Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 270/2020-62
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Eduardem Levým v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátkou,
se sídlem adresa,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne 2. 4. 1996,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 66 800 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 600,40 Kč s úrokem 13,86 % ročně z částky 50 000 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 398 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení a pohledávku ve výši 9 500,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 14 776,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 600,40 Kč s úrokem 13,86 % ročně z částky 50 000 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 398 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení a pohledávku ve výši 9 500,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku 14 776,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou Okresnímu soudu v Táboře dne 24. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 56 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za období od 24. 3. 2020 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 10 070,06 Kč a úrok ve výši 43,28 % ročně z částky 50 000 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 108 086 Kč a náhradu nákladů tohoto řízení a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo to prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, přičemž žalobkyně poskytla žalovanému na základě takto uzavřené smlouvy úvěr ve výši 50 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 28. 11. 2019 s tím, že žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr a úrok za jeho poskytnutí sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 43,28 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 502 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč po 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného rovněž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její částí o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne 17. 1. 2020, k datu 22. 3. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přerostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 55 332,92 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, ale vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 24. 3. 2020 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně přitom v souladu s bodem 2.2 smlouvy tento úrok uplatňuje v roční nominální úrokové sazbě ve výši 43,28 % ročně. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku 55 332,92 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 50 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 332,92 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, dále náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, dále smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 55 332,92 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 24. 3. 2020 do zaplacení, přičemž žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví, tedy ve výši 10 070,06 Kč a rovněž úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 50 000 Kč ode dne 24. 3. 2020 do zaplacení, přičemž žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 43,28 % ročně. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Okresní soud v Táboře rozhodl usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí o vyslovení své místní nepříslušnosti s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena zdejšímu soudu. Usnesení nabylo právní moci 11. 11. 2020. Věc byla na základě citovaného usnesení poté postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, který ve věci nařídil jednání na 29. 3. 2021, ke kterému předvolal oba účastníky řízení. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému zasláno na adresu vedenou v centrální evidenci obyvatel, tedy adresa žalovaného. Protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 27. 1. 2021 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože zásilku nebylo možné po uplynutí deseti dnů vložit do schránky adresáta, byla vrácena soudu dne 9. 2. 2021 a v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 věty třetí o.s.ř. tak bylo na úřední desce soudu vyvěšeno sdělení. Předvolání k jednání spolu se žalobou tak byly žalovanému doručeny doporučeně do vlastních rukou tzv. náhradním způsobem, a to dnem 8. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani nepožádal o jeho odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, a to na základě tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud ve věci provedl listinný důkaz periodickými výpisy z účtu, dále výzvou k zaplacení ze dne 17. 2. 2020 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru a ze dne 19. 3. 2020, dále oznámením ze dne 22. 3. 2020, kartou klienta, předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2020, informacemi pro klienta, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů, poštovním podacím archem, výpisem záznamu z registru příjmení, dokladem o vyplacení úvěru, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě číslo předsmluvním formulářem, splátkovým kalendářem, výstupem z insolvenčního rejstříku, výpisem systému časových řad příjmení jméno a výpočtem úroku a smluvní pokuty.
4. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
5. Dne 28. 11. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalobkyní žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutý úvěr při sjednané nominální úrokové sazbě 43,28 % p. a. splatit 36 měsíčními splátkami po 2 502 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2020. V bodě 6.1. smlouvy se účastníci dohodli, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Smluvní pokuty jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Takto vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, kdy žalovaný se dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky číslo splatné dne 17. 1. 2020, a proto k datu 22. 3. 2020 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají podle bodu 6.4. smlouvy součástí nové jistiny úvěru s tím, že novou jistinu úvěru ve výši celkem 55 332,92 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle bodu 6.5. smlouvy jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vznikne mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. V daném případě ode dne 24. 3. 2020 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že dohodnuté úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně však v souladu s bodem 2.2. smlouvy tento úrok uplatňuje v roční nominální úrokové sazbě ve výši 43,28 % p.a. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní upomínka. Výše čistého příjmu žalovaného se v měsících srpen až září 2019 pohybovala od 21 501 Kč až 22 042 Kč měsíčně. Žalovaný neměl v té době evidovány žádné dlužné splátky po splatnosti. V měsíci listopad 2011 činila obvyklá průměrná výše úroků z úvěru na spotřebu dle systému časových řad příjmení jméno 13,86 % ročně.
6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. OZ a rovněž podle ustanovení § 2048 OZ, § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ustanovení § 1970 OZ ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Ve věci bylo rozhodnuto s ohledem rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68 % ročně) je v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné, a to absolutně, k čemuž soud přihlíží z úřední povinnosti. Odvolací soud tehdy poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR s tím, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo lichvářské úroky, neboť v souladu s dobrými mravy je takové ujednání, podle kterého se věřitel při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřená a odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Krajský soud v Českých Budějovicích odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž byla považována za rozpornou s dobrými mravy a za neplatné ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, která přesahovala téměř čtyřnásobně horní hranici obvyklé úrokové míry. Krajský soud v Českých Budějovicích také poukázal na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018 Krajský soud v Českých Budějovicích uzavřel, že pokud byla v době sjednání úvěrové smlouvy obvyklá úroková míra 8,7 % ročně (u úvěrů poskytovaných bankami), byl úrok 86,1 % ročně (byť by šlo o efektivní úrokovou sazbu) natolik nepřiměřený, že nezbylo, než konstatovat, že takto sjednaný úrok byl jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Podle Krajského soudu v Českých Budějovicích je třeba takové ujednání považovat od počátku za neplatné s tím, že je lhostejné, že se žalovaný této neplatnosti v řízení nedovolal, přičemž Krajský soud v Českých Budějovicích přijal postup soudu prvního stupně, který vycházel z údajů ČNB, a to systému časových řad příjmení ohledně výše úroků z úvěru na spotřebu. Krajský soud v Českých Budějovicích v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka vyslovil závěr, že přestože mezi účastníky úvěrové smlouvy byl úrok sjednán neplatně, náleží žalobkyni úrok, avšak pouze ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, přičemž vycházel z úrokové sazby uvedené v systému časových řad příjmení.
8. Soud tedy provedl přepočet kapitalizované výše úroků podle shora zjištěné sazby 13,86 % ročně a zjistil, že z částky 50 000 Kč činil za období od 28. 11. 2019 do 22. 3. 2020 částku 2 202,40 Kč a dále přepočet kapitalizované výše smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 52 202,40 Kč za období od 24. 3. 2020 do 21. 9. 2020 částku 9 500,80 Kč.
9. Na základě provedeného dokazování nemá soud pochybnosti o tom, že žalovaný byl seznámen se sjednanou výší úrokové sazby a že byla řádně posouzena jeho úvěruschopnost, nicméně s ohledem na shora citovanou platnou právní úpravu a s odkazem na shora uvedenou judikaturu soud ujednání účastníků stran úrokové sazby považoval za absolutně neplatné, neboť sjednaná výše úroku více než trojnásobně převyšuje již tak v té době poměrně vysokou obvyklou úrokovou míru.
10. Soud po provedeném výpočtu kapitalizované výše běžného úroku a smluvní pokuty dospěl k závěru, že ačkoliv je žaloba co do základu důvodná, tak pouze v rozsahu co do částky 50 000 Kč představující dosud nezaplacenou jistinu úvěru, dále co do částky 9 500,80 Kč představující dosud nezaplacenou sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek, dále co do úroku ve výši 13,86 % ročně z částky 50 000 Kč za období od 28. 11. 2019 do 22. 3. 2020 v kapitalizované výši 2 202,40 Kč a dále od 23. 3. 2020 až do zaplacení a rovněž co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 398 Kč (tzn. nesplacená jistina ve výši 50 000 Kč + náhrada nákladů ve výši 400 Kč + smluvní pokuta ve výši 998 Kč) za období od 22. 10. 2019 do zaplacení.
11. Pokud se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení celkové částky 66 800 Kč s příslušenstvím, z toho původní jistiny 50 000 Kč a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 332,92 Kč, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 55 332,92 Kč za každý den prodlení žalovaného z její úhradou, a to počínaje dnem 24. 3. 2020 do zaplacení, i když žalobkyně touto žalobou požadovala tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 10 070,06 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 50 000 Kč za období od 24. 3. 2020 do zaplacení, i když žalobkyně touto žalobou omezila tento úrok nominální roční úrokovou sazbou 43,28 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to právě s odkazem na zjištěnou absolutní neplatnost ujednání úvěrové smlouvy o výši úrokové sazby za poskytnutý spotřebitelský úvěr sjednané v rozporu s dobrými mravy.
12. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do 92,40 %, zatímco žalovaný měl ve věci úspěch v rozsahu 7,60 %, a proto soud přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 84,80 % z účelně vynaložených nákladů.
13. Výše náhrady nákladů tohoto řízení je odůvodněna ustanovením § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, podle kterého soud určil odměnu za 1 úkon právní služby ve výši 3580 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 10 740 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání soudu), dále paušální náhrada hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč za 1 úkon právní služby, podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. z takto určené odměny a náhrady hotových výdajů přísluší žalobkyni vůči žalovanému 21 % DPH, přičemž žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 3 341 Kč. Žalobkyni proto bylo vůči žalovanému přiznáno na náhradě nákladů tohoto řízení 14 776,80 Kč (84,80 % z částky 17 425,40 Kč). Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 dost. 1 o.s.ř.. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce