Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 257/2020-44
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zatloukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 6 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 491,84 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 491,84 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 150 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 491,84 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 9. 5. 2018 uzavřel žalovaný
s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržel žalovaný finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, a to při podpisu smlouvy. Celková dlužná částka byla splatná dne 8. 6. 2018, a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019
s účinností ke dni 12. 12. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 4 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč (vypočtená jako 0,1% denně z dlužné jistiny 4 000 Kč od 9. 6. 2018 do 22. 10. 2019), paušální náhrada nákladů na upomínání za 3 upomínky po 50 Kč, tj. 150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 491,84 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 9. 6. 2018 do 19. 11. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 13. 12. 2019 z jistiny ve výši 4 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 7. 9. 2020 vyzvala k zaplacení, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 9. 5. 2018 žalovaný jako úvěrovaný
a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující uzavřeli písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 4 000 Kč. Částka 4 000 Kč byla žalovanému vyplacena téhož dne v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit spotřebitelský úvěr dne 8. 6. 2018. Na dluh neuhradil ničeho. Součástí úvěrové smlouvy bylo také ujednání účastníků ohledně povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně počítané z jistiny. Stejně tak bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat si náklady upomínání ve výši 50 Kč za upomínku ze dne 20. 7. 2018, 18. 6. 2018 a 9. 7. 2018. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni 12. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradil.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.
10. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení
s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaný se naopak zavázal tuto částku uhradit 8. 6. 2018. Bylo dále pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak co do jistiny, tak co do požadované smluvní pokuty, kterou soud hodnotí jako platně sjednanou v souladu s ustanovením § 2048 o. z. ve spojení s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni také vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, tj. od 9. 6. 2018, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, aniž by se v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru dále zabýval otázkou prověřování úvěruschopnosti žalovaného.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě a dlužném období) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.
13. Lhůtu k plnění soud určil u obou výroků tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.