Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 238/2020-53

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: 13 093 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 925 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 6 168 Kč kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 350,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 165,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 074,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 925 Kč od 7. 12. 2019 do 22. 1. 2021 a úroku 20,98 % ročně z částky 9 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 925 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 925 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 6 168 Kč kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 350,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 165,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 074,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 925 Kč od 7. 12. 2019 do 22. 1. 2021 a úroku 20,98 % ročně z částky 9 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 093 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 350,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 165,78 Kč (úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 999,99 Kč od 20. 1. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019), zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% z částky 9 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku 20,98 % ročně z částky 9 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, došlo dne 17. 3. 2016 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, tj. právní předchůdce žalobce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 258 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 1. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 3 075 Kč, z toho na 0,01 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 910 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 491,84 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 619,85 Kč a na poplatek za životní pojištění 53,30 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26. 5. 2016. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 12. 1. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 999,99 Kč ode dne 13. 1. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 6 165,78 Kč, jedná se o úrok ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 9 999,99 Kč od 20. 1. 2017 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní k plnění písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v průběhu celého soudního řízení byl zcela pasivní. Žalobkyně ani žalovaný se nedostavili k jednání soudu, čímž se zbavili práva být soudem poučeni ve smyslu ustanovení

Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

3. Z výpisu z obchodního rejstříku, že obchodní korporace právnická osoba, IČO, byla zapsána do obchodního rejstříku datum. Do datum byla její obchodní firma právnická osoba. Na tuto společnost jako nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova. Jako předmět podnikání má zapsáno mj. poskytováni nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku od 16. 5. 2005, Jako předmět podnikání má zapsáno mj. poskytováni nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z karty zákazníka, že tuto dne 17. 3. 2016 podepsali žalovaný a za úvěrujícího jméno příjmení. V této je zaškrtnuto, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a uvedeno číslo dokladu, stav svobodný, druh bydlení je uvedeno„ žijící s rodiči“, marketingový zdroj„ na doporučení“, zaměstnání„ hlavní pracovní poměr“, zaměstnavatel právnická osoba, nám. ulice a číslo, do kdy (u doby určité) 31. 7. 2016, pracovní pozice neuvedena, pole Zaměstnání ověřeno bylo zaškrtnuto jako„ ano“, telefonicky, půjčka v současnosti u příjmení jméno ne, čistá mzda 13 821 Kč, ostatní příjmy 13 821, celkem příjmy 13 821 Kč, měsíční výdaje uvedeny jako nájem/inkaso 2 500 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) 5.000 Kč, celkem měsíční výdaje 7 500 K, použitelný příjem 6 321 Kč. Jako dokumenty k ověření bylo zaškrtnuto výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva.

6. Ze smlouvy o půjčce a ze smluvních podmínek, že dne 17. 3. 2016 žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba, IČO, jako úvěrující, podepsali smlouvu číslo, ve které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí peněžních prostředků poplatek ve výši 5 910 Kč, vypočtený jako poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 910 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Dále bylo sjednáno životní pojištění za poplatek ve výši 258 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku ve výši 16 168 Kč, vypočtenou jako půjčka ve výši 10 000 Kč, poplatky ve výši 5 910 Kč a životní pojištění ve výši 258 Kč, a to v 43 měsíčních splátkách po 376 Kč, s tím, že první splátka je splatná nejpozději 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peněžní prostředky mu byly vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího při podepsání smlouvy. Smlouvu za úvěrujícího podepsal obchodní zástupce jméno příjmení.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, že obchodní korporace právnická osoba, IČO, uvedeného dne postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 12. 2019 vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy adresované žalovanému.

9. Z podacích lístků, že zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla žalobkyní dne 7. 1. 2020 podána na poště, a zásilka s podacím číslem RR anonymizováno, adresovaná žalovanému, byla právním zástupcem žalobkyně dne 10. 5. 2020 podána na poště.

10. Z výzvy ze dne 7. 5. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu na zaplacení před podáním žaloby adresovanou žalovanému.

11. Z výpočtu RPSN, že při zadaných parametrech úvěru 10 000 Kč, s 43 týdenními splátkami po 376 Kč, s datem uzavření smlouvy 17. 3. 2016, datem první splátky 20. 3. 2016, činí roční procentní sazba nákladů 258. 88471 %.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

12. Dne 17. 3. 2016 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, došlo k podpisu y označené jako„ smlouva o úvěru“. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 10 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,89 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatek za pojištění 258 Kč. Dosud žalovaný uhradil částku 3 075 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného pouze z údajů uvedených žalovaným, zaznamenaných v zákaznické kartě, jak je specifikováno v bodě 5 odůvodnění. Neověřila si výdaje žalovaného na bydlení a jeho další výdaje. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Žalovaný dosud na žalovanou částku ničeho neuhradil.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn.

:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem tak konkrétně učinila. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a zbavila se tak možnosti být poučena ve smyslu Žalobkyně v řízení předložila pouze zákaznickou kartu, sepsanou se žalovaným právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud je v této uvedeno, že byly předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva a výpis z účtu, tyto dokumenty v řízení žalobkyně nepředložila. Navíc údaje v zákaznické kartě jsou rozporné, když je v ní jednak uvedeno, že žalovaný má čistou mzdu 13 821 Kč, dále že má ostatní příjmy 13 821 Kč a celkem příjmy 13 821 Kč. Ohledně výdajů žalovaného se pak právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s tvrzeními žalovaného, aniž by si je jakkoliv ověřovala (například náklady na bydlení). Žalobkyně nijak soudu nedoložila, že by si ověřovala tvrzení žalovaného ohledně neexistence případných dalších závazků a exekucí. Celkové poměry žalovaného v době uzavření smlouvy tak dle soudu zjištěny a ověřeny nebyly. Právní předchůdkyně tedy nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení ZSÚ ve spojení s ustanovení a 588 o. z. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 17. 3. 2016 vyplatila v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 3 075 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, ani jiný důvod zániku závazku, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení částky 6 925 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením o. z., den následující po dni, kdy byla žalovanému doručena žaloba (žaloba doručena dne 22. 1. 2021), neboť v řízení nebylo prokázáno řádné doručení předžalobní či jiné výzvy žalovanému. V řízení sice bylo prokázáno jejich odeslání, avšak z toho nelze dovozovat také doručení, neboť ustanovení o. z., podle něhož se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, došla třetí pracovní den, lze užít pouze v případě, že taková zásilka byla prokazatelně jejímu adresátovi doručena. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení věta před středníkem jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení, z důvodu jeho procesní pasivity, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.