Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 172/2021-52
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
doručovací adresa adresa žalované
o zaplacení 37 493,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 773,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 646,48 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 907,50 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 219,87 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 720 Kč, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 12 786,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 773,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 646,48 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 907,50 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 219,87 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 720 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 12 786,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení 37 493,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazené ceny za dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese adresa žalované, které žalobkyně podle žaloby poskytovala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 13. 6. 2018, a dále z titulu souvisejících poplatků za odeslané upomínky a samostatné odpojení odběrného místa žalované. Žalobou uplatněná částka sestávala z neuhrazené ceny za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby v období od 30. 8. 2019 do 31. 8. 2020 ve výši 35 646,48 Kč a v období od 1. 9. 2020 do 1. 10. 2020 ve výši 219,87 Kč, poplatku za samostatné odpojení odběrného místa žalované od distribuční soustavy v důsledku prodlení žalované s úhradou plateb za odběr elektřiny ve výši 907,50 Kč a dále ze tří poplatků za upomínky odeslané žalované po 240 Kč za každou z upomínek (upomínky byly dle žaloby vystaveny 13. 2. 2020, 18. 6. 2020 a 24. 9. 2020),
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den 24. 8. 2021. Žalovaná se z tohoto jednání telefonicky omluvila, přičemž uvedla, že se k jednání nemůže dostavit z důvodu nemoci. Nežádala však o odročení jednání a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), učinil.
4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 13. 6. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, sjednané množství elektřiny a převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala dodanou elektřinu odebírat a uhradit žalobkyni řádně a včas cenu za poskytnuté dodávky a distribuční služby stanovenou dle ceníku žalobkyně platného v době uzavření smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“). Dle jejich ustanovení označeného jako„ Ukončení smlouvy nebo přerušení dodávky“ byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy mimo jiné v případě neoprávněného odběru prováděného žalovanou, zejména při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, které by nebyly splněny ani po písemném upozornění. Dle ustanovení označeného jako„ Poplatky“ pak byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni poplatek za každou doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby dle smlouvy ve výši 240 Kč, dále pak v případě ukončení dodávky elektřiny poplatek ve výši dle ceníku příslušného distributora.
5. Z ceníku distributora elektřiny právnická osoba, platného od 1. 2. 2020, soud zjistil, že poplatek za samostatné odpojení odběrného místa na hladině nn činí 750 Kč bez DPH, 907,50 Kč s DPH.
6. Z faktury číslo soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby ve fakturačním období od 30. 8. 2019 do 31. 8. 2020 ve výši 37 970,48 Kč. Proti této částce započetla přijaté zálohy a další platby od žalované ve výši 2 324 Kč a vyúčtovala žalované nedoplatek ve výši 35 646,48 Kč. Dle zmíněné faktury činila spotřeba žalované za shora uvedené fakturační období celkem 8 421 kWh. Faktura byla splatná k 23. 9. 2020.
7. Z faktury číslo soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení dle jejího ceníku ve výši 907,50 Kč včetně DPH. Faktura byla splatná k 19. 10. 2020.
8. Z konečného vyúčtování za elektřinu číslo soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek ceny za poskytnuté dodávky elektřiny a související služby ve fakturačním období od 1. 9. 2020 do 1. 10. 2020 ve výši 219,87 Kč. Faktura byla splatná k 20. 10. 2020.
9. Z upomínky z 13. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované upomínku, která obsahovala upozornění, že žalobkyně doposud od žalované neobdržela platbu ve výši 1 516 Kč, a výzvu, aby byla uvedená dlužná částka uhrazena ve lhůtě do 27. 2. 2020. Uvedená dlužná částka sestávala z dlužných záloh ve výši 556 Kč a 720 Kč a dále z poplatku za upomínku ve výši 240 Kč.
10. Z upomínky z 18. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované upomínku, která obsahovala upozornění, že žalobkyně doposud od žalované neobdržela platbu za elektřinu ve výši 4 636 Kč, a výzvu, aby byla uvedená dlužná částka uhrazena ve lhůtě do 2. 7. 2020. Uvedená dlužná částka sestávala z dlužných záloh v celkové výši 4 156 Kč a ze dvou poplatků za upomínky v celkové výši 480 Kč.
11. Z upomínky z 24. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované upomínku, která obsahovala upozornění, že žalobkyně doposud neobdržela od žalované platbu za elektřinu ve výši 38 181,48 Kč, a současně výzvu, aby byla uvedená dlužná částka uhrazena ve lhůtě do 8. 10. 2020 s tím, že pokud k platbě v této lhůtě nedojde, žalobkyně odstoupí od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu jejího podstatného porušení v důsledku opakovaného neplnění platebních povinností žalované.
12. Z předžalobní upomínky z 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 39 107,85 Kč s příslušenstvím ve lhůtě do 7. 4. 2021 a současně upozornila žalovanou, že v případě neuhrazení dluhu dojde k jeho soudnímu vymáhání. Uvedená upomínky byla dle přiloženého poštovního podacího archu dne 31. 3. 2021 odeslána na adresu odběrného místa žalované.
13. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastnicemi dne 13. 6. 2018 dodávala žalované do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, elektřinu a zajišťovala související služby. Žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyni řádně a včas hradit cenu za dodanou elektřinu a související žalobkyní poskytnuté služby stanovenou dle aktuálně platného ceníku žalobkyně. Ta vyúčtovala žalované nedoplatek ceny za poskytnuté dodávky a související služby v období od 30. 8. 2019 do 31. 8. 2020 fakturou splatnou k 23. 9. 2020 v částce 35 646,48 Kč a dále cenu za poskytnuté dodávky a související služby v období od 1. 9. 2020 do 1. 10. 2020 fakturou splatnou k 20. 10. 2020 v částce 219,87 Kč. Dále byl žalované vyúčtován poplatek za samostatné odpojení jejího odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč, a to fakturou splatnou 19. 10. 2020. Žalobkyně vystavila žalované celkem tři písemné výzvy k úhradě dlužných částek vzniklých z titulu shora uvedené smlouvy a písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 39 107,85 Kč s příslušenstvím v dodatečně poskytnuté lhůtě předžalobní upomínkou jejího zástupce z 31. 3. 2021, která byla téhož dne odeslána žalované.
14. Po právní stránce hodnotil soud věc podle právní úpravy obsažené v § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2018, tj. k datu uzavření předmětné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ energetický zákon“).
15. Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou ve smyslu § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona. Žalobkyně své povinnosti z uvedené smlouvy splnila, když dodávala elektřinu do odběrného místa žalované. Ta byla dle smlouvy povinna za tyto dodávky hradit žalobkyni cenu určenou dle jejího ceníku. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaná neuhradila řádně cenu za dodanou elektřinu a poskytnuté služby ve fakturačních obdobích od 30. 8. 2019 do 31. 8. 2020 a od 1. 9. 2020 do 1. 10. 2020 v celkové výši 35 866,35 Kč, která jí byla řádně žalobkyní vyfakturována. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že svůj dluh již žalobkyni zcela či alespoň zčásti uhradila, takovou skutečnost soudu nejen tvrdila, ale také prokázala. Tak se ovšem nestalo a ani z obsahu spisu nelze dovodit jakoukoliv úhradu žalované na předmětný dluh. Žalobkyni tak dle příslušných ustanovení VOP vzniklo právo odstoupit od smlouvy a odpojit odběrné místo žalované od distribuční soustavy, což také učinila. Žalované v souvislosti s tím vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za odpojení od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč, který byl žalobkyní rovněž řádně vyfakturován a jehož výše odpovídá ceníku distributora elektřiny. Ani v tomto případě žalovaná neprokázala, že by tento poplatek žalobkyni uhradila. V uvedeném rozsahu proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 36 773,85 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. Soud naopak podanou žalobu zamítl co do částky 720 Kč, která odpovídá třem nárokovaným poplatkům za upomínky. Žalobkyně sice zmíněné upomínky předložila k důkazu a soud na základě jejich písemných vyhotovení vzal za prokázané, že tyto upomínky skutečně byly žalobkyní vystaveny, nicméně z předložených důkazů nelze mít za prokázané, že žalobkyně tyto upomínky také zaslala žalované a že ta tudíž měla možnost se s jejich obsahem seznámit. Přitom pokud by upomínky žalované odeslány nebyly, je evidentní, že by jejich vystavení nemělo žádný význam a žalobkyně by si tak rozhodně nemohla vůči žalované nárokovat poplatky spojené s vystavením těchto upomínek. Soud při jednání ve věci poskytl zástupci žalobkyně v tomto směru odpovídající procesní poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nicméně ani po tomto poučení žalobkyně neprokázala odeslání předmětných upomínek žalované. Proto soud žalobu ve shora uvedeném rozsahu zamítl.
18. Jakkoliv byla žaloba co do částky 720 Kč zamítnuta, lze konstatovat, že neúspěch žalobkyně ve věci se týkal jen nepatrné části předmětu řízení (částka 720 Kč odpovídá cca 2 % z předmětu řízení). Žalobkyni tudíž podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. svědčí vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 500 Kč, jednak z nákladů jejího právního zastoupení ve výši 11 286,47 Kč Tyto náklady byly tvořeny v prvé řadě mimosmluvní odměnou advokáta v celkové výši 4 120 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a žalobu, kdy každých z těchto úkonů je ve smyslu § 14b odst. 1 bodu 3 AT honorován částkou ve výši 500 Kč, a dále za čtvrtý úkon právní služby (účast zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 24. 8. 2021), za který náleží žalobkyni ve smyslu § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bodem 5 AT odměna ve výši 2 620 Kč. Dále tvoří náklady právního zastoupení žalobkyně tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT vztahující se k prvním třem učiněným úkonům právní služby, jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT vztahující se ke čtvrtému úkonu právní služby, náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně cestou z jeho sídla k jednání soudu a zpět ve výši 1 400 Kč za celkem 14 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT, náhrada cestovného ve výši 3 207,66 Kč za uvedenou cestu na trase obec – obec a zpět osobním vozem tov. zn. Škoda Fabia s průměrnou spotřebou benzinu 5 l číslo km při ujetých celkem 554 km, kdy sazba základní náhrady za použití vozidla ve výši 4,40 Kč/km a průměrná cena benzinu 27,80 Kč byla stanovena dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. , a konečně náhrada za 21% DPH ze shora uvedených položek ve výši 1 958,81 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř.
19. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 12 786,47 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, a to prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.