Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 35/2021-57
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 774,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Řízení se zastavuje ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 24 541,80 Kč.
III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 589,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 904 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 844 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Řízení se zastavuje ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 24 541,80 Kč.</b> <b>III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 1 589,05 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 904 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 433,05 Kč, úroku z prodlení z částky 18 433,05 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, úroku z prodlení ve výši 1 737,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 200,83 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 340,97 Kč. Nárok vyplývá z nesplaceného úvěru poskytnutého společností právnická osoba ze dne datum žalovanému.
2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavil žalovaný, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které mu poskytla hotovost ve výši částka, kterou žalovaný převzal v místě svého bydliště proti podpisu. Žalovaný se zavázal uhradit kromě jistiny také příslušenství úvěru ve výši částka, zahrnující smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkově se tak žalovaný společně zavázal k úhradě částky částka, a to v měsíčních splátkách po částka, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky datum (smlouva o úvěru). Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr vyplněné žalovaným, do kterého uvedl údaje o své osobě a své finanční situaci, o svých příjmech a výdajích. Žalovaný zároveň předložil dokumenty k posouzení bonity a úvěrové schopnosti (žádost o úvěr). právnická osoba na základě informací od žalovaného uznala žalovaného schopným úvěr splácet s ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru. Žalovaný přesto sjednanou částku nehradil řádně a včas, kdy uhradil pouze částku částka, která odpovídá jedné řádně sjednané splátce. Splátka byla poměrným způsobem započtena na jistinu a smluvně sjednané příslušenství tak, že na jistinu bylo započteno částka a na příslušenství zbývajících částka (anonymizováno číslo smlouvy o úvěru - předpis splátek). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou zbývající částky částka, představující zůstatek jistiny ve výši částka a zůstatek smluvního příslušenství pohledávky ve výši částka. Závazek žalovaného se stal splatným splatností poslední předepsané splátky, tj. k datum. Od této doby je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky a v důsledku tohoto prodlení uplatnila společnost právnická osoba právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (článek anonymizována čtyři slova o anonymizováno).
4. Žalovaný v žádosti o úvěr ohledně svých poměrů uvedl, že je anonymizována dvě slova, což doložil výměrem a složenkou o výplatě anonymizováno částka a ke svým výdajům sdělil, že za bydlení u rodičů a energie platí 1 000 Kč, za jídlo a osobní náklady 3 410 Kč a že jsou mu prováděny srážky z anonymizováno ve výši 1 096 Kč Celkem tak jeho měsíční výdaje představují částku 5 506 Kč (žádost o úvěr).
5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena společností právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení postoupení). Pohledávka za žalovaným byla specifikována v seznamu pohledávek, jež byla součástí smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek). Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka, přičemž žalobkyně po žalovaném požaduje pouze část této částky, a to nesplacenou jistinu ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (namísto částka), úrok ve výši částka, úrok z prodlení ve výši částka (namísto částka) a úrok z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny od datum do zaplacení, přičemž příslušenství pohledávky žalobkyně požaduje v kapitalizované výši jak na ni bylo postoupeno z předchozího věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno na adresu adresa května číslo, uvedenou ve smlouvě o úvěru jako doručovací adresa (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum), doporučeně dne datum (podací arch).
6. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně, dopisem dne datum, k úhradě částky částka s úrokem z prodlení, a to do datum na účet uvedený ve výzvě (předžalobní výzva). Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně datum na doručovací adresu žalovaného (podací arch).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 24 541,80 Kč představující požadované příslušenství v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 18 200,83 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 340,97 Kč. Soud s ohledem na zpětvzetí žaloby v souladu s § 96 o. s. ř. o. s. ř. řízení zastavil ohledně částky 24 541,80 Kč (výrok II.). Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí došlo před zahájením prvního jednání ve věci, soud k zastavení řízení nezjišťoval stanovisko žalovaného.
16. Ohledně zbývajícího předmětu řízení má soud, vzhledem na popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však v daném případě nebylo splněno, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh, až na úhradu jedné splátky 3 156 Kč, nesplácel. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
17. České spotřebitelské právo, ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru, je mj. transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008 /48/ se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nebytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by jeho právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila; sice formálně provedla šetření bonity žalovaného, avšak ověřila pouze příjem žalovaného v podobě starobního důchodu, nikoliv však jeho výdaje. Žalovaným uvedené výdaje jsou totiž v rozporu s reálnými běžnými výdaji domácnosti na bydlení, jídlo, dopravu, energie, odívání, zdraví, telekomunikace a ostatní zboží a služby, jež dle statistiky činí v průměru 16 175 Kč měsíčně/osoba žijící sama v domácnosti. Výdaje označené žalovaným 5 506 Kč, zahrnující navíc vedle běžných výdajů rovněž srážky na předchozí dluhy, představují nepoměrně nižší výdaje než je obvyklé (téměř o trojnásobek). Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, představující splátky po 2 656 Kč měsíčně žalovanému, jehož jediný příjem je anonymizována dvě slova 9 451 Kč, z něhož by nebyl schopen reálně uhradit ani své běžné výdaje, natož tak splátku úvěru i úhradu předchozího dluhu, postupovala při poskytnutí úvěru způsobem, jež je zcela v rozporu s předpoklady stanovenými zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy majetkové poměry žalovaného představují důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet.
18. Soud tedy uzavřenou smlouvu o úvěru shledal za neplatnou, a úvěr tak byl žalovanému poskytnut na základě neplatné smlouvy. Zákonem stanovená neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo, je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní podle § 588 o. z., k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalovaného jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
19. Soud v souladu s § 118a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, na základě neplatné smlouvy, poskytla žalovanému v hotovosti dne datum částku částka, ze které žalovaný vrátil pouze částku částka, jež byla započtena na poskytnutou jistinu úvěru, z něhož tak žalovanému zbývá vrátit částka (částka - částka). Žalovaný je povinen tuto částku vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byl žalovaný jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádán o plnění. Tímto dnem je den datum, tedy den po uplynutí 10 dnů stanovených k úhradě dluhu v dopise, jež byl žalovanému zaslán dne datum. Žalovaný tak byl povinen dlužnou částku žalobkyni vrátit do datum, a protože tak neučinil, nastala splatnost závazku a následujícím dnem došlo k prodlení žalovaného. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky, s odpočtem částky, kterou právní předchůdkyni žalobkyně na půjčené částce vrátil, mu byla uložena nově rovněž povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle §§ 1968 a 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I).
21. Ohledně zbývající částky byla žaloba zamítnuta (výroku III) s ohledem na shora uvedené důvody, tedy nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného a chybné vyhodnocení schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, což způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je absolutně neplatná, tedy neplatná od samého počátku, proto nemohly žalobkyni vzniknout.
22. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu odpovídajícím 68 %, kdy z jistiny ve výši částka bylo žalobkyni přiznáno pouze částka, proto při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného (68 - 32), tedy v rozsahu 36 % Náklady žalobkyně představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), spočívající v odměně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání žaloby a jednoduchá předžalobní výzva) v rozsahu 2 x částka, 1 x částka, náhradu hotových výdajů v rozsahu 3 x částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměnu ve výši částka za úkon v podobě částečného zpětvzetí podle § 7 advokátního tarifu a režijního paušálu za tento úkon ve výši částka podle § 13 advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši částka (21 % z částka). Z celkové částky částka tedy bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných částka odpovídající 36 % požadovaných nákladů řízení.
23. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.