Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 96/2020-61

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 44.188 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44.188 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.657,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.148,41 Kč, úroku ve výši 19 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44.188 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.657,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.148,41 Kč, úroku ve výši 19 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 6. 2018 domáhala po žalovaném zaplacení částky 44.188 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne 31. 1. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 38.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 7.876 Kč (úroková sazba 19 % ročně), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8.913 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 22.610 Kč. Celkovou částku 77.399 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 100 týdenních splátkách po 774 Kč, poslední splátka měla být zaplacena dne 1. 1. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku zaplatil dne 23. 12. 2014. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo dne 23. 4. 2015 právo na uhrazení zbývající části dluhu, která činí 21.695 Kč na jistině a 22.493 Kč na dlužných poplatcích (žalovaný uhradil 16.305 Kč na jistinu a 16.906 Kč na poplatky). Od 1. 1. 2016 se neuhrazená jistina ve výši 21.695 Kč úročí sjednaným úrokem ve výši 19 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou ze dne 15. 5. 2017. Žalobkyně žalobou požaduje 21.695 Kč na dlužné jistině, 22.493 Kč na dlužných poplatcích, kapitalizovaný úrok ve výši 5.657,94 Kč (úrok ve výši 19 % ročně z dlužné jistiny od 1. 1. 2016 do 15. 5. 2017), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.148,41 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 31. 12. 2014, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do 15. 5. 2017), dále úrok ve výši 19 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.695 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 8. 8. 2018 uvedl, že s částkou uvedenou v žalobě nesouhlasí a přikládá doklady o zaplacení, které nejsou zahrnuty v kartě splátek. Tím se dlužná částka liší o desetitisíce.

3. Žalobkyně v podání ze dne 2. 7. 2020 v reakci uvedla, že v lednu 2015 proběhl audit agentury, ve které se nacházel žalovaný. Žalovaný doložil stvrzenku ze dne 14. 7. 2014 na částku 13.561 Kč, ze dne 18. 11. 2014 na částku 1.100 Kč, ze dne 15. 9. 2014 na částku 2.000 Kč a ze dne 22. 12. 2014 na částku 27.000 Kč. Obchodní zástupce vyúčtoval v pořádku splátky ze dne 14. 7. 2014 ve výši 13.561 Kč a ze dne 18. 11. 2014 ve výši 1.100 Kč. Splátku ze dne 15. 9. 2014 ve výši 2.000 Kč však obchodní zástupce vyúčtoval na 1.081 Kč a splátku ze dne 22. 12. 2014 ve výši 27.000 Kč na 1.081 Kč. Při kontrole byl tedy obchodnímu zástupci vyčíslen schodek ve výši 26.838 Kč, o který byl ponížen celkový zůstatek dluhu žalovaného. Žalovaná částka je tedy správná.

4. V podání ze dne 27. 8. 2020 žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 31. 1. 2014 a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, tj. živnostenským listem, daňovým přiznáním a předloženými doklady SIPO. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl (že má stálý příjem financí, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti) a dále s ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku je dostatečná.

5. V podání ze dne 1. 10. 2020 žalobkyně uvedla, že platby žalovaného byly započítávány na pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o zápůjčce číslo. Z částky 13.561 Kč zaplacené dne 14. 7. 2014 bylo na smlouvu o zápůjčce číslo započteno 13.254 Kč. Z částky 2.000 Kč zaplacené dne 15. 9. 2014 bylo na smlouvu o zápůjčce číslo započteno 774 Kč. Z částky 1.100 Kč zaplacené dne 18. 11. 2014 bylo na smlouvu o zápůjčce číslo započteno 780 Kč. Z částky 27.000 Kč zaplacené dne 22. 12. 2014 bylo na smlouvu o zápůjčce číslo započteno 774 Kč. U plateb ze dne 15. 9. 2014 a ze dne 22. 12. 2014 byly později opraveny nesrovnalosti, kdy ke dni 29. 1. 2015 bylo na smlouvu o zápůjčce číslo započteno dalších 13.605 Kč. Ačkoliv tedy žalovaný na základě dokladů ze dne 14. 7. 2014, 15. 9. 2014, 18. 11. 2014 a 22. 12. 2014 uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 43.661 Kč, na smlouvu o zápůjčce číslo bylo z toho započteno pouze 29.187 Kč (zbylých 14.474 Kč bylo započteno na smlouvu o zápůjčce číslo).

6. Na jednání dne 25. 3. 2021 se žalovaný bránil tím, že obchodní zástupce právnická osoba, se kterým spolupracoval, skončil, následně přišel druhý, který tam pracoval asi týden a poté opět skončil. Žalovanému se poté již nikdo neozval. Žalovaný měl snahu dluh uhradit, ale neměl s kým komunikovat. Žalovaný opakovaně na právní předchůdce žalobce volal, zaslal jim stvrzenky o zaplacení, od té doby se mu však již nikdo neozval. Za této situace žalovaný nevěděl komu a kolik splácet. V tomto směru žalovaný zdůraznil, že měl sjednán hotovostní režim splátek, měl se tedy k němu domů dostavit obchodní zástupce právní předchůdce žalobce a splátku vyzvednout. Nikdo se však nedostavil, a na telefony v právní předchůdce žalobce nereagovali.

7. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

8. Dne 31. 1. 2014 byla mezi právnická osoba a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na základě níž právnická osoba poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 38.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem v celkové výši 39.399 Kč (z toho je 7.876 Kč jako úrok, 8.913 Kč jako poplatek za administrativní činnost a 22.610 Kč jako poplatek za hotovostní režim splátek), a to v 99 týdenních splátkách po 774 Kč a poslední splátce po 773 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den podpisu smlouvy, což žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. Dle smluvních podmínek (článek 4) byla úroková sazba sjednána ve výši 19 % ročně.

9. Ze Zákaznické karty ze dne 31. 1. 2014 (na č.l. 38 spisu) vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy o zápůjčce sdělil právnická osoba, že bydlí ve vlastním bydlení, kdy důvodem zápůjčky jsou opravy/rekonstrukce. Žalovaný dále uvedl, že má nezaopatřené dítě narozené v roce 2010, je vlastníkem automobilu a pracuje jako OSVČ ve finančním poradenství. Jako příjmy domácnosti žalovaný uvedl svou mzdu ve výši 25.000 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti ve výši 12.000 Kč měsíčně, celkem tedy příjmy 37.000 Kč měsíčně. Jako výdaje bylo uvedeno inkaso ve výši 4.500 Kč měsíčně, výdaje na telefon ve výši 500 Kč měsíčně, splátky zápůjček ve výši 4.500 Kč měsíčně, výživné ve výši 3.200 Kč měsíčně a výdaje na domácnost ve výši 10.500 Kč měsíčně. Celkem tedy výdaje 23.200 Kč měsíčně. Použitelný příjem (příjmy – výdaje) činí 13.800 Kč. Dále žalovaný vyplnil, že nemá kreditní kartu ani bankovní účet, ani nemá zápůjčku u jiné společnosti. V kolonce„ ověřené dokumenty“ byl zaškrtnut občanský průkaz, živnostenský list, daňové přiznání a doklady SIPO.

10. Ze stvrzenky ze dne 14. 7. 2014 vyplývá, že obchodní zástupkyně právnická osoba převzala od žalovaného částku 13.561 Kč. Ze stvrzenky ze dne 15. 9. 2014 vyplývá, že obchodní zástupkyně právnická osoba převzala od žalovaného částku 2.000 Kč. Ze stvrzenky ze dne 18. 11. 2014 vyplývá, že obchodní zástupkyně právnická osoba převzala od žalovaného částku 1.100 Kč. Ze stvrzenky ze dne 22. 12. 2014 vyplývá, že obchodní zástupkyně právnická osoba převzala od žalovaného částku 27.000 Kč.

11. Ze seznamu úhrad na zápůjčku číslo (v přílohové obálce), z přehledu plateb (na č.l. 44 spisu) a z duplikátu karty splátek (v přílohové obálce) plyne, že na zápůjčku ze smlouvy číslo bylo uhrazeno celkem 33.211 Kč a k úhradě zbývá 44.188 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právnická osoba na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn přípisem ze dne 15. 5. 2017, předaným k poštovní přepravě dne 15. 6. 2017.

13. Předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2017 byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 56.146,12 Kč, a to nejpozději do 1. 10. 2017. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 25. 9. 2017.

14. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a právnická osoba z června a července 2020 (v přílohové obálce) plyne, že dle právnická osoba byl na stvrzenkách ze dne 15. 9. 2014 a 22. 12. 2014 vyčíslen schodek ve výši 26.838 Kč a o tento byl žalovanému ponížen celkový zůstatek dluhu.

15. K návrhu žalobkyně v podání ze dne 8. 6. 2021, aby si soud vyžádal od společnosti právnická osoba smlouvu číslo přehled plateb na tuto smlouvu, soud nemohl přihlédnout, neboť tento důkazní návrh byl učiněn až po koncentraci řízení dle Koncentrace řízení dle byla učiněna na jednání dne 25. 3. 2021, přičemž soud na tomto jednání žalobkyni vyzval dle k označení důkazů k prokázání tvrzení. Žalobkyně požádala o poskytnutí lhůty v délce 15 dnů od konání jednání, která jí byla poskytnuta. Žalobkyně však v této lhůtě důkazy neoznačila, na výzvu nijak nereagovala. Až dne 9. 6. 2021 (tj. dva měsíce po uplynutí lhůty) žalobkyně zaslala soudu podání ze dne 8. 6. 2021 se svým důkazním návrhem. Takovýto důkazní návrh však byl učiněn po uplynutí poskytnuté lhůty, a tedy po koncentraci řízení dle a nelze k němu přihlédnout.

16. Návrh žalovaného na doplnění dokazování výslechem jeho manželky jméno příjmení soud pro nadbytečnost zamítl.

17. Podle , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

19. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

25. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda právnická osoba jakožto zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť smlouva o zápůjčce měla být uzavřena se spotřebitelem ( ). Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (kterým se pro účely zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka – viz zákona o spotřebitelském úvěru) má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od spotřebitele, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že věřitel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

26. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

27. Žalobkyně v rámci dokazování nedoložila soudu doklady uvedené v Zákaznické kartě ze dne 31. 1. 2014, na základě nichž její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného (občanský průkaz, živnostenský list, daňové přiznání a doklady SIPO). Žalobkyně opakovaně uváděla, že tyto doklady nemá k dispozici, že běžná praxe je taková, že doklady posoudí obchodní zástupce právnická osoba a poté doklady klientovi vrátí (viz podání na č.l. 37 spisu, protokol o jednání ze dne 25. 3. 2021). Za dané situace, při nedoložení dokladů na základě nichž byla ověřována úvěruschopnost, soud není schopen posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí (zejména zda obsah dokladů odpovídá skutečnostem tvrzeným žalovaným v Zákaznické kartě ze dne 31. 1. 2014 ohledně jeho majetkových a výdělkových poměrů). Důkazní břemeno ohledně prokázání, že byla úvěruschopnost spotřebitele posouzena řádně, stíhá věřitele (viz dikce § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně jakožto právní nástupce právnická osoba toto své důkazní břemeno neunesla a v řízení tak nebylo prokázáno, že by ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru (právnická osoba) byla řádně a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného (pro úplnost soud dodává, že k doložení dokladů, na základě nichž ověřovala úvěruschopnost, byla žalobkyně vyzvána usnesením ze dne 5. 8. 2020, č.j. -34). S ohledem na dikci zákona o spotřebitelském úvěru je tak uzavřená Smlouva o zápůjčce číslo absolutně neplatná pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru ( zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a ; rovněž viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

28. Vzhledem k tomu, že je uzavřená Smlouva o zápůjčce číslo absolutně neplatná, je třeba na plnění, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému (částka 38.000 Kč), hledět jako na plnění bez právního důvodu, tedy jako na bezdůvodné obohacení žalovaného ( ). Žalovaný již právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku celkem 43.661 Kč, jak plyne ze stvrzenek ze dne 14. 7. 2014, 15. 9. 2014, 18. 11. 2014 a 22. 12. 2014, a dále částku 4.024 Kč (dne 21. 4. 2014 částku 774 Kč, dne 2. 5. 2014 částku 3.000 Kč a dne 13. 12. 2014 částku 250 Kč), jak plyne ze seznamu úhrad na zápůjčku číslo (v přílohové obálce) a z přehledu plateb (na č.l. 44 spisu). Žalobkyně v řízení tvrdila, že z částky 43.661 Kč (zaplacené dle stvrzenek ze dne 14. 7. 2014, 15. 9. 2014, 18. 11. 2014 a 22. 12. 2014) byla na Smlouvu o zápůjčce číslo započtena částka 29.187 Kč a na Smlouvu o zápůjčce číslo zbylá částka 14.474 Kč. Žalobkyně však v řízení ani přes výzvu dle učiněnou na jednání dne 25. 3. 2021 neprokázala, že by skutečně byla částka 14.474 Kč započtena na úhradu dluhu dle Smlouvy o zápůjčce číslo ostatně ani neprokázala existenci této smlouvy (a tedy existenci dluhu žalovaného z této smlouvy). Soud v tomto směru opakuje, že k důkaznímu návrhu učiněnému v podání ze dne 8. 6. 2021 nebylo možno přihlédnout, neboť tento byl učiněn po koncentraci řízení (viz odstavec 15 tohoto rozsudku). Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by částka 14.474 Kč byla oprávněně započtena na dluh ze Smlouvy o zápůjčce číslo (a nebylo ani prokázáno, že by tento dluh existoval). Soud proto vycházel z toho, že celá částka 43.661 Kč dle stvrzenek ze dne 14. 7. 2014, 15. 9. 2014, 18. 11. 2014 a 22. 12. 2014 byla uhrazena na bezdůvodné obohacení vzniklé z absolutně neplatné Smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaný tedy celkově zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 47.685 Kč (43.661 Kč + 4.024 Kč). Poskytnutá částka 38.000 Kč dle absolutně neplatné Smlouvy o zápůjčce číslo tedy byla právní předchůdkyni žalobkyně v plném rozsahu vrácena. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku podanou žalobu v celém rozsahu zamítl (jelikož je Smlouva o zápůjčce číslo absolutně neplatná, nemá žalobkyně nárok na poplatky, na úroky ani na úroky z prodlení z těchto částek).

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, měl by proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval, náhrady nákladů řízení se vzdal. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.