Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 66/2021-139
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 278 786,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do 96 807 Kč, smluvního úroku ve výši 0,1% denně z částky 96 807 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 39 198,05 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 198,05 Kč od datum do zaplacení zastavuje.
II. Žaloba se co do částky 64 385,46 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 396,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 396,10 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do 96 807 Kč, smluvního úroku ve výši 0,1% denně z částky 96 807 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 39 198,05 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 198,05 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje. II. Žaloba se co do částky 64 385,46 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 396,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 396,10 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 278 786,61 Kč s příslušenstvím, s tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 148 165 Kč (80 000 Kč jistina a 68 165 Kč úroky) a měla být žalobkyni uhrazena v 72 splátkách po 2 058 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23% ročně. Krom toho si smluvní strany sjednaly doplňkové služby, a to inkasní službu a službu anonymizováno. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář, dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne datum, když neuhradila splátku ve výši 3 461 Kč, jejíž součástí je splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby 331 Kč měsíčně a splátka za výkon služby anonymizováno ve výši 1 072 Kč měsíčně. Dne datum pak byla žalovaná první písemnou upomínkou vyzvána k úhradě dlužné splátky, zároveň byla vyzvána k úhradě poplatku za upomínku ve výši 300 Kč. Druhá upomínka byla žalované zaslána dne datum, v níž byla vyzvána k úhradě splátky úvěru a poplatkům za upomínky ve výši 800 Kč. Navíc byla upozorněna, že pokud nebudou závazky vyrovnány, dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalovanou nebyla pravidelná splátka i přes upomínky uhrazena, proto žalobkyni nezbylo nic jiného, než přistoupit k zesplatnění úvěru, vyzvala žalovanou k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku 278 958,67 Kč a který sestával ze zbylé části jistiny ve výši 78 396,10 Kč, úroků ve výši 63 595,46 Kč, inkasní služby 22 839 Kč, zbylé části doplňkové služby anonymizováno ve výši celkem 73 968 Kč, nákladů za upomínání ve výši 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 148,26 Kč, smluvních úroků za prodlení inkasní služby ve výši 13,90 Kč a smluvní pokuty ve výši 39 198,05 Kč. Pokud se týče posuzování úvěruschopnosti žalované, pak žalobkyně vycházela z informací, které jí žalovaná poskytla, posuzovala její příjmy a výdaje a způsob plnění dosavadních dluhů. Předloženu ze strany žalované měla kopii občanského průkazu, její doklady o příjmech a výpisy z bankovních účtů. příjmení toho posuzovala její schopnost splácet i z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z centrální evidence exekucí a z databáze neplatných dokladů. Vycházela přitom z příjmu žalované 21 542 Kč, kdy zaměstnání a příjem byly u zaměstnavatele telefonicky ověřeny, z nulových nákladů na bydlení a nákladů na děti, z nákladů spotřebitele 6 800 Kč a nákladů na manžela 1 200 Kč. V insolvenčním rejstříku ani rejstříku zahájených exekucí žalovaná nefigurovala, dle výpisu z nebankovního registru byla žalovaná úvěrovatelnou. Žalobkyně přitom dodržela doporučení ze strany ČNB ohledně úvěrů na bydlení, když i dle tohoto doporučení neexistovala pochybnost o tom, že žalovaná nebude splácet. Žalobkyně poukazuje i na to, že žalovaná úvěr po určitou dobu hradila, když uhradila 3 splátky, jedná se tak o prostou neochotu žalované úvěr splácet. Výdaje žalované byly ověřovány z předloženého účtu, z něhož je patrné, že žalovaná žádné nadstandartní výdaje nemá. Proto žalobkyně vycházela z výdajů ve výši 6 800 Kč dle interní směrnice. Pokud se příjmů týče, vycházela žalobkyně z čistého měsíčního příjmu žalované, jak ve výplatní pásce uvedeno, neboť nebylo vůči žalované vedeno žádné exekuční řízení.
2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 96 807 Kč, představující poplatky za doplňkové služby, tj. inkasní služby a službu anonymizováno, dále co do smluvní pokuty ve výši 39 198,05 Kč vč. úroku z prodlení z této částky a co do smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 96 807 Kč od datum do zaplacení. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby výrokem I. tohoto rozsudku zastavil bez zjišťování stanoviska žalované (dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o.s.ř. “).
3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listin y, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:
4. Dle smlouvy číslo ze dne datum měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 41 468 Kč bude použita na úhradu stávajícího závazku u žalobkyně vzniklého ze smlouvy číslo ze dne datum, částka ve výši 24 032 Kč bude vyplacena na účet žalované č. bankovní účet a částka ve výši 14 500 Kč bude započtena na náklady žalobkyně, tj. na náklady účelně vynaložené na vyřizování úvěru pro žalovanou. Takto poskytnutou částku se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách po 2 058 Kč, spolu s úrokem ve výši 68 165 Kč. Spolu se službami, k jejichž úhradě se žalovaná zavázala, činila měsíční splátka 3 461 Kč. V rámci dotazníku k posouzení bonity žalované žalovaná uvedla, že je vdaná, není majitelkou nemovitosti, je zaměstnána jako administrativní pracovník, má smlouvu na dobu neurčitou. Její příjem činí 21 542 Kč, náklady na spotřebitele byly vyčísleny na 6 800 Kč, náklady na manžela 1 200 Kč. Pracovní poměr a mzdy byly ověřeny. Náklady na bydlení a na děti žalovaná uvedla v nulové výši. (dle smlouvy ze dne datum na č.l. 71-83)
5. Dne datum byla z účtu č. bankovní účet provedena platba ve výši 41 468 Kč na účet č. bankovní účet a ve výši 24 032 Kč na účet č. bankovní účet (dle potvrzení na č.l. 61 a 62)
6. Ke dni datum nebyla žalovaná vedena v insolvenčním rejstříku. (dle výstupu č.l. 38)
7. Ohledně žalované byla dne datum provedena lustrace v nebankovním registru, dle něhož měla splňovat požadavky AML zákona. (dle výpisu na č.l. 41)
8. Ke dni datum nebyl na žalovanou veden v rejstříku exekucí žádný výsledek. (dle výsledku lustrace na č.l. 42)
9. Žalovaná doložila platný občanský průkaz, dle něhož je vdaná, a zároveň průkaz řidičský. (dle kopie občanského a řidičského průkazu na č.l. 43-44, kontrola platnosti č.l. 45, kopie řidičského průkazu č.l. 46)
10. Dle výplatní pásky za období 1/ 2020 činil čistý příjem žalované 21 542 Kč, na účet jí byla zaslána mzda ve výši 13 023 Kč, a to po odečtení plateb označených jako VR-přednostní pohledávka ve výši celkem 7 752 Kč (dle výplatní pásky č.l. 135)
11. Z výpisu z účtu č. bankovní účet vedeného na jméno jméno příjmení za období od datum do datum pak soud zjistil, že je na tento účet zasílána mzda žalované v lednu ve výši 13 151 Kč, v únoru ve výši 13 023 Kč. V tomto období činily příchozí platby 40 452 Kč, odchozí 40 396,91 Kč. Počáteční zůstatek v období od datum do datum byl - 27,29 Kč, konečný pak 27,80 Kč. V období od datum do datum byl počáteční zůstatek 27,80 Kč, konečný pak 5 036,25 Kč (dle výpisu z účtu na č.l. 50-58)
12. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 278 958,67 Kč, a to do datum. Tento dopis byl žalované odeslán dne datum (dle výzvy ze dne datum na č.l. 87, číslo a podacího lístku č.l. 92)
13. S ohledem na právní názor soudu nebyly prováděny další žalobkyní navržené důkazy, neboť by právě pro tento názor bylo jejich provedení nadbytečným, když z provedeného dokazování byl skutkový stav zjištěn dostatečně.
14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
15. Před poskytnutím úvěru žalované posuzovala žalobkyně její schopnost splácet úvěr. Žalovaná k posouzení její úvěruschopnosti žalobkyni zaslala výpis z účtu vedeného na jméno jméno příjmení, dva doklady totožnosti a výplatní pásku za leden 2020. V rámci dotazníku žalovaná uvedla, že její příjmy činí částku 21 542 Kč, nemá žádné náklady na bydlení, její výdaje pak činí částku 6 800 Kč na ni samotnou a 1 200 Kč na manžela. V lednu 2020 činil čistý měsíční příjem žalované částku 21 542 Kč, na účet jí byla zaslána částka 13 023 Kč, v lednu byla pak žalované zaslána od zaměstnavatele částka 13 151 Kč. Žalovaná nebyla vedena v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, její průkaz totožnosti byl platný. Z výpisu z předloženého účtu nejsou zřejmé žádné pravidelné platby. Žalobkyně žalované dne datum poskytla částku 80 000 Kč, která byla ve výši 41 468 Kč použita na úhradu závazku žalované, ve výši 24 032 Kč na účet uvedený žalovanou a ve výši 14 500 Kč na náklady žalobkyně. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do datum. Tento dopis byl žalované dne datum odeslán.
16. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
21. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s tím měla žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované. Úvěr tak měla žalované poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení její úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalované zjistila výši jejích příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Nedostatečně se však zabývala výdaji žalované, a to hned v několika rovinách. Předně je z předložené výplatní pásky zřejmé, že žalované jsou z jejího příjmu strhávány platby označené jako VR-přednostní pohledávka, a to ve výši v souhrnu 7 752 Kč. Není přitom zřejmé, co tyto platby představují. I pokud tedy žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 21 542 Kč s tím, že na žalovanou není vedena exekuce, měla si zjistit, co tyto platby představují a nechat si toto žalovanou doložit. Zároveň se měla žalobkyně důkladněji zabývat výdaji žalované stran bydlení, když vycházela z toho, že náklady žalované na bydlení jsou nulové. Zároveň však zjistila, že žalovaná nevlastní žádnou nemovitost. Byť si lze představit situace, kdy by žalovaná skutečně mohla mít nulové výdaje na bydlení, bylo dle názoru soudu na místě, aby se žalobkyně důkladněji zabývala tím, jakým způsobem má žalovaná zajištěno bydlení, kdo za ní tyto náklady hradí, když obecně lze jen těžko uvažovat o tom, že náklady na bydlení jsou skutečně nulové. Při posuzování výdajů pak žalobkyně vycházela z účtu, který byl žalovanou předložen. Byť je zřejmé, že je tento účet žalovanou užíván, už jen proto, že je jí na něj vyplácena mzda, není veden na její jméno. jméno žalobkyně pak má ve smlouvě uvedeno, že měla být úvěruschopnost žalované zjišťována z bankovního účtu vedeného na jméno žalované, což v tomto případě splněno nebylo. Navíc to, že z výpisu z účtu za uvedené období nejsou patrné žádné pravidelné platby, např. za bydlení, ještě neznamená, že žalovaná žádné takové platby neplatí, neboť ty mohou být samozřejmě hrazeny i bezhotovostní formou. Naopak je z výpisu z účtu zřejmé, že žalovaná nedisponovala žádnými volnými finančními prostředky, když příchozí a odchozí platby za předložené období byly téměř v totožné výši. Za lichou pak soud spatřuje i námitku žalobkyně stran splátek, které byly žalovanou uhrazeny, a které by tak měly prokazovat, že žalovaná byla schopna úvěr řádně splácet. Žalovanou byly uhrazeny pouze tři splátky, což dle názoru soudu tvrzení žalobkyně nijak nepodporuje, naopak ukazuje, že žalovaná volné prostředky k úhradě sjednaných splátek k dispozici neměla.
23. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nepostupovala v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nedostatečně ověřila schopnost žalované úvěr splácet, a to zejména proto, že se nijak nezabývala výdaji žalované na bydlení, částkami, které jí byly strhávány z příjmu, jakož i jinými výdaji žalované, když žalovaná za období, za které předložila výpis z účtu, neměla žádné volné peněžní prostředky. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C číslo ve věci OPR-Finance).
24. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 80 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, s tím, že dlužná částka má být žalovanou uhrazena do datum. Žalovaná tak byla povinna plnit dne datum, ode dne následujícího je žalovaná s plněním své povinnosti vůči žalobkyni v prodlení ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 78 396,10 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III. rozsudku)
25. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do 64 385,46 Kč, představující sjednané úroky z úvěru a poplatky za zaslání upomínek, a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně tyto své nároky odvíjela (výrok II. rozsudku).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení by dle zásad úspěchu/neúspěchu úspěšnější náležela poměrná část náhrady nákladů řízení žalované, která byla v řízení úspěšnější (neboť za úspěch žalované je třeba považovat i zastavení řízení dle výroku I. a odst. 2 tohoto rozsudku, když k zastavení řízení nedošlo z viny žalované, zavinění na zastavení je naopak třeba přičítat k tíži žalobkyně, která je procesně odpovědná za podanou žalobu, potažmo její zpětvzetí), které však žádné náklady nevznikly. (výrok IV. rozsudku)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.