Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 143/2021-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobce, kterou by bylo uloženo žalovanému zaplatit částku ve výši 10 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobce, kterou by bylo uloženo žalovanému zaplatit částku ve výši 10 000 Kč s 8,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 22. 11. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti právnická osoba odštěpením, přičemž právnická osoba právnická osoba právnická osoba nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na právnická osoba právnická osoba a k fúzi sloučením právnická osoba právnická osoba jako zanikající společnosti a právnická osoba právnická osoba jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na právnická osoba S účinností od datum došlo ke změně dosavadní obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba Součástí vyčleněného jmění právnická osoba právnická osoba právnická osoba, které přešlo na žalobce, byla také smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo kterou žalobce uzavřel s žalovaným dne 22. 8. 2018. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 1. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 8 všeobecných podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení set-top box/CA Modul sériové číslo číslo (dále jen technické zařízení). Toto technické zařízení žalovaný převzal, což stvrdil svým podpisem ve smlouvě číslo ale v rozporu se svými povinnostmi žalobci nevrátil, a proto tak žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení daného zařízení. Dále žalobce s žalovaným uzavřel dne 22. 8. 2018 smlouvu o poskytování služby internet číslo o zajištění služby přístupu k internetu, a to až do dne 31. 8. 2019. V souladu s čl. 13 zvláštních podmínek měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy číslo vrátit žalobci pronajaté zařízení, a to modem TP-Link TD-W9970B číslo (dále jen modem). Modem, kterým si žalovaný od žalobce pronajal, žalovaný po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pouty 5 000 Kč. Přestože žalovaný byl vyzván žalobcem k zaplacení dlužných částek výzvou ze dne 4. 11. 2020 a následně prostřednictvím právního zástupce žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. , dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla.
2. Žalovaný se k žalobnímu nároku žalobce nikterak nevyjádřil.
3. Žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání konanému dne 10. 6. 2021 nedostavili, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
5. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva číslo dne 22. 8. 20198, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které zajišťoval žalobce žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Dle tvrzení žalobce byl smluvní vztah ukončen ke dni 31. 1. 2020, přestože smlouva byla uzavřena na 24 měsíců. Bylo také prokázáno, že při uzavírání této smlouvy žalovaný převzal zařízení, a to set-top box/CA Modul sériové číslo číslo. Žalobce neprokázal, že by smlouva skutečně byla ukončena ke dni 31. 1. 2020 a jakým způsobem a rovněž neprokázal, že by výzva k vrácení technického zařízení byla doručena do sféry dispozice žalovaného a tudíž že by žalobci v souladu s ustanovením s čl. 8 všeobecných podmínek vznikl nárok po marném uplynutí lhůty 10 dnů k vrácení technického zařízení na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 22. 8. 2018 uzavřena smlouva o poskytování služby internet číslo o zajištění služby přístupu k internetu, kdy žalovaný převzal zařízení - modem TP-Link TD-W9970B číslo. Podle tvrzení žalující strany byla smlouva ukončena ke dni 31. 8. 2019 a žalovaný byl vyzván výzvou dle čl. 13 zvláštních podmínek k vrácení technického zařízení. Podle všeobecných smluvních podmínek měl žalobce nárok po marném uplynutí lhůty k vrácení zařízení a náhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. V řízení však nebylo v žádném případě prokázáno, zda vůbec a jak tento smluvní závazek měl ke dni 31. 8. 2019 skončit, nebylo také prokázáno, že výzva k vydání zařízení byla žalovanému doručena do sféry dispozice, a tudíž ani nebylo prokázáno, že by po marném uplynutí lhůty takto vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu. V daném případě tedy žalobce nedostál povinnosti tvrzení a ani povinnosti důkazní, přičemž žalobci se nemohlo dostat poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím, že se k ústnímu jednání omluvil, zbavil se tak možnosti, aby mu toto poučení ze strany soudu bylo podáno.
6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela neopodstatněná, kdy ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích sice bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny dne 22. 8. 2018 smlouvy číslo číslo o elektronických komunikacích, ovšem nebylo prokázáno, že by došlo k legitimnímu ukončení těchto smluv ze strany žalobce a že by tak vznikla povinnost žalovanému vrátit ve stanovené lhůtě předmětné zařízení dle smluvních podmínek, či zda po marném uplynutí této lhůty, že by vznikl nárok žalobci na zaplacení smluvní pokuty ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník , když nebylo prokázáno, že by došlo k legitimnímu ukončení předmětných smluvních závazků, na základě kterých by vznikla povinnost žalovaného vrátit daná zařízení. Na základě těchto skutečností, pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní, soud, shledávaje nárok žalobce zcela neopodstatněným, tento v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
7. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, když by mu jinak svědčilo právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nepřísluší, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.