Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 88/2021-57

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul jméno příjmení

sídlem adresa

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 3 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 452,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 296,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 685,27 Kč ve výši 8,5 % ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroku ve výši 18,15% ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 993 Kč na účet České republiky – Okresního soudu v Kolíně do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

III. Opatrovníku žalovaného titul jméno příjmení, advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalovaného jako soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 3 993 Kč, kterou vyplatí zdejší soud po právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 3 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 452,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 296,96 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 685,27 Kč ve výši 8,5 % ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroku ve výši 18,15% ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 993 Kč na účet České republiky – Okresního soudu v Kolíně do tří dnů ode dne právní moci rozsudku. III. Opatrovníku žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokátovi, se přiznává odměna za zastupování žalovaného jako soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 3 993 Kč, kterou vyplatí zdejší soud po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalovaném částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne 6.3.2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 23 975 Kč v 15 měsíčních splátkách po 1 599 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 6.6.2017. Celkovou částku tvoří jistina (14 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (), částka za zpracování a doručení (2 877 Kč) a poplatku za komfortní a flexibilní splácení (5 254 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20.1.2020. Žalobce požadoval zaplatit částku 3 500 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (2 685,27 Kč) a dlužné části poplatku (814,73 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 18,15% ročně z částky 2 685,27 Kč od 7.6.2017 (vznik práva na uhrazení celé dlužné částky) do 20.1.2020 (1 296,96 Kč), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 685,27 Kč od 6.2.2018 (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do 20.1.2020 (452,69 Kč), dále úrok ve výši 18,15% ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 685,27 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.

2. Skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení RADY (ES) č. 44/2001, když situace, kdy pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes rozsáhlé pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaný bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C -327/10 ze dne 17.11.2011 ve věci právnická osoba proti jméno příjmení příjmení, ECR I -00117, že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného a žalovaný před podáním žaloby jinou adresu neoznámil. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného v řízení opatrovníkem advokáta.

3. Žalovaný, který je neznámého pobytu, se k věci vyjádřil prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka, který namítal, že žalobce nezkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného dle , z tohoto důvodu požadoval zamítnutí žalobního návrhu.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný

a poskytovatel úvěru (právnická osoba) uzavřeli dne 6.3.2016 smlouvu o zápůjčce číslo sjednali pevný úrok, částku za zpracování a doručení, částku za komfortní a flexibilní splácení, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky. Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 14 000 Kč, do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 20 475 Kč (nesporné tvrzení žalobce); žalobce tak uplatňuje vedle jistiny 2 685,27 Kč sjednané úroky, úroky z prodlení a dlužné části poplatku 814,73 Kč. Původní věřitel svou pohledávku za dlužníkem postoupil dne 20.1.2020 na žalobce. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, naposled předžalobní upomínkou ze dne 23.4.2020.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 6.3.2016 smlouvu o zápůjčce podle a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona číslo Sb., , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. z. s. ú.

6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného

(§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

7. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

8. Z toho důvodu byl žalobce před jednáním vyzván usnesením ze dne 24.6.2021,

č. j. číslo jednací, (zejména) aby doplnil žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. K tomu žalobce přípisem datovaným dne 22.7.2021 (č. l. 41) sdělil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaný měl při uzavírání smlouvy za povinnost uvést pravdivě a úplně všechny skutečnosti, jinak nejednal poctivě a v dobré víře a mohl se dopustit trestného činu. Dále uvedl, že postačuje, že poskytovatel zápůjčky měly, ze kterých vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žadatele k dispozici a nepořizoval si z nich kopie. Zde odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. -97. K jednání se žalobce nedostavil (řádně omluven), takže ho soud nemohl u jednání dne 19.8.2021 poučit v uvedeném směru o jeho povinnosti tvrzení a důkazní a o následcích nesplnění procesní povinnosti podle , 3

9. Žalobce tak v řízení nesplnil svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že jeho právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalovaného a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele in Právní rozhledy 5/2002, Mimořádná příloha, s. 21). Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 33), že žádá o odročení jednání, pokud by soud shledal, že tvrzení žalobce nejsou dostatečná a žalobnímu návrhu by nemohlo být zcela vyhověno.

10. Zdůrazňuje-li žalobce, že žalovaný měl za povinnost uvést při sjednávání smlouvy pravdivé a úplné údaje o svých majetkových, příjmových a jiných poměrech (jinak se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu), pak se jedná o argumentaci nepřiléhavou. Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Jinými slovy poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru. Ještě jinak řečeno, skutečnost, zda se žadatel (ne) dopustil trestného činu úvěrového podvodu, je nepodstatná pro posouzení, zda poskytovatel úvěru postupoval s náležitou odbornou péčí. Zcela obdobně pak platí, že se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na zásadu poctivého a dobrověrného jednání v právním styku; ani tato zásada pochopitelně neznamená, že má poskytovatel úvěru rezignovat na přezkoumání tvrzení a údajů poskytnutých dlužníkem.

11. K námitce, že žalobce ani jeho právní předchůdce (který smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavíral) nemají k dispozici kopie dokladů a jiných dokumentů předložených žalovaným při uzavírání smlouvy, lze doplnit následující. Nejde jen o to, zda uvedenéy (doklady žalovaného, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, výpisy z účtu aj.) měl právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy k dispozici, ale zejména je též třeba znát obsah těchto listin, neboť jen se znalostí konkrétních skutečností plynoucích z těchto listin lze posoudit, zda žalobce vzal dostatečně v úvahu všechny jednotlivé skutečnosti na straně žalovaného (jak na její příjmové, tak výdajové stránce) a podle jeho přezkoumatelné úvahy vedené s odbornou péčí tak neměl v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalobce na podporu své argumentace, že dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, předložil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97. K tomu zdejší soud dodává, že zkoumání úvěruschopnosti je z povahy věci vždy věcí individuálního posouzení jedinečných skutkových okolností daného případu. Závěr o (ne) splnění povinnosti podnikatele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vždy navázán na pečlivé zhodnocení konkrétního skutku. Zejména ale soud konstatuje, že se řídí právními závěry ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, které na jiném místě odůvodnění reprodukuje. Rozhodnutí odvolacího soudu v (jiné) konkrétní věci takovou ustálenou judikaturou, jíž by měl následovat, být nemůže. Žádá-li žalobce, aby věc byla s ohledem na § 13 o. z. rozhodnuta stejně jako v uvedeném rozhodnutí odvolacího soudu, pak podle uvedeného ustanovení žalobce nemá právo na„ stejné rozhodnutí“, ale na právo, aby soud přesvědčivě vysvětlil důvod odchylného rozhodnutí právního případu; tímto důvodem jsou právě skutečnosti shora uvedené (odlišný skutkový základ projednávaných věcí, soulad rozhodnutí s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu).

13. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.).

Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, (paušalizovaných) nákladech spojených s administrativní činností a s hotovostním režimem splátek. Na smlouvu žalovaný uhradil celkem částku 20 475 Kč, jistina ve výši 14 000 Kč tímto byla zcela uhrazena.

14. Smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), podle nichž se věřitelem stal žalobce, shora uvedeným nejsou dotčeny, neboť postupitel a postupník nemusí právně kvalifikovat postupovanou pohledávku a postupní smlouva je platná i v případě takového (právního) omylu

o tom, že postupovaná pohledávka vznikla na základě platného právního jednání (R 27/2012).

15. Na základě všeho doposud uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když poskytnuté plnění již bylo žalovaným zcela uhrazeno.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto plná náhrada následujících účelně vynaložených nákladů řízení:

2 400 Kč jako mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby; opatrovník žalovaného učinil v řízení následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u soudního jednání (, d/, g/, , advokátního tarifu). Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí 800 Kč (, , adv. tarifu)

paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu),

693 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle ).

Celkem tak má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 993 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaného zastupoval advokát jako soudem ustanovený opatrovník, je žalobce povinen zaplatit náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování státu – Okresnímu soudu v Kolíně ( ), a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( ).

17. O odměně ustanoveného opatrovníka bylo rozhodnuto podle a byly mu přiznána odměna a náhrad hotových výdajů ve výši shora vyčíslené.

Poučení:

Proti výroku I., II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Proti výroku III. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Právo podat odvolání nemůže s úspěchem uplatnit ten, kdo se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.