Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 115/2021-55
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 47 057,35 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 870,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 870,56 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 14 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 511,03 Kč od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020 a zákonným úrokem z částky 14 298 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 862,09 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 090,28 Kč, v této části se žalobce zamítá.
V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 511,03 Kč
od 21. 1. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 767,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 767,44 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
VII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 17 121,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 743,12 Kč od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020 a zákonným úrokem z částky 6 975,68 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
VIII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 898,97 Kč, v této části se žaloba zamítá.
IX. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 497,27 Kč, v této části se žalobce zamítá.
X. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 743,12 Kč
od 21. 1. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá.
XI. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 870,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 870,56 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 14 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 511,03 Kč od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020 a zákonným úrokem z částky 14 298 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. III. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 862,09 Kč, v této části se žaloba zamítá. IV. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 6 090,28 Kč, v této části se žalobce zamítá. V. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 29 % ročně z částky 12 511,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 767,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 767,44 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. VII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 17 121,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 743,12 Kč od 21. 1. 2020 do 18. 5. 2020 a zákonným úrokem z částky 6 975,68 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. VIII. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 898,97 Kč, v této části se žaloba zamítá. IX. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 497,27 Kč, v této části se žalobce zamítá. X. Domáhal-li se žalobce po žalovaném úroku ve výši 29 % ročně z částky 16 743,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, v této části se žaloba zamítá. XI. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 470 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. XII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení nákladů řízení ve výši 4 061 Kč a dále:
a) částky 20 168,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 862,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 090,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky
12 511,03 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 29 % ročně z částky 12 511,03 Kč
od 21. 1. 2020 do zaplacení;
b) částky 26 888,79 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 898,97 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 497,27 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky
16 743,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 29 % ročně z částky 16 743,12 Kč
od 21. 1. 2020 do zaplacení.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO:
a) dne 3. 9. 2017 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 14 298 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 340 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 6 296 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 45 týdenních splátkách po 763 Kč, a to nejpozději do 15. 7. 2018 Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 10. 9. 2018. Od tohoto data do dne postoupení pohledávek žalovaný dál uhradil 6 031,44 Kč. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 14 129,44 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
b) dne 16. 6. 2017 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 17 836 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 392 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 7 060 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 214 Kč, a to nejpozději do 16. 12. 2018 Poslední splátka žalovaným byla uhrazena dne 10. 9. 201. Od tohoto data do dne postoupení pohledávek žalovaný dál uhradil 7 968,56 Kč. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 12 232,56 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
3. Pohledávky za žalovaného byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně.
4. Na výzvu soudu žalobce dne 24. 6. 2021 (č.l. 39-41) svou žalobu doplnil tak, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnoceními informací požadovaných a získaných od žalovaného, právní předchůdce žalobce ani žalobce nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného. Ze zákaznických karet (č.l. 52, 53) vyplynulo, že žalovaný je rozvedený, bydlí v nájmu a má středoškolské vzdělání. V kartě ze dne 15. 6. 2017 je uvedeno, že žalovaný měl čistý příjem 17 890 Kč, výdaje 3 500 Kč, v kartě ze dne 3. 9. 2017 pak příjem žalovaného činil 19 926 a výdaje 3 500 Kč a interní splátky anonymizováno 2 214 Kč. Původní věřitel dospěl po ověření předložených dokladů a tvrzení žalovaného k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedla. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř.
6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise
7. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
8. právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému:
a) dne 3. 9. 2017 na základě smlouvy o zápůjčce číslo (č.l. 16-17), v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 14 298 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 340 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 6 296 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 45 týdenních splátkách po 763 Kč, a to nejpozději do 15. 7. 2018. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 14 129,44 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
b) dne 16. 6. 2017 na základě smlouvy o zápůjčce číslo (č.l. 19-20), v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 17 836 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 392 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 7 060 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 214 Kč, a to nejpozději do 16. 12. 2018. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 12 232,56 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
9. právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaného, která je předmětem tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze 20. 1. 2020 na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek č.l. 22-27 spisu). O tomto byl žalovaný dopisem ze dne 20. 1. 2020 (č.l. 28) uvědoměn.
10. Předžalobní výzva byla na adresu žalované odeslána dne 12. 5. 2020 doporučeně (č.l. 30-32).
11. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo,
že původní věřitel řádně zjišťoval a posuzoval majetkové a osobní poměry žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného, k tomu však nedoložila žádné doklady. Nedoložila,
že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. příjmení, NRKI apod.),
ani nedoložila řádné zjišťování dalších závazků žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.). Žalovaný měl z příjmů uvedených v kartách zákazníka platit 3 052 Kč měsíčně na první smlouvu, a to do 15. 7. 2018 a 2 214 Kč měsíčně do 16. 12. 2018 na půjčku druhou.
12. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
13. Původní věřitelka právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému:
a) dne 3. 9. 2017 na základě smlouvy o zápůjčce číslo v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 14 298 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 340 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 6 296 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 45 týdenních splátkách po 763 Kč,
a to nejpozději do 15. 7. 2018. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 14 129,44 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
b) dne 16. 6. 2017 na základě smlouvy o zápůjčce číslo v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finance spolu s částkou 17 836 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 392 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 384 Kč a částku za administrativní činnost (splácení v hotovosti) ve výši 7 060 Kč. Celkovou částku měl žalovaný uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 214 Kč,
a to nejpozději do 16. 12. 2018. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem 12 232,56 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo hrazeno ničeho.
14. Žalobce však neprokázal, že by původní věřitelka zjišťovala a řádně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávky za žalovaného byly postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek.
15. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil.
19. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá,
že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru,
dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018,
sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
22. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv o úvěru a úvěry splácet. Původní věřitelka nedostatečně ověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalovaného. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalovaného splácet úvěr. Hodnocení příjmové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o úvěru poskytla žalovanému a) finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil ve výši 14 129,44 Kč a b) finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil ve výši 12 232,56 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částky představující rozdíl mezi poskytnutými finančními prostředky a provedenými úhradami, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
24. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb., přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
25. Soud nemohl vycházet ze splatnosti zápůjčky sjednané v neplatné smlouvě o zápůjčce. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. byl žalovaný povinen splnit dluh (vrátit jistinu zápůjčky) na žádost věřitele, a to bez zbytečného odkladu od doručení výzvy. Výzva k plnění č.l. 30-32 byla žalovanému odeslána doporučeně dne 12. 5. 2020, nejpozději třetím dnem se výzva dostala do dispozice žalovaného. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil do 18. 5. 2020. Pokud žalovaný v uvedené lhůtě dluh neuhradil, je v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle míry úspěchu ve věci.
27. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím
do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí,
že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
28. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 2 353 Kč.
29. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 470 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.