Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 35/2021-57

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 774,02 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 24 541,80 Kč.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 589,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 904 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Řízení se zastavuje ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 24 541,80 Kč.</b> <b>III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 589,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 904 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 433,05 Kč, úroku z prodlení z částky 18 433,05 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, úroku z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 200,83 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 340,97 Kč. Nárok vyplývá z nesplaceného úvěru poskytnutého společností právnická osoba ze dne datum žalovanému.

2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavil žalovaný, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek stanovených v  rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla hotovost ve výši částka, kterou žalovaný převzal v místě svého bydliště proti podpisu. Žalovaný se zavázal uhradit kromě jistiny také příslušenství úvěru ve výši částka, zahrnující smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkově se tak žalovaný společně zavázal k úhradě částky částka, a to v měsíčních splátkách po částka, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky datum (smlouva o úvěru). Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovaným, do kterého uvedl údaje o své osobě a své finanční situaci, o svých příjmech a výdajích. Žalovaný zároveň předložil dokumenty k posouzení bonity a úvěrové schopnosti (žádost o úvěr). právnická osoba na základě informací od žalovaného uznala žalovaného schopným úvěr splácet s ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru. Žalovaný přesto sjednanou částku nehradil řádně a včas, kdy uhradil pouze částku částka, která odpovídá jedné řádně sjednané splátce. Splátka byla poměrným způsobem započtena na jistinu a smluvně sjednané příslušenství tak, že na jistinu bylo započteno částka a na příslušenství zbývajících částka (anonymizováno číslo smlouvy o úvěru - předpis splátek). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou zbývající částky částka, představující zůstatek jistiny ve výši částka a zůstatek smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka. Závazek žalovaného se stal splatným splatností poslední předepsané splátky, tj. k datum. Od této doby je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky a v důsledku tohoto prodlení uplatnila společnost právnická osoba právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (článek anonymizována čtyři slova o anonymizováno).

4. Žalovaný v žádosti o úvěr ohledně svých poměrů uvedl, že je anonymizována dvě slova, což doložil výměrem a složenkou o výplatě anonymizováno částka a ke svým výdajům sdělil, že za bydlení u rodičů a energie platí 1 000 Kč, za jídlo a osobní náklady 3 410 Kč a že jsou mu prováděny srážky z anonymizováno ve výši 1 096 Kč Celkem tak jeho měsíční výdaje představují částku 5 506 Kč (žádost o úvěr).

5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena společností právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení postoupení). Pohledávka za žalovaným byla specifikována v seznamu pohledávek, jež byla součástí smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek). Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka, přičemž žalobkyně po žalovaném požaduje pouze část této částky, a to nesplacenou jistinu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (namísto částka), úrok ve výši částka, úrok z prodlení ve výši částka (namísto částka) a úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny od datum do zaplacení, přičemž příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje v kapitalizované výši jak na ni bylo postoupeno z předchozího věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno na adresu adresa května číslo, uvedenou ve smlouvě o úvěru jako doručovací adresa (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum), doporučeně dne datum (podací arch).

6. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně, dopisem dne datum, k úhradě částky částka s úrokem z prodlení, a to do datum na účet uvedený ve výzvě (předžalobní výzva). Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně datum na doručovací adresu žalovaného (podací arch).

7. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 24 541,80 Kč představující požadované příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 18 200,83 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 340,97 Kč. Soud s ohledem na zpětvzetí žaloby v souladu s  řízení zastavil ohledně částky 24 541,80 Kč (výrok II.). Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí došlo před zahájením prvního jednání ve věci, soud k zastavení řízení nezjišťoval stanovisko žalovaného.

16. Ohledně zbývajícího předmětu řízení má soud, vzhledem na popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však v daném případě nebylo splněno, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh, až na úhradu jedné splátky 3 156 Kč, nesplácel. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).

17. České spotřebitelské právo, ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru, je mj. transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008 /48/ se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nebytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by jeho právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila; sice formálně provedla šetření bonity žalovaného, avšak ověřila pouze příjem žalovaného v podobě starobního důchodu, nikoliv však jeho výdaje. Žalovaným uvedené výdaje jsou totiž v rozporu s reálnými běžnými výdaji domácnosti na bydlení, jídlo, dopravu, energie, odívání, zdraví, telekomunikace a ostatní zboží a služby, jež dle statistiky činí v průměru 16 175 Kč měsíčně/osoba žijící sama v domácnosti. Výdaje označené žalovaným 5 506 Kč, zahrnující navíc vedle běžných výdajů rovněž srážky na předchozí dluhy, představují nepoměrně nižší výdaje než je obvyklé (téměř o trojnásobek). Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, představující splátky po 2 656 Kč měsíčně žalovanému, jehož jediný příjem je anonymizována dvě slova 9 451 Kč, z něhož by nebyl schopen reálně uhradit ani své běžné výdaje, natož tak splátku úvěru i úhradu předchozího dluhu, postupovala při poskytnutí úvěru způsobem, jež je zcela v rozporu s předpoklady stanovenými zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy majetkové poměry žalovaného představují důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet.

18. Soud tedy uzavřenou smlouvu o úvěru shledal za neplatnou, a úvěr tak byl žalovanému poskytnut na základě neplatné smlouvy. Zákonem stanovená neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo, je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní podle § 588 o. z., k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalovaného jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

19. Soud v souladu s  právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle a násl. o. z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, na základě neplatné smlouvy, poskytla žalovanému v hotovosti dne datum částku částka, ze které žalovaný vrátil pouze částku částka, jež byla započtena na poskytnutou jistinu úvěru, z něhož tak žalovanému zbývá vrátit částka (částka - částka). Žalovaný je povinen tuto částku vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádán o plnění. Tímto dnem je den datum, tedy den po uplynutí 10 dnů stanovených k úhradě dluhu v dopise, jež byl žalovanému zaslán dne datum. Žalovaný tak byl povinen dlužnou částku žalobkyni vrátit do datum, a protože tak neučinil, nastala splatnost závazku a následujícím dnem došlo k prodlení žalovaného. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky, s odpočtem částky, kterou právní předchůdkyni žalobkyně na půjčené částce vrátil, mu byla uložena nově rovněž povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § a 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle

20. Soud v souladu s  tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle (výrok I).

21. Ohledně zbývající částky byla žaloba zamítnuta (výroku III) s ohledem na shora uvedené důvody, tedy nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného a chybné vyhodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, což způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je absolutně neplatná, tedy neplatná od samého počátku, proto nemohly žalobkyni vzniknout.

22. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu odpovídajícím 68 %, kdy z jistiny ve výši částka bylo žalobkyni přiznáno pouze částka, proto při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle tak, že žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného (68 - 32), tedy v rozsahu 36 % Náklady žalobkyně představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem podle vyhlášky , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání žaloby a jednoduchá předžalobní výzva) v rozsahu 2 x částka, 1 x částka, náhradu hotových výdajů v rozsahu 3 x částka podle advokátního tarifu, odměnu ve výši částka za úkon v podobě částečného zpětvzetí podle advokátního tarifu a režijního paušálu za tento úkon ve výši částka podle advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši částka (21 % z částka). Z celkové částky částka tedy bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných částka odpovídající 36 % požadovaných nákladů řízení.

23. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle do tří dnů od právní moci rozsudku podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.