Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 50/2021-27
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 51 663 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku
a) 12 448,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 448,05 Kč od 27.2.2020 do zaplacení,
b) 1 060,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 060,03 Kč od 27.2.2020 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 517 Kč na účet číslo variabilní symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku a) 12 448,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 448,05 Kč od 27.2.2020 do zaplacení, b) 1 060,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 060,03 Kč od 27.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 517 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 51 663 Kč s úrokovým příslušenstvím, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě:
a) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 60 týdenních splátek po 684 Kč, se splatností poslední splátky dne 24.12.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 22 000 Kč také částku 19 017 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 9 258 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 9 551,95 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované k zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 31 465,05 Kč s příslušenstvím,
b) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 45 týdenních splátek po 387 Kč, se splatností poslední splátky dne 31.5.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 10 000 Kč také částku 7 399 Kč, jež představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 1 331 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 3 148 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 12 920,08 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 4 478,92 Kč s příslušenstvím,
c) smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka). Na základě takto mezi uvedenými subjekty uzavřené smlouvy o zápůjčce banka poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala pravidelně splácet formou 18 měsíčních splátek po 2 015 Kč, se splatností poslední splátky dne 5.8.2018 s tím, že žalovaná se zavázala bance vrátit vedle částky 20 000 Kč také částku 16 259 Kč, jenž představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a částku za administrativní činnost – splácení hotovosti ve výši 6 418 Kč. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku uhradila toliko částku 18 939,97 Kč, následně porušila své povinnosti hradit poskytnutou zápůjčku řádně a včas, tuto neuhradila ani k dalším výzvám banky a žalobkyně. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkovou dlužnou částku ve výši 15 719,03 Kč s příslušenstvím.
Předmětné pohledávky byly společností právnická osoba žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 20.1.2020. Postoupení pohledávek z označených smluv bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.1.2020 v rámci něhož byla rovněž vyzvána k úhradě dlužných částek z těchto smluv do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením všech 3 smluv o zápůjčkách prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž v každém z těchto 3 případů dospěla na základě karty zákazníka a v ní uvedených údajů žalovanou a dalších právní předchůdkyní žalobkyně ověřovaných dokladů, že žalovaná je schopna vždy poskytnutou zápůjčku ve dnech datum, datum a datum splácet ve splátkách jak se mezi sebou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly.
2. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila.
3. Soud ve věci z listin předloženými žalobkyní, označenými jako Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek (strana 162, 146 a strana 126), oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, a dále z karet zákazníka ze dne 20.7.2017, 5.2.2017 a 30.10.2017, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalované dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč. Současně pak byly dne datum, datum a datum podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o zápůjčkách, ve kterých se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalované částku 22 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit ve splátkách. Protože tyto zápůjčky žalovaná řádně nesplácela, fakticky uhradila na zápůjčku ve výši 22 000 Kč pouze částku 9 551,95 Kč, na zápůjčku ve výši 10 000 Kč částku 12 920,08 Kč a na zápůjčku ve výši 20 000 Kč částku 18 939,97 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná k těmto smlouvám vyzvána k zaplacení dlužných částek ve výši 29 819,03 Kč, 8 544,20 Kč a 43 065,05 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 81 428,28 Kč. Uvedená výzva byla žalované doručována doporučeně s podáním ze dne 14.2.2020 s tím, že má žalovaná svůj dluh zaplatit do 10 dnů. Žalovaná dlužné částky neuhradila. Následně pak došlo k postoupení pohledávek z těchto smluv na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Ze splátkových kalendářů – tabulky umoření, ke třem tvrzeným smlouvám o zápůjčce pak bylo prokázáno, že ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 9 551,95 Kč, ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 12 920,08 Kč a ve vztahu ke smlouvě číslo zaplatila žalovaná pouze 18 939,97 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svých dluhů z označených smluv, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalované doručována doporučeně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávky ze tří smluv o zápůjčkách byly postoupeny žalobkyni, o čemž svědčí rovněž dopis ze dne 20.1.2020 – oznámení o postoupení pohledávek, adresovaný žalované a zaslaný jí doporučeně, včetně výzvy k zaplacení dluhů z těchto smluv. Z karet zákazníka ze dne 20.7.2017, 5.2.2017 a 30.10.2017 bylo zjištěno, že žalovaná měla dvě, resp. následně pak tři děti, přičemž byla svobodná a pokud vykazovala v těchto kartách zákazníka příjmy, pak tyto příjmy nebyly ani v jednom z případů řádně doloženy. Rovněž tak nebyly doloženy žalovanou tvrzené výdaje. Žalovaná pak uváděla příjmy ve dvou kartách zákazníka (z 20.7.2017 a 5.2.2017) ve výši 12 730 Kč a následně ve výši 13 835 Kč a v kartě zákazníka ze dne 30.10.2017 ve výši 13 055 Kč a nějaké další příjmy ve výši 20 000 Kč. Ze smluv o zápůjčkách pak bylo zjištěno, že žalovaná jako svobodná samoživitelka se třemi dětmi, která fakticky mohla dosahovat nějakých příjmů z dávek ve výši okolo 13 000 Kč, měla měsíčně splácet po uzavření třetí smlouvy o zápůjčce dne datum, již částku v rozmezí od 6 299 Kč po 7 370 Kč měsíčně. Je evidentní, že výše splátky u tří zápůjček od datum již byla zcela nad poměry žalované. Totéž samozřejmě platí v případě každé ze zápůjček, kdy banka řádně neověřovala příjmy žalované a ani její výdaje, jako samoživitelky se třemi dětmi.
4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalované dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč. Současně pak byly dne datum, datum a datum podepsané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých žalovaná převzala v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně v uvedených dnech částky 22 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč. Z těchto částek žalovaná vrátila pouze 9 551,95 Kč, 12 920,08 Kč a 18 939,97 Kč. Dluhy tedy nebyly zaplaceny v těch výších, jak by odpovídalo předmětným smlouvám o zápůjčkách. Dopisem ze dne 20.1.2020 byla žalovaná k těmto smlouvám vyzvána k zaplacení dlužných částek ve výši 29 819,03 Kč, 8 544,20 Kč a 43 065,05 Kč bez příslušenství, tj. celkem k zaplacení částky ve výši 81 428,28 Kč. K zaplacení zápůjček nedošlo. Pohledávky byly postoupeny ke dni 20.1.2020 na žalobkyni. Ani na předžalobní výzvu žalovaná zápůjčky nezaplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením každé ze smluv o zápůjčkách dospěla k nesprávnému závěru o schopnosti žalované zápůjčku zaplatit, když žalovaná v době uzavření každé ze zápůjček vykazovala pouze příjem z nějakých dávek (nebylo zjištěno jakých), které dosahovaly pouze částky okolo 13 000 Kč, v případě poslední zápůjčky pak vedle této částky pak figuroval i neprokázaný příjem žalované ve výši 20 000 Kč. Žalovaná pak měla v době uzavíraných smluv o zápůjčkách v krátkém časovém sledu, tj. od 5.2.2017 do 30.10.2017 dvě, resp. pak následně již 3 děti a byla svobodná, samoživitelka. Výše splátek po 30.10.2017 pak již dosahovala pro žalovanou astronomické výše od 6 299 Kč do 7 370 Kč. Při takto zjištěném skutkovém stavu nebylo možné uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením každé ze smluv o zápůjčkách.
5. Podle ust. § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné pouze co do částky 12 448,05 Kč (týkající se smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum) a 1 060,03 Kč (týkající se smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum) s úroky z prodlení (viz výrok I.). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčkách nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčky. V souladu s ust. § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , v platném znění, bylo povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku a tu jí poskytnout jen tehdy, pokud dospěje k závěru že, žalovaná ji bude schopna splácet.
12. Výše uvedená zjištění k prověření úvěruschopnosti žalované nedovolují soudu učinit závěr o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně prozkoumala v každém ze tří prověřovaných případů úvěruschopnost žalované řádně. Zkoumala-li by ji řádně, nemohla by dospět k závěru, že žalovaná s příjmem okolo 13 000 Kč a dvěma a následně třemi dětmi je schopna jako samoživitelka splácet zápůjčky v takovém rozsahu. Soud proto uzavřel, že všechny tři smlouvy o zápůjčkách jsou z tohoto důvodu absolutně neplatné. Jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Povinnost posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Z tohoto pak soud dovozuje, že právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala úvěruschopností žalované, z tohoto důvodu je nutno smlouvy o zápůjčkách hodnotit jako absolutně neplatné.
13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Dále na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nebylo sporné a žalobkyně to doložila tabulkami umoření, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a žalovaná od žalobkyně přijala dne datum částku 22 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 20 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedeným vznikla povinnost čerpané částky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a nyní žalobkyni. Tuto svoji povinnost žalovaná splnila jen částečně, když žalobkyni vrátila z částky 22 000 Kč pouze 9 551,95 Kč, z částky 10 000 Kč částku 12 920,08 Kč a z částky 20 000 Kč pouze 18 939,97 Kč. Žalovaná pak ani k výzvě právní předchůdkyně žalobkyně, aby jí vrátila peněžní prostředky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k plnění, která byla žalované zaslána dne 14.2.2020 doporučeně, částku ve výši 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná na základě těchto neplatných jednání (smluv o zápůjčkách) převzala od žalobkyně peněžní prostředky, je tyto povinna vrátit podle zásad bezdůvodného obohacení s oporou o ustanovení § 2993 o.z. Jelikož žalovaná tak dosud v části neučinila (a to v části rovnající se rozdílu mezi právní předchůdkyní žalobkyně poskytnutými částkami a částkami již žalobkyni vrácenými (22 000 Kč – 9 551,95 Kč = 12 448,05 Kč a 20 000 Kč – 18 939,97 Kč = 1 060,03 Kč), bezdůvodně se na úkor žalobkyně žalovaná v této výši, tj. o 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč, obohatila. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě částky 12 448,05 Kč a 1 060,03 Kč, a to i s úrokem z prodlení počítaný od doručení výzvy k plnění, tj. od 15.2.2020. Co do úroku z prodlení z této částky uplatněného, má nárok žalobkyně oporu v ust. § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl.
17. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.
18. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 51 663 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 2 067 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 2 584 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 517 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
19. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, neboť zůstala po celou dobu tohoto řízení procesně nečinná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.