Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 29/2021-102
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbě 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbě 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalobkyně není povinna hradit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení nepovoleného debetního zůstatku (s úrokem z prodlení, jak ve výrocích I a II shora) na běžném účtu č. bankovní účet, vedeném právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, když smlouva o běžném účtu byla vypovězena bankou v srpnu 2018. Soud žalobkyni vyzval k doplnění žaloby o skladbu částky nepovoleného zůstatku, tak v doplňujícím podání ze dne datum upřesnila, že byly účtovány poplatky částka za službu„ příjmení zdravé finance“ za 5 měsíců od srpna do července 2018, částka za hotovostní výběr na přepážce, 2x částka na poplatku dle ceníku a částka na úhradě exekuce, kompenzované dojitím příjmu částka.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soudu se jej však podařilo kontaktovat na emailové adrese, zjištěné z důkazů v jiném řízení zdejšího soudu email) – smlouva ze dne datum (…), žalovaný sice ani tak adresu pro doručování nesdělil, o řízení se však zajímal alespoň skrze tuto adresu, čemuž soud (z humanitárních důvodů) vyhověl, ačkoliv jde ze strany soudu zjevně o ryze nadstandardní postup. Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem takových pohledávek, potvrzením o úplatě a duplicitně pak oznámením o postoupení pohledávky od původní věřitelky prokázala, že na ni předmětná pohledávka za žalovaným přešla. Smlouvou o finančních službách ze dne datum, sjednané v obec, a její přílohou, žalobkyně prokázala, že žalovanému byly poskytovány běžné bankovní služby spojené se sporožirovým účtem jak shora a nazvané„ příjmení zdravé finance“. Ceníkem, platným od datum, bylo prokázáno, že služba„ příjmení zdravé finance“ představuje balíček služeb, spojený s běžným účtem, s dohodnutým měsíčním paušálním poplatkem částka a s nárokem na odměny za splnění definovaných podmínek. V ceníku je pod položkou 13 upraven i poplatek„ náklady spojené s prodlením“, který dosahuje částka za každých 10 dní prodlení, až do výše částka (shodný poplatek vyplývá i z ceníku ze dne datum, který žalobkyně předložila dodatečně). Výpověď smlouvy bankou ke dni datum je prokázána dopisem z téhož dne (č. l. 43). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 44) vypracování i zaslání (č. l. 45) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného (na adresu dle smlouvy – stávající trvalé bydliště).
5. Z doplněného výpisu z předmětného účtu (žalobkyně původně předložila výpisy jen za rok 2017) č. l. 90 a násl. bylo zjištěno, že žalovanému byla každý měsíc účtována položka částka za„ příjmení zdravé finance“ (a nebyl proveden automatizovaný nákup podílových fondů za částka pro permanentní nedostatek prostředků), když účet prakticky nebyl využíván, od září 2017 se objevil debetní zůstatek a postupně narůstal, neboť na účet nechodily žádné prostředky. V prosinci 2017 došla platba od anonymizováno - anonymizováno částka, obratem bylo vybráno částka na přepážce. V lednu 2018 byl činěn dotaz na zůstatek účtu a za to bylo sraženo částka. V březnu 2018 došlo od právnická osoba, částka, obratem bylo na přepážce vybráno částka a byl naúčtován poplatek částka za výběr. Záporný zůstatek účtu činil částka. V dubnu 2018 pak došlo ke srážce částka na exekuci, záporný zůstatek na konci měsíce tak činil rovných částka. V květnu 2018 bylo naúčtováno částka na poplatku za náklady prodlení, došla platba částka od právnická osoba, záporný zůstatek účtu na konci měsíce tak činil částka. V červnu 2018 byl opět naúčtován poplatek částka na poplatku za náklady prodlení a takto byl konstituován žalovaný nárok. Z exekučního příkazu č. l. 88 (oprávněná právnická osoba, soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, sp. zn. 207 EX 1830/17 ) a 89 (anonymizována tři slova územní celek, sp. zn. číslo 2017 číslo) vyplývá, že na anonymizována dvě slova se obrátily tyto dva úřady a přikázaly pohledávku srážkou z účtu žalovaného (a dále z účtu č. bankovní účet) ve výši celkem částka.
6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Úhrady tak vyplynuly jen z výpisů z účtu. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně platně sjednali závazek (vedení) účtu ve smyslu § 2662 a násl. občanského zákoníku , z něhož původní věřitelka plnila řádně, když účet vedla. Oprávněné rovněž bylo účtování poplatku částka měsíčně. Pokud se týká exekuční srážky částka z účtu žalovaného, soud konstatuje, že tak bylo učiněno v době, kdy na účtu žádné prostředky nebyly (naopak zde byl záporný zůstatek částka), nelze tak dospět k závěru, že původní věřitel postupoval oprávněně (natož pak nelze dovodit, proč srazil právě takovou částku), pokud provedl srážku z neexistujícího kladného zůstatku. Plnil tak za žalovaného a žalovaný mu byl od té chvíle povinen vydáním bezdůvodného obohacení dle § číslo odst. 2 in fine tamtéž. Pokud se však následně rozhodl takto navýšený nepovolený debetní zůstatek penalizovat poplatkem za náklady prodlení, nepostupoval oprávněně. Pokud drobné nepovolené debetní zůstatky do té chvíle nepenalizoval, nebyl oprávněn k penalizaci přistoupit na základě vlastního pochybení.
7. Nadto pokud se týká částky 6x částka za každých 10 dnů prodlení a příslušné části úroku z prodlení, soud žalobu výrokem II shora zamítnul i proto (tj. z kumulativně, samostatně platného důvodu), že takový poplatek nebyl sjednán v textu samotné smlouvy o účtu, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci nepovoleného debetu (což je ve většině vztahů z úvěru nejčastější případ sankčního poplatku) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku smlouvy. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11 , dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost, resp. v případě sazebníku není zajištěno ani to, že s ním byl žalovaný při kontraktaci seznámen. příjmení částka za každých 10 dnů prodlení představuje velmi podstatnou povinnost, má zjevně i charakter sankční, případně uhrazovací ve vztahu k nákladům agendy vymáhání. Žalovaný se platnosti těchto ustanovení v řízení nedovolal. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Nepodepsaným obchodními podmínkami a ceníky pak nebylo prokázáno, že by se spotřebitel s touto povinností při kontraktaci seznámil.
8. Soud proto žalobě vyhověl jen v rozsahu výroku I a plnění z titulu poplatků za náklady s prodlením v rozsahu částka a příslušné části úroku z prodlení výrokem II shora zamítnul pro nedůvodnost. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 tamtéž, počátek prodlení odpovídá výpisům z účtu a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou, než základní (třídenní) lhůtu k plnění, nebyl shledán žádný mimořádný důvod, kde o bagatelní částky a soud již ve prospěch žalovaného tohoto nejen formálně, ale i fakticky kontaktoval, a je tak ryze na žalovaném, zda své povinnosti tentokráte již splní zavčasu.
10. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení v převážné míře neúspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měl přiznat k její tíži právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení žalovanému. Jelikož však z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému nějaké účelně vynaložené náklady s tímto řízením vznikly, není žalobkyně povinna dle výroku III hradit žalovanému ničeho.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.