Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 335/2020-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 526,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 526,63 Kč s úroky z prodlení
od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 % ročně, od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši
7,05 % ročně, od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně, od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 % ročně, od 1.1.2019 do 30.6.2019
ve výši 8,75 % ročně, od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 % ročně, od 1.1.2020 do
zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 526,63 Kč s úroky z prodlení od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 % ročně, od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně, od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně, od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8 % ročně, od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % ročně, od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9 % ročně, od 1.1.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo projednání žaloby, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení 2 526,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva), na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání Smlouvy a žalovaný svým podpisem rovněž stvrdil, že výše uvedený finanční obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 4 176 Kč. Společnosti anonymizována dvě slova tak měla žalovaný vrátit celkem 10 176 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil 7 649,37 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 25. 4. 2008. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 převedena na anonymizována dvě slova, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně pak došlo k dalšímu postoupení smlouvou ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 2 526,63 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Součástí uvedeného usnesení pak byla i výzva žalovanému, že nevyjádří-li se žalovaný ve lhůtě 10 dní od doručení, bude soud pokládat tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu považovat za nesporná, a na tomto základě může soud ve věci rozhodnout rozsudkem. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem datum, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. Dále soud vycházel z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě o okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná.
4. Soud z listin předložených žalobkyní, a to smlouvou o půjčce číslo včetně smluvních podmínek smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 5. 5. 2020, včetně poštovního archu, zjistil skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje.
5. Soud tak učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce číslo se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne datum skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 10 176 Kč, z toho 6 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 4 176 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek po 192 Kč;
v rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smluv neplnil řádně a včas, na uvedenou půjčku zaplatil žalobkyni 7 649,37 Kč.
6. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a následně ze dne 24. 8. 2018 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Předžalobní výzvou byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky z označené smlouvy o půjčce.
7. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se na tuto věc použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí dosavadními právními předpisy (tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).
8. Podle § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná a nelze jí proto vyhovět. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na základě které měla vzniknout uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se naopak měl zavázat vrátit bance celkem částku
10 176 Kč, z toho 6 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 4 176 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek po 192 Kč.
10. Tato smlouva by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 4 176 Kč za poskytnutí půjčky 6 000 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky na dobu 53 týdnů představuje cca 69,6 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky v půjčce pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednáni podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, přitom uzavřela se právnická osoba anonymizována dvě slova, a ta následně se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovanou. Na základě těchto smluv o postoupení pohledávek proto byly pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.
11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly. Žalovaný podle smlouvy ze dne datum přitom obdržel peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil částku 7 649,37 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného již žádný dluh ve vztahu k částce 6 000 Kč, kterou žalovaný fakticky od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel, neexistuje. Proto byla žaloba zcela zamítnuta.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný. Soud by tak žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku řízení přiznal. Žalovaný však žádnou náhradu nákladů řízení po žalobkyni neuplatňoval, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.