Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 257/2021-59
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 481 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 362,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 481 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 362,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Dne 30. 11. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o úvěru číslo (dále jen "smlouva"), na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, jak vyplývá z čl. 2 odst. 2. smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu
s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 536 Kč, celkem se tak žalovaný ve smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku ve výši 2 536 Kč, tj. částku, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnul navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru dle čl.
2. odst. 2.. smlouvy. Dle čl. 2 odst. 2. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 31. 3. 2017, a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně spolu s veškerými poplatky, k uvedenému prosím vizte čl. 4 odst. 4. smlouvy. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvádí, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně www.pujckomat.cz, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru
a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu, k tomu prosím vizte poslední stranu smlouvy, a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“. Tento dokument byl žalovanému zpřístupněn v rámci jeho uživatelského účtu na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně a rovněž mu byl zaslán na žalovaným uvedenou e-mailovou adresu spolu
s ostatní smluvní dokumentací. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně
a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 31. 3. 2017. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne 1. 4. 2017 se tak žalovaný ocitnul
v prodlení s úhradou částky ve výši 2 536 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 2 000 Kč
a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru 536 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny
a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15 091 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 536 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 945 Kč, nákladů za inkasní vymáhání ve výši 10 610 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalovaného úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky
a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši
2 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 536 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 945 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 362,14 Kč, po revizním přepočtu za období od
1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 1. 4. 2017 do 1. 7. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 2 000 Kč. Vzhledem
k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok, jehož výše je tvořena součtem poplatku za poskytnutí úvěru 536 Kč a administrativního poplatku 1 945 Kč. K administrativnímu poplatku žalobkyně uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný do termínu splatnosti dlužné částky svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru řádně a včas neuhradil, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn nárokovat si náklady spojené
s vymáháním dlužné částky, které jsou ve smlouva souhrnně označeny jako„ administrativní poplatky“. Administrativní poplatky jsou sjednány v čl. 5 odst. 5.2. smlouvy, a byly paušálně sjednány k úhradě nákladů za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to tak, že při odeslání 1. upomínky ve výši 850 Kč, při odeslání 2. upomínky ve výši 250 Kč, při odeslání 3. upomínky ve výši 250Kč a při odeslání 4. upomínky ve výši 250 Kč. Celkově tak mohl právní předchůdce žalobkyně nárokovat částku ve výši 1 600Kč, která představovala maximální možnou výši nákladů souvisejících s odesláním písemných upomínek žalovanému.
V případě, že je nárokovaná výše administrativního poplatku nižší než její uvedená maximální možná výše, pak je to z důvodu toho, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně na evidovanou pohledávku částečně plnil, a plnění bylo alokováno v souladu s posledním odstavcem čl. 5 smlouvy, tedy v tomto pořadí 1. administrativní poplatky, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za poskytnutí úvěru, 6. jistina úvěru. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 25. 7. 2019 z jistiny ve výši 2 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2021 žalobkyně předkládá i s dokladem
o odeslání.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019. V daném případě žalobkyně opírala svůj nárok o tvrzení, že uzavřela dne 30. 11. 2016 s žalovaným smlouvu o úvěru, kdy poskytla žalovanému finanční prostředky, a to dne
30. 11. 2016 na účet č. bankovní účet. Z předložených listinných důkazů však soud nemá za to, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, když soudu nebyly předloženy žádné důkazy ohledně uzavření smlouvy. Listin Listina označená jako smlouva o úvěru a dohoda o prodloužení splatnosti úvěru toto nedokazuje, neboť soudu nebyl předložen žádný důkaz ohledně skutečnosti, že došlo k uzavření smlouvy a předmětná smlouva byla žalovaným podepsána. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, učinil návrh žalobkyni na uzavření konkrétní žádosti o úvěru, vyplněný formulář odeslal žalobkyni, následně došlo k nabídce úvěru a žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky. Rovněž toto tvrzení nebylo soudu prokázáno, když soudu nebyly předloženy žádné důkazy prokazující autorizační proces. Dále žalobkyně tvrdila, že peněžní prostředky poskytla žalovanému na účet č. bankovní účet. Soudu byl předložen výpis z účtu ze dne 30. 11. 2016, z něhož je patrno, že uvedená částka byla poskytnuta na účet č. bankovní účet z firemního účtu, přičemž nelze ztotožnit, že uvedený účet je účtem žalovaného vzhledem k absenci podpisu smlouvy. Žalobkyně se nedostavila k jednání, proto jí nemohlo být ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. dáno poučení o potřebě doplnit tvrzení
a označit a předložit důkazy ohledně tvrzeného smluvního vztahu, poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Soud proto uzavírá, že nebyla prokázána existence smluvního vztahu mezi účastníky a tedy smluvní důvod k plnění ze strany žalovaného. Soud se dále zabýval, zda existuje mimosmluvní důvod k plnění z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, ovšem dospívá k závěru, že zde není prokázáno, že žalobkyně odeslala prostředky na účet žalovaného, tento důkaz ze strany žalobkyně předložen nebyl, soud již shora vyložil, že listin u datovanou ze dne 30. 11. 2016 nepovažuje za výpis z účtu prokazující odeslání finančních prostředků na účet žalovaného. Nárok žalobkyni pak nebylo možno přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v řízení nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků žalovanému, k jednání nařízenému soudem se žalobkyně nedostavila, proto jí nemohlo být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. dáno poučení o potřebě doplnit tvrzení a označit a předložit důkazy ve vztahu k prokázání poskytnutí finančních prostředků žalovaného. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.