Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 80/2021-70
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 891 Kč s příslušenstvím - nájemné
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši
- 10 % ročně z částky 1 347 Kč od 11.10.2019 do zaplacení
- 9 % ročně z částky 14 544 Kč od 17.11.2018 do zaplacení
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši - 10 % ročně z částky 1 347 Kč od 11.10.2019 do zaplacení - 9 % ročně z částky 14 544 Kč od 17.11.2018 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 2. 4. 2020, doplněnou o podání žalobce ze dne 12. 8. 2020) domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 891 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 11. 2012 stal nájemcem bytu číslo na ulici ulice, adresa, č.or. 16, obec, jehož vlastníkem je žalobce. Nájemní vztah skončil uplynutím nájemní doby dne 17. 5. 2017. Žalovaný však předmětný byt užíval i nadále, bez právního důvodu. V období od ledna 2018 do srpna 2018 se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobce o částku 14 544 Kč, která je předmětem tohoto sporu. Žalobce se rovněž domáhá nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 347 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s plněním dluhu do prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádři
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili.
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav.
Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. část obce, jehož součástí je bytový dům adresa.
Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 26. 11. 2012 soud zjistil, že žalovaný užíval byt číslo sestávající z 1 pokoje, kuchyně a příslušenství v 4. nadzemním podlaží v domě na ulici ulice a číslo v obec (dále jen„ byt“ nebo„ předmětný byt“). Žalovaný se zavázal platit žalobci pravidelné měsíční nájemné a zálohy na služby s užíváním bytu související. Platby za byt byly splatné do 15. dne měsíce, za který byla platba prováděna. Dle výpočtového listu platného od 1. 6. 2017 měsíční nájemné činilo 1 818 Kč a zálohy na služby 181 Kč. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 17. 5. 2017, žalovaný však byt užíval i nadále.
Z rozsudku Městského soud v Brně ze dne 30. 6. 2018, č.j. 55 C 49/2018 -24, soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci citovaného rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 8. 2018.
Z vyúčtování služeb za rok 2018 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách spojených s užíváním bytu činil 1 347 Kč. Vyúčtování bylo splatné dne 1. 7. 2019.
Z výzvy k úhradě ze dne 17. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 347 Kč.
Z výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne 1. 11. 2018, 29. 7. 2019, 3. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce upozorněn na existenci dluhu na nájemném za období od ledna 2018 do srpna 2018 ve výši 14 544 Kč a dluhu za vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 1 347 Kč, a byl vyzván k jejich úhradě.
5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil a v řízení nijak neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný
6. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník “). Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, ačkoliv mu proto nesvědčil žádný právní důvod, užíval v období od ledna 2018 do srpna 2018 předmětný byt a obohatil se tak o 14 544 Kč. Žalovaný rovněž neuhradil nedoplatek na vyúčtování služeb ve výši 1 347 Kč. Soud proto žalobě plně vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci toto plnění v celkové výši 15 891 Kč. Správnost stanovené výše bezdůvodného obohacení žalovaný nijak nerozporovala. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12 , na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1 .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.