Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 113/2021-18
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobce požadoval zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka. Jistinu úvěr se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do dne datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce. Vedle jistiny (částka) a poplatku (částka) žalobce žalobou požadoval administrativní poplatky ve výši částka a zákonný úrok z prodlení (kapitalizovaný do data postoupení a dále běžící ode dne následujícího po dni postoupení do zaplacení). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobce již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřil souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a jeho souhlas s tímto postupem se tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:
5. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne datum za pomocí prostředků komunikace na dálku s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši částka v jediné splátce do dne datum. Žalovaný do sjednaného data splatnosti na úvěr nevrátil ničeho. Ke splnění závazku byl poté žalovaný opakovaně vyzýván upomínkami ze dnů datum, datum, datum a datum Tyto upomínky právní předchůdce žalobce zpoplatnil v souladu se smluvními ujednáními. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce vyplývá, že jistina úvěru byla žalovanému zaslána na bankovní účet dne datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a to s účinností ke dni datum, kdy původní věřitel (postupitel) obdržel cenu za prodané portfolio pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne datum.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalovaného a právní předchůdce žalobce) jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
9. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, pak soud považuje tuto částku za sjednaný úrok. Soud má za to, že žalobce na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 30 dnů částka, což znamená, že úroky činní přibližně 323 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 č.j. 23 Co 112/2018-51 či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 č.j. 30 Co 90/2018-77. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce září 2018 činila 8,53 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy bezmála 38krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o poplatku (výši úroku) jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o výši úroku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o úroku nastoupí povinnost úvěrovaného zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v září 2018, jak již bylo výše uvedeno, 8,53 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobci přiznal. Co do žalobního požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.
11. Co se týče požadovaných administrativních poplatků ve výši částka, jedná se dle názoru soudu o smluvní pokutu, neboť jde o utvrzení závazku žalovaného pro případ porušení smluvené povinnosti částkou v určité výši bez zřetele k tomu, zda žalobci porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Výši smluvní pokuty soud vzhledem k povaze a výši utvrzovaného závazku, považuje ještě za přiměřenou.
12. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka jako nesplacenou jistinu, dále kapitalizovaný úrok ve výši částka (smluvní pokuta + smluvní úrok), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení z částky částka ode dne datum do zaplacení dle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka částka (jistina, smluvní pokuta, kapitalizovaný úrok), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a běžící zákonný úrok z prodlení, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Žalovaný měl naproti tomu úspěch ohledně částky částka. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěšnosti účastníků v řízení byl 78,32 % ve prospěch žalobce, který má v tomto rozsahu nárok náhradu svých nákladů řízení.
Konkrétně se náklady žalobce v řízení sestávají z:
- částka (zaplacený soudní poplatek)
- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.)
o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) činí 2 x částka a za jeden úkon právní služby do podání návrhu (jednoduchá výzva k plnění) činí 1 x částka (§ 14b odst. 1 bod 1 a.t.)
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x částka (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.)
- částka (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
Celkové náklady žalobce v řízení tak činily částka, přičemž žalobce má nárok na jejich náhradu v rozsahu 78,32 %, tj. v částce částka, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.