Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 195/2021-14
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 2.400 Kč / úrok
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.070 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.070 Kč od 25. 7. 2019 do 24. 3. 2021 a kapitalizovaného úroku v částce 1.633,40 Kč se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.070 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.070 Kč od 25. 7. 2019 do 24. 3. 2021 a kapitalizovaného úroku v částce 1.633,40 Kč se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.514 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
2. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 2.400 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 12. 9. 2016 mezi společností právnická osoba a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019.
3. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř. ), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.
4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaná uzavřeli dne 12. 9. 2016 Smlouvu o úvěru číslo, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 2.400 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit do 10. 12. 2016 dnů včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 596 Kč, RPSN činila 1905,6 %. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem částku 330 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na poplatek za poskytnutí úvěru. Smlouvou postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované úvěr ve výši 2.400 a žalovaná se jej zavázala splatit do tří měsíců včetně poplatku ve výši 596 Kč (24,8 % z jistiny). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 330 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, nepochybně právo na vrácení jistiny (popř. její nevrácené části), nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
13. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru 2.400 Kč byl sjednán poplatek ve výši cca 25 % jistiny, a pokud soud uvážil že RPSN činí více jak 1900 % (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), krátkou dobu splatnosti 3 měsíců, náklady za zaslání upomínek, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz).
14. Vzhledem ke skutečnosti, že soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy jako neplatnou dle ust. § 580 občanského zákoníku , vzniklo žalobkyni dle ust. § 2993 občanského zákoníku právo pouze na vrácení plnění poskytnutého žalované na základě neplatné smlouvy (bezdůvodné obohacení), a to částky 2.070 Kč (2.400 Kč – 330 Kč =´ 2.070 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku , přičemž splatnost byla stanovena dle výzvy k plnění z 18. 3. 2021, která dle domněnky dojití (viz § 573 občanského zákoníku ) byla žalované doručena dne 23. 3. 2021 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 25. 3. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.070 Kč od 25. 7. 2019 do 24. 3. 2021 a kapitalizovaného úroku v částce 1.633,40 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.514 Kč, přičemž tato částka představuje 72,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.400 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
16. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek částkou 600 Kč vychází z ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. , podle něhož je k úhradě soudního poplatku povinen navrhovatel (žalobkyně), přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 2.2. Sazebníku ve spojení s položkou číslo) Sazebníku částku 1.000 Kč. Žalobkyně, která dosud na soudním poplatku zaplatila pouze částku 400 Kč, je proto povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.