Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 9/2021-48
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 15 205 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 844 Kč
s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 6 844 Kč jdoucím od 1.7.2017 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 844 Kč s 8,05 % zákonným úrokem z prodlení z částky 6 844 Kč jdoucím od 1.7.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 8. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 15 205 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 4. 9. 2013 k uzavření smlouvy o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti s tím, že žalovaný se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázal taktéž uhradit částku 8 361 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčku ve výši 1 901 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60ti týdenních splátkách po 307 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 10. 2014. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 30. 10. 2013. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 8 281 Kč a na dlužném poplatku částku 6 924 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaným uhrazené částečné splátky byly započteny ve výši 1 719 Kč na jistinu a ve výši 1 437 Kč na dlužný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 15. 5. 2017.
2. Usnesením ze dne 15. 9. 2020 č. j. 60 C 4917/2018 – 26 byla věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň – město jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný k věci uvedl, že si je vědom svého dluhu, nicméně nesouhlasil s výší požadovaného příslušenství, které považoval za nepřiměřené a neadekvátní dluhu, který má.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
5. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 4. 9. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s touto půjčkou se žalovaný taktéž zavázal uhradit poplatek ve výši 8 361 Kč, který byl rozčleněn jako úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku ve výši 18 361 Kč byl žalovaný povinen zaplatit formou v 60-ti týdenních splátek ve výši 307 Kč až do zaplacení. Ve smluvních podmínkách smlouvy bylo uvedeno, že RPSN pro variantu půjčky s 60-ti splátkami činí 63,93 % s tím, že výpůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 19,98 %. Z přehledu uhrazených splátek soud zjistil, že žalovaný provedl v souvislosti s poskytnutou půjčkou platby celkem ve výši 3 156 Kč. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Dopisem ze dne 15. 5. 2017 byl informován o postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že byl současně vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10-ti dnů od doručení oznámení. Z podacího lístku vyplynulo, že tato zásilka byla předána k přepravě dne 16. 6. 2017. Žalovaný byl dále vyzýván v rámci předžalobní upomínky ze dne 21. 6. 2018 k úhradě dlužné částky, když z podacího lístku vyplynulo, že tato zásilka byla předána přepravě dne 22. 6. 2018.
6. Podle ust. § 657 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle ust. § 451 odst. 1 , 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
8. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti, když na smlouvu o půjčce uzavřenou dne 4. 9. 2013 je nutno z níže uvedených důvodů pohlížet jako na smlouvu neplatnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 8 361 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o půjčce rozdělen na tři části a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně však je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání k poskytování peněžitých půjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdkyně žalobkyně nikdy s žalovaným smlouvu neuzavřela. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení z poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, když soud má za to, že poplatek v celkové výši 8 361 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná u jednání o úrocích, které činí cca 70 % ročně. Je tak zřejmé, že výše úroků byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 sp. zn. 25 Co 145/2018 , ze kterého je smlouva s takovýmto úrokem Tento souhrnný poplatek nebyl ve smlouvě nijak specifikován a s ohledem na jeho charakter soud dospěl k závěru, že takto sjednaný poplatek ve smlouvě nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobce jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno předchůdce žalobce jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, kdy výkon práv a povinností vyplývajících z občansko-právních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Soud v tomto odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod sp. zn. 25 Co 145/2018 , dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Pokud žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, byl žalovaný povinen z titulu bezdůvodného obohacení tyto prostředky vydat, v řízení však současně bylo prokázáno, že žalovaný uhradil celkem částku 3 156 Kč, výše bezdůvodného obohacení tak činí částku 6 844 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl pouze co do této části, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, neboť tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ) Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2017, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k přepravní dopravě dne 15. 6. 2017. Dle § 573 občanského zákoníku se výzva k úhradě dlužné částky dostala do sféry žalovaného dne 20.6. 2017 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 30.6.2017. Jelikož tak neučinil, dostal se od 1.7.2017 do prodlení splněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (při rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo taktéž přihlédnout k požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni vydání rozhodnutí). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalovanému stanovil ke splnění jeho povinností vyplývajících mu z tohoto rozsudku běžnou třídenní lhůtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.