Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
247 C 35/2020-56
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 780 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 780 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Stručné odůvodnění:
(§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu )
1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 10. 2020 (podána u soudu dne 21. 10. 2020) domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit 3 780 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 633,02 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný se dne 1. 9. 1987 přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, tím mu vznikla povinnost platit televizní poplatek 135 Kč měsíčně. Žalovaný tento poplatek nezaplatil za období říjen 2017 – leden 2020, tj. celkem 3 780 Kč.
2. Soud za splnění podmínek § 115a , § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 6. 8. 2021 vyhlásil rozsudek.
3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav.
4. Žalovaný se přihlásil jako televizní poplatník dne 1. 9. 1987 na adresu adresa žalovaného, PSČ. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své povinnosti, stanovené zákonem č. 348/2005 Sb. (§ 7 odst. 2 ) a nesplnil svoji povinnost nejpozději vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce zaplatit televizní poplatek, když nesplnil svou poplatkovou povinnost za období říjen 2017 – leden 2020 včetně, dluží žalobci částku ve výši 3 780 Kč.
5. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl uhrazen ve lhůtě splatnosti, je žalovaný povinen zaplatit i úrok z prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal zaplacení úroku z prodlení pouze v kapitalizované částce 633,02 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužných poplatků do 15. 10. 2020, když počátek prodlení vždy u toho kterého poplatku počínal od 16. dne v měsíci), nikoliv běžícího úroku z prodlení, soud mu přiznal právo na úrok z prodlení pouze v této výši.
6. Soud z uvedených důvodů žalovaného zavázal k povinnosti dle výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena v délce tří dnů.
7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný. V otázce náhrady nákladů řízení soud musí konstatovat, že je nezbytné zohlednit právní povahu osoby žalobce – právnickou osobu zřízenou zákonem.
8. U žalobce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09 , a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12 , nález ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/2012 ).
9. Soud dospěl v řešené věci k závěru, že žalobcem požadovaná náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem je nemístná. Žalobce vede typově shodných sporů, jako je tento, v řádu desítek, možná již stovek případů. Jedná se o problematiku rutinní, téměř strojovou, čemuž odpovídá i forma a struktura obsahu žalob v těchto věcech. Žaloby jsou ve vysokém stupni formalizovány do ustáleného vzoru. Tento vzor žalobce užívá opakovaně a jaksi mechanicky. Pro tato řízení není nutná specializovaná právní pomoc v podobě služeb advokáta. Náklady řízení žalobce na služby advokáta jsou v tomto směru neúčelné. Proto soud žalobci náhradu nákladů řízení za právní zastoupení nepřiznal, zejména s odkazem na citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soud.
10. Žalobci však určitá náhrada nákladů řízení náleží, neboť – jak uvedeno výše – byl se svou žalobou v zásadě úspěšný. Soud proto postupoval při přiznávání náhrady nákladů řízení žalobci tak, jako by je přiznal účastníkovi nezastoupenému. V souladu s § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) náleží žalobci za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů.
11. V řešené věci se náhrada nákladů řízení tedy skládá z náhrady zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč v plné výši, a dále paušální náhrady hotových výdajů v tomto rozpisu:
1) předžalobní výzva - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky – náhrada 100 Kč
2) sepsání a podání žaloby - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky – náhrada 100 Kč
12. Celkem žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. )
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.