Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 50/2021-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 51 663 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku

a) 12 448,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 448,05 Kč od 27.2.2020 do zaplacení,

b) 1 060,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 060,03 Kč od 27.2.2020 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 517 Kč na účet číslo variabilní symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku a) 12 448,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 448,05 Kč od 27.2.2020 do zaplacení, b) 1 060,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 060,03 Kč od 27.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 517 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 51 663 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě:

a) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, se splatností poslední splátky dne 24.12.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 22 000 Kč také částku 19 017 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 9 258 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 9 551,95 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované k zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 31 465,05 Kč s příslušenstvím,

b) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 45 týdenních splátek po 387 Kč, se splatností poslední splátky dne 31.5.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 10 000 Kč také částku 7 399 Kč, jež představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 1 331 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 3 148 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 12 920,08 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 4 478,92 Kč s příslušenstvím,

c) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč, se splatností poslední splátky dne 5.8.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 20 000 Kč také částku 16 259 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 6 418 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 18 939,97 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 15 719,03 Kč s příslušenstvím.

Předmětné pohledávky byly společností právnická osoba žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 20.1.2020. Postoupení pohledávek z označených smluv bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 v rámci něhož byla rovněž vyzvána k úhradě dlužných částek z těchto smluv do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením všech 3 smluv o zápůjčkách prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž v každém z těchto 3 případů dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovanou a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaná je schopna vždy poskytnutou zápůjčku ve dnech datum, datum a datum splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly.

2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila.

3. Soud ve věci z listin předloženými žalobkyní, označenými jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek (strana 162, 146 a strana 126), oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, a dále z karet zákazníka ze dne 20.7.2017, 5.2.2017 a 30.10.2017, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalované dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč. Současně pak byly dne datum, datum a datum podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o zápůjčkách, ve kterých se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách. Protože tyto zápůjčky žalovaná řádně nesplácela, fakticky uhradila na zápůjčku ve výši 22 000 Kč pouze částku 9 551,95 Kč, na zápůjčku ve výši 10 000 Kč částku 12 920,08 Kč a na zápůjčku ve výši 20 000 Kč částku 18 939,97 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná k těmto smlouvám vyzvána k zaplacení dlužných částek ve výši 29 819,03 Kč, 8 544,20 Kč a 43 065,05 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 81 428,28 Kč. Uvedená výzva byla žalované doručována doporučeně s podáním ze dne 14.2.2020 s tím, že má žalovaná svůj dluh zaplatit do 10 dnů. Žalovaná dlužné částky neuhradila. Následně pak došlo k postoupení pohledávek z těchto smluv na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Ze splátkových kalendářů – tabulky umoření, ke třem tvrzeným smlouvám o zápůjčce pak bylo prokázáno, že ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 9 551,95 Kč, ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 12 920,08 Kč a ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 18 939,97 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svých dluhů z označených smluv, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalované doručována doporučeně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávky ze tří smluv o zápůjčkách byly postoupeny žalobkyni, o čemž svědčí rovněž dopis ze dne 20.1.2020 – oznámení o postoupení pohledávek, adresovaný žalované a zaslaný jí doporučeně, včetně výzvy k zaplacení dluhů z těchto smluv. Z karet zákazníka ze dne 20.7.2017, 5.2.2017 a 30.10.2017 bylo zjištěno, že žalovaná měla dvě, resp. následně pak tři děti, přičemž byla svobodná a pokud vykazovala v těchto kartách zákazníka příjmy, pak tyto příjmy nebyly ani v jednom z případů řádně doloženy. Rovněž tak nebyly doloženy žalovanou tvrzené výdaje. Žalovaná pak uváděla příjmy ve dvou kartách zákazníka (z 20.7.2017 a 5.2.2017) ve výši 12 730 Kč a následně ve výši 13 835 Kč a v kartě zákazníka ze dne 30.10.2017 ve výši 13 055 Kč a nějaké další příjmy ve výši 20 000 Kč. Ze smluv o zápůjčkách pak bylo zjištěno, že žalovaná jako svobodná samoživitelka se třemi dětmi, která fakticky mohla dosahovat nějakých příjmů z dávek ve výši okolo 13 000 Kč, měla měsíčně splácet po uzavření třetí smlouvy o zápůjčce dne datum, již částku v rozmezí od 6 299 Kč po 7 370 Kč měsíčně. Je evidentní, že výše splátky u tří zápůjček od datum již byla zcela nad poměry žalované. Totéž samozřejmě platí v případě každé ze zápůjček, kdy banka řádně neověřovala příjmy žalované a ani její výdaje, jako samoživitelky se třemi dětmi.

4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalované dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč. Současně pak byly dne datum, datum a datum podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených dnech částky 22 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč. Z těchto částek žalovaná vrátila pouze 9 551,95 Kč, 12 920,08 Kč a 18 939,97 Kč. Dluhy tedy nebyly zaplaceny v těch výších, jak by odpovídalo předmětným smlouvám o zápůjčkách. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná k těmto smlouvám vyzvána k zaplacení dlužných částek ve výši 29 819,03 Kč, 8 544,20 Kč a 43 065,05 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 81 428,28 Kč. K zaplacení zápůjček nedošlo. Pohledávky byly postoupeny ke dni 20.1.2020 na žalobkyni. Ani na předžalobní výzvu žalovaná zápůjčky nezaplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením každé ze smluv o zápůjčkách dospěla k nesprávnému závěru o schopnosti žalované zápůjčku zaplatit, když žalovaná v době uzavření každé ze zápůjček vykazovala pouze příjem z nějakých dávek (nebylo zjištěno jakých), které dosahovaly pouze částky okolo 13 000 Kč, v případě poslední zápůjčky pak vedle této částky pak figuroval i neprokázaný příjem žalované ve výši 20 000 Kč. Žalovaná pak měla v době uzavíraných smluv o zápůjčkách v krátkém časovém sledu, tj. od 5.2.2017 do 30.10.2017 dvě, resp. pak následně již 3 děti a byla svobodná, samoživitelka. Výše splátek po 30.10.2017 pak již dosahovala pro žalovanou astronomické výše od 6 299 Kč do 7 370 Kč. Při takto zjištěném skutkovém stavu nebylo možné uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením každé ze smluv o zápůjčkách.

5. Podle ust. 390 , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle , 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné pouze co do částky 12 448,05 Kč (týkající se smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum) a 1 060,03 Kč (týkající se smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum) s úroky z prodlení (viz výrok I.). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčkách nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčky. V souladu s ust. , 2 , v platném znění, bylo povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku a tu jí poskytnout jen tehdy, pokud dospěje k závěru že, žalovaná ji bude schopna splácet.

12. Výše uvedená zjištění k prověření úvěruschopnosti žalované nedovolují soudu učinit závěr o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně prozkoumala v každém ze tří prověřovaných případů úvěruschopnost žalované řádně. Zkoumala-li by ji řádně, nemohla by dospět k závěru, že žalovaná s příjmem okolo 13 000 Kč a dvěma a následně třemi dětmi je schopna jako samoživitelka splácet zápůjčky v takovém rozsahu. Soud proto uzavřel, že všechny tři smlouvy o zápůjčkách jsou z tohoto důvodu absolutně neplatné. Jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle ust. z úřední povinnosti. Povinnost posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Z tohoto pak soud dovozuje, že právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala úvěruschopností žalované, z tohoto důvodu je nutno smlouvy o zápůjčkách hodnotit jako absolutně neplatné.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Dále na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporné a žalobkyně to doložila tabulkami umoření, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a žalovaná od žalobkyně přijala dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedeným vznikla povinnost čerpané částky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a nyní žalobkyni. Tuto svoji povinnost žalovaná splnila jen částečně, když žalobkyni vrátila z částky 22 000 Kč pouze 9 551,95 Kč, z částky 10 000 Kč částku 12 920,08 Kč a z částky 20 000 Kč pouze 18 939,97 Kč. Žalovaná pak ani k výzvě právní předchůdkyně žalobkyně, aby jí vrátila peněžní prostředky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k plnění, která byla žalované zaslána dne 14.2.2020 doporučeně, částku ve výši 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná na základě těchto neplatných jednání (smluv o zápůjčkách) převzala od žalobkyně peněžní prostředky, je tyto povinna vrátit podle zásad bezdůvodného obohacení s oporou o ustanovení § 2993 o.z. Jelikož žalovaná tak dosud v části neučinila (a to v části rovnající se rozdílu mezi právní předchůdkyní žalobkyně poskytnutými částkami a částkami již žalobkyni vrácenými (22 000 Kč – 9 551,95 Kč = 12 448,05 Kč a 20 000 Kč – 18 939,97 Kč = 1 060,03 Kč), bezdůvodně se na úkor žalobkyně žalovaná v této výši, tj. o 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč, obohatila. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě částky 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč, a to i s úrokem z prodlení počítaný od doručení výzvy k plnění, tj. od 15.2.2020. Co do úroku z prodlení z této částky uplatněného, má nárok žalobkyně oporu v ust. o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v 

16. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl.

17. Lhůta k plnění vychází z ust. věta prvá před středníkem

18. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 51 663 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 2 067 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 2 584 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 517 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

19. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, neboť zůstala po celou dobu tohoto řízení procesně nečinná.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.