Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 177/2020-60
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 11. 7. 2014 do 20. 3. 2020.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení v částce 745 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 11. 7. 2014 do 20. 3. 2020. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení v částce 745 Kč.
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % z této částky od 11. 7. 2014 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že dluh vznikl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 6. 2014, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem: adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako věřitelem. Na základě smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky do 10. 7. 2014. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.
Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Žalovaný se na výzvu soudu k jemu doručené žalobě nevyjádřil.
Žalobkyně v žalobě nejprve tvrdila, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno. Současně však jako důkaz předložila smlouvu o zápůjčce a příkaz k úhradě z 19. 6. 2014 vlastnoručně podepsanou žalovaným, přičemž na výzvu soudu, aby toto objasnila a vysvětlila a podrobně popsala proces uzavření smlouvy, opravila původní žalobní tvrzení tak, že dne 19. 6. 2014 byla uzavřena smlouva o zápůjčce, dle níž poskytl právní předchůdce žalobkyně 1 000 Kč žalovanému v hotovosti dne 19. 6. 2014 při uzavření smlouvy, avšak žalovaný dosud ničeho nevrátil. Žalobkyně nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěryschopnost žalovaného.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 19. 6. 2014, na základě které obdržel žalovaný 1 000 Kč a zavázal se tuto částku spolu s poplatkem 240 Kč zaplatit dle údajů k vystavené faktuře číslo do 10. 7. 2014. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku a výzvu k úhradě dluhu sepsanou dne 11. 3. 2020, která byla zaslána žalovanému doporučeně dle podacího archu 17. 3. 2020 poštou. Kdy bylo zasláno žalovanému oznámení o postoupení pohledávky sepsané dne 18. 1. 2018 soud nemohl zjistit, protože na přiloženém podacím archu pošty není čitelné datum odeslání. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 12. 2017 mezi žalobkyním a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.
Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Bylo sic eprokázáno, že došlo k uazvření smlouvy o zápůjčce v písemné podobě a žalovanému byla vydána hotovost 1 000 Kč, avšak nebylo prokázáno, že by se právní předchůdce žalobykně zabýval schopností žalovaného splácet úvěr. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uhradil žalovanému žalovanou částku, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného dříve, než tak učinil výzvou k úhradě (oznámením o postoupení pohledávky) odeslanou dne 17. 3. 2020. Takovou je s odkazem na § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den od jejího odeslání, tedy dne 20. 3. 2020. Ode dne 21. 3. 2020, kdy neplnil bez zbytečného odkladu, je tedy žalovaný v prodlení. Žaloba je tak částečně důvodná co do požadavku na zaplacení jistiny 1 000 Kč a části úroků z prodlení, nikoliv tedy od 11. 7. 2014, avšak až od 21. 3. 2020, přičemž soud s ohledem na částečné vyhovění žalobu částečně zamítl (viz výrok I. a II. shora).
Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložil splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř. o.s.ř. , tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 11.7.2014 do zaplacení (do dne vyhlášení rozsudku činí celková částka 1 564,60 Kč), soud jí přiznal úrok 8,25 % od 21.3.2021 (celková částka ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 026,45 Kč), takže úspěch žalobkyně činí 55,60 %, neúspěch 44,40 %. Žalobkyně tak byla úspěšná cca v rámci jedné poloviny a soud jí tak přiznal polovinu z vynaložených nákladů řízení tj. 745 Kč, když žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.