Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 25/2021-57
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Řízení se zastavuje v části o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum.
IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrátí část zaplaceného soudního poplatku ve výši částka z prostředků Okresního soudu Plzeň - sever.
V. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se návrhem ze dne datum a jeho doplněním ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa mezi žalovanou a společností právnická osoba, reg. č. C56251 (dále„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Na základě smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši částka se splatností nejpozději do datum. V době postoupení předmětné pohledávky zbývalo žalované splatit ještě částka, přičemž na žalobkyni byla poskytnuta částka částka, která kromě nesplacené jistiny úvěru představuje smluvní úroky ve výši částka a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Mezi smluvními stranami bylo podle článku II. a článku IV. smlouvy o revolvingovém úvěru ujednáno, že úvěr bude úročen sazbou 8,50 % měsíčně. Účelně vynaložené náklady byly žalované účtovány podle článku VIII. smlouvy o revolvingovém úvěru za každou splátku, ohledně které se dostala do prodlení, tj. splátky splatné dne datum, datum a datum.
Žalobkyně podáním ze dne datum a podáním ze dne datum vzala částečně žalobu zpět, a to ohledně nároku na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení.
Podle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není třeba souhlasu žalovaného se zpětvzetím návrhu. Soud s výše citovaným ustanovením řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, když žalovaná se zpětvzetím návrhu souhlasila.
Žalovaná se k žalobě vyjádřila až při jednání dne datum, kdy uvedla, že by byla ráda, aby se tento spor co nejrychleji vyřešil, aby měla vše již zaplaceno.
Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum, který byl předán poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ust. § 562 o. z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěrový limit až do částky částka. Jak bylo prokázáno sdělením právnická osoba, ze dne datum, byla žalovaná ke dni datum majitelem i jedinou osobou s dispozičními právy k účtu č. bankovní účet. Na tento účet zaslal původní věřitel žalované postupně dne 3 12. 2019 částku částka, dne datum částka a dne datum částku částka ulice úroková sazba poskytnutého úvěru činila 8,50 % a RPSN 262,91 %. V případě prodlení se splácením kterékoliv částky se žalovaná zavázala hradit náklady vzniklé původnímu věřiteli ve výši částka a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná ocitne v prodlení. Žalovaná dne datum zaslala na účet věřitele částku částka.
Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v prosinci 2018, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u kontokorentu a revolvingových úvěrů poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti 12,53 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 37,59 %. V daném případě však úroková sazba činila 8,50 % měsíčně, což znamená 102 % ročně a RPSN činila 262,91 %. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka (nezaplacená jistina) společně s příslušným zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení dle ustanovení § 1970 o.z ve spojení s ust. § 1, 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o. z. předžalobní výzva ze dne datum mohla být žalované doručena nejdříve po uplynutí 3 pracovních dnů od odeslání poštou dne datum. V uvedené výzvě byla k úhradě dlužné částky stanovena lhůta 3 dnů, od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
Žalobkyni vznikla povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku dle položky 2, odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby však žalobkyni vznikl nárok na vrácení části soudního poplatku ve výši částka, proto soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši částka.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 68 %, z 32 % byla neúspěšná, náleží jí tak 36 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, z odměny advokáta ve výši částka podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po částka a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu částka v částce částka. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně tedy činí částka a 36 % uvedených nákladů představuje částka částka. Tuto částku je tedy žalovaná povinna uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Řízení se zastavuje v části o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> <b>IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrátí část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] z prostředků Okresního soudu Plzeň - sever.</b> <b>V. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>Odůvodnění</b> Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], reg. č. C56251 (dále„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na základě smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] se splatností nejpozději do [datum]. V době postoupení předmětné pohledávky zbývalo žalované splatit ještě [částka], přičemž na žalobkyni byla poskytnuta částka [částka], která kromě nesplacené jistiny úvěru představuje smluvní úroky ve výši [částka] a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka]. Mezi smluvními stranami bylo podle článku II. a článku IV. smlouvy o revolvingovém úvěru ujednáno, že úvěr bude úročen sazbou 8,50 % měsíčně. Účelně vynaložené náklady byly žalované účtovány podle článku VIII. smlouvy o revolvingovém úvěru za každou splátku, ohledně které se dostala do prodlení, tj. splátky splatné dne [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně podáním ze dne [datum] a podáním ze dne [datum] vzala částečně žalobu zpět, a to ohledně nároku na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. žalobkyně může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není třeba souhlasu žalovaného se zpětvzetím návrhu. Soud s výše citovaným ustanovením řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, když žalovaná se zpětvzetím návrhu souhlasila. Žalovaná se k žalobě vyjádřila až při jednání dne [datum], kdy uvedla, že by byla ráda, aby se tento spor co nejrychleji vyřešil, aby měla vše již zaplaceno. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum], který byl předán poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ust. § 562 o. z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěrový limit až do částky [částka]. Jak bylo prokázáno sdělením [právnická osoba], ze dne [datum], byla žalovaná ke dni [datum] majitelem i jedinou osobou s dispozičními právy k účtu č. [bankovní účet]. Na tento účet zaslal původní věřitel žalované postupně dne 3 12. 2019 částku [částka], dne [datum] [částka] a dne [datum] částku [částka] [ulice] úroková sazba poskytnutého úvěru činila 8,50 % a RPSN 262,91 %. V případě prodlení se splácením kterékoliv částky se žalovaná zavázala hradit náklady vzniklé původnímu věřiteli ve výši [částka] a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná ocitne v prodlení. Žalovaná dne [datum] zaslala na účet věřitele částku [částka]. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. Uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v prosinci 2018, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u kontokorentu a revolvingových úvěrů poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti 12,53 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 37,59 %. V daném případě však úroková sazba činila 8,50 % měsíčně, což znamená 102 % ročně a RPSN činila 262,91 %. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 580 o. z. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] (nezaplacená jistina) společně s příslušným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení dle ustanovení § 1970 o.z ve spojení s ust. § 1, 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o. z. předžalobní výzva ze dne [datum] mohla být žalované doručena nejdříve po uplynutí 3 pracovních dnů od odeslání poštou dne [datum]. V uvedené výzvě byla k úhradě dlužné částky stanovena lhůta 3 dnů, od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni vznikla povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku dle položky 2, odst. 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka]. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby však žalobkyni vznikl nárok na vrácení části soudního poplatku ve výši [částka], proto soud rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 68 %, z 32 % byla neúspěšná, náleží jí tak 36 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po [částka], paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po [částka] a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka]. Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně tedy činí [částka] a 36 % uvedených nákladů představuje částka [částka]. Tuto částku je tedy žalovaná povinna uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem stanovena dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.