Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

107 C 5/2021-57

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 10 330 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 350 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 4 980 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 811,02 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,13 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 650 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 350 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 29. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do zaplacení částky 4 980 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 811,02 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,13 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do 28. 12. 2019 a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 650 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 330 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 26. 1. 2018 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 180 Kč do 22. 3. 2019 v 60 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel, jako poskytovatel úvěru, s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům od něj vyžádaných a zaznamenány do zákaznické karty. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že poskytnuté informace jsou úplné, pravdivé a přesné a původní věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet úvěr. Žalovaný také potvrdil, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Původní věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která uvedl v zákaznické kartě. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, zaplatil pouze částku 650 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný na svůj dluh po postoupení neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 10 330 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 6 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 23. 3. 2019 do 29. 11. 2019, ve výši 811,02 Kč, a dále za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 6 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 30. 3. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 398,13 Kč, a dále ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednáním nařízeným na 23. 6. 2021 a 23. 8. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. , (dále jen „ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 26. 1. 2018 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem uzavřena smlouva číslo dle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit navýšenou o úrok ve výši 1 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a poplatek za pojištění Credit Life ve výši 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč s tím, že prvá splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 6 000 Kč v hotovosti.

4. V kartě zákazníka ze dne 25. 1. 2018 žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu a od srpna 2017 je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u právnická osoba a průmyslové stavby s příjmem 10 000 Kč, přičemž jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 200 Kč a na osobní potřebu činí 3 500 Kč. Dle zákaznické karty žalovaný doložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo na žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze strany 281 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že zde figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni. Dle poštovního podacího lístku bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému zasláno dne 13. 12. 2019.

7. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 3. 9. 2020 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne 4. 9. 2020.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 26. 1. 2018 žalovanému částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 980 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas, zaplatil pouze částku 650 Kč. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr původní věřitel posoudil z tvrzení žalovaného uvedených v zákaznické kartě, která ověřil uvedenými dokumenty.

9. Mezi právní předchůdkyním žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení , (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatky vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení klienta o tom, že věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Nepřiléhavý je také odkaz žalobkyně na to, že její právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Věřiteli není zákonem uložena povinnost či poskytnuto právo spoléhat na správnost a pravdivost tvrzení klienta. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Zejména v otázce výdajů žalovaného nevynaložila dostatečnou péči při posouzení, když vycházela pouze z ničím nepodložených tvrzených měsíčních výdajů. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

11. Zákon nestanoví výslovně povinnost uschovávat doklady a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tak ovšem právní předchůdkyně žalobkyně nečinila, vystavila se riziku neprokázání splnění své zákonné povinnosti. Tím, že žalobkyně nedoložila doklady, z kterých její právní předchůdkyně vycházela při svých úvahách o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, znemožnila soudu přezkum splnění její povinnosti, a tedy neprokázala, že důsledně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Údaje uvedené žalovaným a stvrzené podpisem nestačí, i přes to, že nepravdivé údaje mohou být stále anonymizováno činem úvěrového podvodu. Trestnost činu nezpůsobuje neplatnost samotné smlouvy a nesnímá z úvěrujícího povinnost aktivně předcházet hrozícímu nekontrolovatelnému zadlužování úvěrovaného.

12. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 65 000 Kč a žalovaný uhradil částku 650 Kč, zavázal jej soud k úhradě částky 5 350 Kč. Splatnost uvedené částky nastala dne 28. 12. 2019 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to do 10 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo dne 13. 12. 2019 a v souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 18. 12. 2019, do 28. 12. 2019 měl žalovaný plnit a od 29. 12. 2019, tedy ode dne následujícího, je v prodlení a vznikla mu v souladu s  o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši dle , avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán ( ), tj. ve výši 9,75 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu o. z.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (žalobě bylo vyhověno co do částky 6 211,75 Kč a byla zamítnuta co do částky 8 344,85 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.