly také žalovány. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla zdůvodněna.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil k nařízenému jednání, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena.

3. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle , , (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil (nakonec i s přihlédnutím k výsledku řízení), že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v  větě první .

4. Na základě dokazování soud zjistil skutkový základ uváděný žalobkyní, byť v podrobnostech odlišný. Soud tedy zjistil, že mezi účastníky byly sjednány uváděné smlouvy, smlouva číslo ovšem obsahovala nejen ujednání o pojištění odpovědnosti, ale také o havarijním pojištění uváděného vozidla, to vše právě za pojistné 15 384 Kč ročně. Pojištění bylo sjednáno také pro dobu, za kterou se žalobkyně pojistného domáhala. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, ani žalované poplatky - náhrady nákladů za upomínání, když žalovaný neuváděl tvrzení o opaku, ačkoli mu tuto povinnost předepisuje , , (dále jen„ OSŘ“).

5. Shora uvedená ujednání účastníků hodnotí soud souladně s žalobkyní jako pojistné smlouvy, jejíž režim se řídil ohledně odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ustanovením a násl. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ ZPOPV“) a ohledně dalšího pojištění a ve věcech neupravených uvedeným zákonem dále ustanoveními a násl. , , (dále jen„ OZ“). Z příslušné smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě v případě pojistné události. Žalovaný byl pak povinen hradit pojistné do doby zániku pojištění. Doba pro placení pojistného se řídila ujednáním smluvních stran v souladu s ustanovením .

6. Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za žalovaná období v poměrné výši je tedy důvodný. Poměrnému pojistnému ovšem odpovídá jen částka 676,34 Kč ze smlouvy číslo částka 4 804,87 Kč ze smlouvy číslo. Není totiž jasný důvod, pro který by mělo být denní pojistné zjišťováno jen z podílu 360 dní, jak počítala žalobkyně, když kalendářní rok má dní 365. Žaloba na zaplacení těchto částek je tedy důvodná.

7. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení za požadované období podle ve spojení s , když žalovaný úrok z prodlení, považuje soud v souladu s uvedenými právními předpisy za úrok z prodlení zákonný.

8. Ze všech shora uvedených zjištění a právních hodnocení soud žalobě na zaplacení pojistného v uvedeném rozsahu s úrokovým příslušenstvím vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku. Lhůta pro plnění byla stanovena v souladu s  . Výrokem II. pak byla žaloba na placení pojistného ve zbytku zamítnuta jako nedůvodná, neboť žalobkyně nevysvětlila skutkové důvody, které by odůvodnily stanovení poměrného pojistného v žalované výši.

9. Výrokem II. soud také zamítl žalobu na zaplacení zjevně paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného po 200 Kč, neboť nezjistil, že by došlo k ujednání o takové platbě. Jestliže totiž žalobkyně nárok na placení opírala o přílohu smlouvy účastníků pak je zřejmé, že žalovaná povinnost by vznikla jen tehdy, pokud by se žalovaný k placení poplatku výslovně zavázal, tedy pokud by s existencí této své povinnosti vyslovil souhlas ve smyslu . To však žalobkyní tvrzeno nebylo. Vztah účastníků je totiž nutné hodnotit jako spotřebitelský, neboť žalobkyně v něm vystupovala jako podnikatel, zatímco u žalovaného souvislost s podnikáním nebyla tvrzena ani zjištěna (viz § , 420 a 1810 ). K vázanosti sazebníku v žalobkyní uváděném směru se proto nepřihlíží v souladu s  .

10. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu , podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částkám 676,34 Kč a 4 804,87 Kč a úroku z prodlení, který v době vyhlášení rozsudku dosáhl částek 90 haléřů českých a 1 147,90 Kč, celkem tedy 6 630,01 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný ve vztahu k částkám 9,39 Kč, 66,73 Kč a 400 Kč a úroku z prodlení, který v době vyhlášení rozsudku dosáhl částek 1 haléř český a 15,94 Kč, celkem tedy 492,07 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně z celkového součtu peněžitého předmětu řízení ve výši 7 122,08 Kč činila přibližně 93 % a míra procesního úspěchu žalovaného přibližně 7 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru 86 %.

11. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu svého zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, ve výzvě k plnění a v písemném podání ve věci, vždy po 1 500 Kč za každý tento úkon. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 300 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty.

12. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s  a ve smyslu náklady na: soudní poplatek v částce 400 Kč; odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní; všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 200 Kč podle ve spojení s  advokátního tarifu; provozní výdaje zástupkyně žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu advokátního tarifu po 100 Kč (v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. ) a na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle a 3 písm. a) a , o dani z přidané hodnoty.

13. Celkem se tedy jedná o základ náhrady nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit z těchto nákladů poměrnou částku 968 Kč (~ 86 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle .

14. Další případně vynaložené (neboť nebylo doloženo zaplacení) náklady za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění učiněné před zahájením řízení, nelze hodnotit jako účelně vynaložené. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je totiž poskytování pojištění a inkasování pojistného a proto jistě je v jejích možnostech vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávek. Žalovanému proto ve smyslu nelze uložit takové náklady nahrazovat. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj.  - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj.  - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj.  - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou , či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj.  - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou .

15. Nakonec je, s ohledem na zjevně jiné právní hodnocení žalobkyně ohledně aplikace právní úpravy náhrady nákladů řízení, nutné doplnit vysvětlení důvodu použití ustanovení § 14b advokátního tarifu. To vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), v řízení je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu) a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Protože ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2016, sp. zn. , (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 53/2018 část občanskoprávní a obchodní, dostupném na https://www.fulsoft.cz/33/53-2018-sb-rozh-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjmjgpDIsxw-qVdaLTRYHm) nedošlo při činnosti advokátního zástupce žalobkyně k podrobné individualizaci případu v žalobě, nebo zjevné aktivní účasti tohoto zástupce na shromažďování podkladů (např. zadávání posudků, zajišťování svědků), není důvod paušální náhradu přiznávat podle jiné právní normy. Nalézacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně v podstatě stejnými žalobami uplatňuje své nároky na zaplacení pohledávek ze smluv o pojištění v obdobných případech, které se liší jen označením žalovaného, výší pojistného a poplatku, splatností a pochopitelně s ohledem na různé plnění platebních povinností žalovanými i žalovanou částkou. Odůvodnění žalobních návrhů je však jinak stejné. Soud připouští, že žalobkyně je účastníkem i dalších soudních sporů, které se od věci projednávané v nadepsaném řízení liší. To samo však zjevně nemůže způsobit aplikaci jiné procesní úpravy náhrady nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.