Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 62/2021-51

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12.880 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 6.960 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % jdoucím z uvedené částky od 4. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení

a) 5.920 Kč,

b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.363,13 Kč,

c) kapitalizovaný úrok ve výši 4.053,48 Kč,

d) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do 3. 7. 2021 a z částky 1.040 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení,

e) roční úrok ve výši 23,72 % jdoucí z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 6.960 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % jdoucím z uvedené částky od 4. 7. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení a) 5.920 Kč, b) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.363,13 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 4.053,48 Kč, d) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do 3. 7. 2021 a z částky 1.040 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení, e) roční úrok ve výši 23,72 % jdoucí z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 12.880 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.363,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.053,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % jdoucího z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně jdoucího z částky 8.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení s tvrzením, že se jedná o nesplacenou část úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené dne 17. 9. 2016 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě této smlouvy úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit kromě jistiny také úrok ve výši 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 240 Kč. Celý úvěr měl být splacen do 28. 10. 2017, avšak žalovaný zaplatil pouze 1.040 Kč. Uplatněná částka sestává z 8.000 Kč na jistině a 4.880 Kč na úhradách sjednaných ve smlouvě.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Soud nárok posoudil veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v obdobné věci téhož žalobce projednávané pod sp. zn. Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80, uvedl, že ve sporech z úvěrových smluv musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

4. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, jenž na tuto věc dopadá, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

5. Jak uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí,„ judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

6. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce ani žalovaný nedostavili. Soud tak nemohl poučit žalobce podle o povinnosti prokázat své tvrzení (obsažené v obecné rovině v žalobě) o tom, že jeho předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Nepřítomnost žalobce na jednání jde z procesního hlediska k jeho tíži (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

7. Ze smlouvy o půjčce (založené na č. l. 10-11 soudního spisu) soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, poskytl žalovanému dne 17. 9. 2016 hotovostní úvěr v částce 8.000 Kč vyplacený v okamžiku podpisu smlouvy. Ve smlouvě byly dojednány poplatky v celkové výši 5.920 Kč za poskytnutí úvěru, sestávající z částky 1.600 Kč na poplatku za administrativní činnosti, 1.120 Kč na úroku a 3.200 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Téhož dne byla sepsána také karta zákazníka, obsahující údaje o žalovaném a jeho majetkových poměrech. Z karty (na č. l. 6-7 soudního spisu) vyplývá, že žalovaný při sjednávání půjčky uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, což měl doložit živnostenským listem (ten ale žalobce nepředložil). Žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční výdělek činí 18.000 Kč a výdaje 8.000 Kč (ty zahrnují nájemné ve výši 4.000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 3.000 Kč a splátky úvěru ve výši 1.000 Kč. Žalobce nepředložil žádné y prokazující, že by jeho předchůdce ověřoval tvrzenou výši příjmu žalovaného nebo bližší okolnosti jeho závazku. Ani deklarované výdaje ve výši 4.000 Kč za nájem a 3.000 Kč na domácnost neodpovídají obecné zkušenosti o nutných výdajích na živobytí. Proto nelze než uzavřít, že předchůdce žalobce nevěnoval řádnou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalovaného.

8. Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva o půjčce uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovaným je absolutně neplatná.

9. Protože z provedených důkazů vyplynulo, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, avšak smlouva o půjčce byla shledána neplatnou, lze konstatovat, že na straně žalovaného došlo ke dni předání hotovosti k bezdůvodnému obohacení ve výši 8.000 Kč ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný zaplatil na úvěr celkem 1.040 Kč. Žalovaný má tak nárok na vrácení rozdílu mezi částkou, kterou vyplatil žalovanému jeho právní předchůdce (8.000 Kč), a tím, co bylo na dluh uhrazeno (1.040 Kč), tedy na částku 6.960 Kč.

10. Žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení a Žalobce předložil soudu a soud provedl k důkazu dva podací lístky k zásilkám datované dny 7. 1. 2020 a 10. 5. 2020. První z nich (na č. l. 13) se zřejmě vztahuje k oznámení o postoupení pohledávky (na č. l. 12 soudního spisu). Soud zadal číslo zásilky z podacího lístku do systému track&trace České pošty, s.p., avšak s výsledkem, že zásilka nebyla vůbec nalezena (č. l. 48). Druhý lístek (č. l. 14 soudního spisu) se nejspíše vztahuje k předžalobní výzvě (na č. l. 8 soudního spisu). Ze systému České pošty, s.p. (č. l. 49), bylo zjištěno, že zásilka byla žalovanému doručována do obec obec obec, pokud o doručení selhal a zásilka byla ještě téhož dne vrácena odesílateli. Z obsahu soudního spisu nevyplynula žádná okolnost nasvědčující tomu, že by se žalovaný měl zdržovat ve obec, a s obsahem zásilky se navíc kvůli jejímu vrácení obratem ani nemohl seznámit. Prvním okamžikem, kdy se žalovaný mohl prokazatelně seznámit s existencí dluhu vůči žalobci, je pak den, kdy mu byla (náhradním způsobem) doručena žaloba, tj. 2. 7. 2021 (viz obálku na č. l. 42). Nejpozději další den mohl žalovaný na dluh plnit, a protože tak neučinil, dostal se od 4. 7. 2021 s plněním dluhu do prodlení. Soud proto žalobci přiznal zákonný úrok běžící z částky 6.960 Kč ode dne 4. 7. 2021 do zaplacení.

11. Ve zbytku, tj. co do poplatků spojených s úvěrem, úroku a úroku z prodlení, tedy všech nároků, jež žalobce spojoval se smlouvou, jež byla shledána neplatnou, soud žalobu zamítl.

12. Právo na náhradu nákladů řízení by podle náleželo žalovanému, tomu ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové. Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.