Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 94/2021-44

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 58.020,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.700 Kč s úrokem z prodlení 4.547,73 Kč a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 27.700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 30.320,12 Kč s úrokem 10.180,44 Kč, 29% úrok z částky 37.305,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení 2.212,50 Kč a 8,5% úrok z prodlení ročně z částky 9.605,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27.700 Kč s úrokem z prodlení 4.547,73 Kč a s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 27.700 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 30.320,12 Kč s úrokem 10.180,44 Kč, 29% úrok z částky 37.305,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení 2.212,50 Kč a 8,5% úrok z prodlení ročně z částky 9.605,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 11. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 58.020,12 Kč s příslušenstvím.

2. K odůvodnění uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo kdy na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 45.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 35.959 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11.028 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 11.390 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 13.541 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4.498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 2. 2019. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a uhradil pouze částku 17.300 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo písemně oznámeno žalovanému.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.

4. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce jako spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 45.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 45.000 Kč, úrok ve výši 11.028 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 11.390 Kč, poplatek za administrativní zpracování a placení 13.541 Kč, tedy celkem částku 80.959 Kč v 18 splátkách, a to 17 splátek ve výši 4.498 Kč a poslední ve výši 4.493 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě.

5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na dluh uhradil částku 17.300 Kč.

6. Soudu nebylo doloženo, jak právní předchůdce žalobce přezkoumával úvěruschopnost žalovaného, ačkoli je známo, že žalobce vede množství obdobných sporů po území republiky a je mu tedy známo, že je povinen toto soudu prokazovat, kdy nelze přehlédnout, že žalobce je profesionálem se znalostí dané problematiky.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo jednáno o poskytnutí zápůjčky 45.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalobce.

8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy výdaje a osobní poměry žalovaného apod.

17. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

18. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 45.000 Kč, na kterou splatil 17.300 Kč. Rozdíl tak činí částku 27.700 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 27.700 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

20. Dále žalobce požadoval úrok z prodlení v kapitalizované i běžící podobě, kdy kapitalizovaný úrok z prodlení požadoval ve výši 6.760,23 Kč jako úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 37.305,72 Kč od 15. 2. 2018 do 20. 1. 2020. Jako důvodný však byl přiznán úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 27.700 Kč od 15. 2. 2018 do 20. 1. 2020, což činí 4.547,73 Kč a zamítnuta byla částka 2.212,50 Kč a úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 9.905,72 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

21. Žalobce se dále domáhal zaplacení obchodního úroku. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zcela zamítnuta.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , (dále jen „ “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.