Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 161/2021-22
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 129 450,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
a) částku ve výši 29 437,12 Kč s úrokem ve výši 15,9% ročně z částky 29 437,12 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 29 437,12 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení
b) částku ve výši 100 013,53 Kč s úrokem ve výši 13,9% ročně z částky 100 013,53 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 100 013,53 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 137 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 29 437,12 Kč s úrokem ve výši 15,9% ročně z částky 29 437,12 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 29 437,12 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení b) částku ve výši 100 013,53 Kč s úrokem ve výši 13,9% ročně z částky 100 013,53 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 100 013,53 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 29 137 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně].
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve
výši 129 450,65 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 6. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy o postoupení pohledávek s relevantní částí přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouvy o úvěru, rozhodnutí o zesplatnění, výpisu z účtu žalovaného a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Žalovaný se sice k předchozí výzvě soudu vyjádřil tak, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, toto své vyjádření však podal opožděně, tedy k němu soud k datu nařízeného vyhlášení rozhodnutí již nemohl přihlédnout.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 26. 6. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně – korporací právnická osoba - smlouvu o úvěru na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s výzvou na úhradu zbývající nesplacené části úvěru. Nesporným zůstalo i tvrzení žalobce o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaný tento již splatný závazek dosud řádně nesplnil.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ačkoli právní předchůdce žalobkyně nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězené smlouvy o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaného úroku z něj povinen hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku, navýšené odměně advokáta o 21% DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 6 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.