Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 136/2021-41

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 16 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 150 Kč, s úrokem z prodlení ve výši

9,75 % ročně z částky 8 150 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 438,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 909,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 850 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 150 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 150 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 8 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 438,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 909,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 850 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,38 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 150 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne 19. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na částku 10 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 19,38 % ročně ve výši 2 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč a poplatky ve výši 6 150 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku 1 850 Kč. Dne 29. 11. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byl na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne 19. 4. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 18 000 Kč, skládající se z částky 10 000 Kč představující jistinu, z částky 2 000 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 4 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a z částky 2 000 Kč představující částku za administrativní činnost. Celková finanční částka ve výši 18 000 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Ze zákaznické karty ze dne 19. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a je bez vyživovacích povinností. Dále uvedla svůj měsíční příjem ve výši 15 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč. Podle zaškrtnutých políček měly být k ověření předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 29. 11. 2019 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 18 150 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

5. Předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 21 147,84 Kč ve lhůtě do 9. 3. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 23. 2. 2021.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 19. 4. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 300 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,38 % ročně. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, oznámením z téhož dne byl žalovaná vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Ke dni 29. 11. 2019 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a dlužný poplatek částku 6 150 Kč. Žalovaná tak do postoupení pohledávky uhradil částku 1 850 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021.

7. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora

ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně zavázal k úhradě celkové částky ve výši 18 000 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradil částku 1 850 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně ji plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 8 150 Kč (tj. částku jistiny sníženou o provedené úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo oznámením o postoupení pohledávky podaným k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve 18. 12. 2019 (podle o. z.) a lhůta k plnění ji tak uplynula dne 30. 12. 2019 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 8 150 Kč až od 31. 12. 2019 do zaplacení.

15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: poplatků ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 438,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 909,78 Kč, úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do 30. 12. 2019, ohledně úroku z prodlení z částky 1 850 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení. V souladu s ustanovením , , (dále jen „“) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 22 390,75 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 9 417,07 Kč, tj. ze 42,06 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 12 973,70 Kč, tj. z 57,94 %, a náleží ji proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 15,88 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.