Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 30/2021-46

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale obec a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 60.950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37.521 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37.521 Kč od datum do zaplacení, a to do pěti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 23.429 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.506,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.250,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky z částky 44.103,81 Kč od datum do

datum a zákonný úrok z prodlení z částky z částky 6.582,81 Kč od datum do zaplacení, úrok 19,7 % ročně z částky 44.103,81 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37.521 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37.521 Kč od [datum] do zaplacení, a to do pěti měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 23.429 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4.506,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.250,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky z částky 44.103,81 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky z částky 6.582,81 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 19,7 % ročně z částky 44.103,81 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne datum, domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit jí částku 60.950 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, identifikační číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 50.000 Kč, tuto částku žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 50.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 23.429 Kč, celkem tedy 73.429 Kč ve 100 pravidelných týdenních splátkách po 735 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaná měla uhradit všechny splátky nejpozději do datum. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne datum. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagovala.

2. Žalovaná se na výzvu soudu, uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2021, číslo jednací -27 ve věci nevyjádřila.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle , soud usnesením ze dne 1. 2. 2021, číslo jednací -28, žalovanou vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením , bez nařízení jednání.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zákaznickou kartou ze dne datum, Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy ke smlouvě (číslo řádku anonymizováno), oznámením o postoupení pohledávek z datum včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne datum, výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo pro katastrální uzemí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

Dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále také anonymizováno) smlouvu o zápůjčce číslo ve výši 50.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit částku 50.000 Kč s navýšením ve výši 23.429 Kč, které dle smlouvy sestávalo z úroku ve výši 10.809 Kč a z poplatku za administrativní činnost ve výši

12.620 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku, i s navýšením, ve sto týdenních splátkách po 735 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka byla splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tyto podmínky se vztahují na různé varianty poskytovaných zápůjček. V článku 4 smluvních podmínek je uvedeno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 100 splátkách, činí výše úrokové sazby 19,70 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Naě nejsou uvedeny smluvní strany konkrétního smluvního vztahu a není opatřena podpisem žalované. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku za žalovanou vyplývající ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni jako postupníka, což dokladuje Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, kde v příloze smlouvy na čísle řádku 812 je tato pohledávka za žalovanou uvedena. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. Žalované byla zaslána výzva k plnění.

6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého v každé smlouvě o zápůjčce jednotlivě se předmětné smluvní vztahy řídí zákonem číslo , (ve znění platném a účinném do 29. 12. 2016) a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).

7. V souladu s ustanovením , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Dle o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

11. Provident jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo jako spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 50.000 Kč. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl anonymizováno dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen, před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Provident měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Provident tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výpisem z účtu, výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.

12. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně ověřovala úvěruschopnosti žalované z informací žalované a listin doložených žalovanou, a to občanského průkazu, pracovní smlouvy, výměry podpory, SIPO a jiných listin, které nebyly nijak specifikovány. Žalovaná uvedla, že má dvě nezaopatření děti (ročník rok a rok), je OSVČ s příjmem 3.800 Kč měsíčně, jako druh bydlení uvedla vlastní, dále uvedla, že je majitelem vozu. Z evidence katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření smlouvy nebyla vlastníkem žádné nemovité věci, dále že byla těhotná, přičemž třetí dítě se narodilo datum, tj. do dvou měsíců od uzavření smlouvy. Soud uzavřel, že žalobkyně rezignovala na ověření informací uvedených žalovanou v zákaznické kartě, když nevzala v úvahu počet dětí závislých na výživě na žalované, z toho odvislý počet osob v domácnost, dále neověřila stav jejích výdajů na bydlení s ohledem na neověřený (nepravdivý) údaj o vlastním bydlení. V kartě zákazníka jsou dále uvedeny příjmy žadatele 10.000 Kč a 16.000 Kč, tyto však nejsou nijak konkretizovány, doloženy a ověřeny. Jako ničím nepodložené a nereálné shledává soud také výdaje domácnosti jedné dospělé osoby a tří dětí ve výši 10.000 Kč. Dluhové zatížení žalované ve výši 3.600 Kč nebylo žalobkyní nijak ověřováno, právní předchůdce žalobkyně nevyžadoval k ověření dluhů výpisy z registru dlužníků NRKI/BRKI a rejstříku zahájených exekucí.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že finanční situace žalované v době sjednávání úvěru nebyla žalobkyní zjišťována dostatečně, zejména pak žalobkyně rezignovala na ověření informací poskytnutých žalovanou, tedy řádně si neověřila povinným subjektem tvrzené skutečnosti. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla.

14. Nebankovní poskytovatel zápůjčky musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.

15. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná dle ustanovení , neboť poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

16. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 50.000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 12.479 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 37.521 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 37.521 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

17. V souladu s ustanovením a za použití (per analogiam) ustanovení věta třetí zákona číslo o spotřebitelském úvěru o spotřebitelském úvěru, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době pěti měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. . Žalobkyně požadovala zaplacení částky 60.950 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ve výši 10.757,84 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 37.521 Kč s příslušenstvím, tj. v rozsahu 4,65 % (čistý úspěch). Vzhledem tomu, že žalobkyně měla úspěch pouze v nepatrné části, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.