Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 218/2021-23

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 349,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 349,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve výši 29% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, zamítá.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 349,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve výši 29% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu

o bankovních produktech a službách, v níž bylo kromě vedení běžného účtu pro žalované sjednáno poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit formou debetního zůstatku s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Z důvodu překročení povoleného úvěrového limitu právní předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování úvěru žalované, debetní zůstatek 6 349,96 Kč dne 11. 12. 2018 převedla na zvláštní úvěrový účet a umožnila žalované jeho splácení spolu s úroky a poplatky za vedení účtu formou splátek. Úvěr nadále nebyl ze strany žalované řádně splácen a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 17. 4. 2019 dlužnou částku 6 349,96 Kč zesplatnila, přičemž podle úrokového lístku byla částka dále úročena sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 20. 8. 2020 postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud žalobu projednal ve smyslu ust.

3. Soud má za zjištěné, že ve smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne

29. 12. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se banka (právní předchůdkyně žalobkyně) mj. zavázala vést klientovi (žalovaná) běžné účty a dále poskytovat kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu

a kreditního období na běžném účtu, při překročení povoleného limitu pak měl být za každý den účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročen sazbou, její výši banka uveřejňuje (ve smlouvě neuvedena žádná částka či sazba). Dispozice ke smlouvě

o bankovních produktech a službách ze dne 27. 2. 2018 (dále jen„ Dispozice“) nahrazující předchozí (nedoložené) dispozice obsahují ustanovení o úvěru Flexikredit povoleném k běžnému účtu č. bankovní účet od 27. 2. 2018 s limitem 5 000 Kč, minimálním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou 21,99 % ročně a RPSN 33,2 %. Dne 17. 4. 2019 bylo právní předchůdkyní žalobkyně sepsáno oznámení o vyčíslení dluhu ve výši 6 349,96 Kč a žalované byla k úhradě stanovena lhůta do 2. 5. 2019. V rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 se právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze ke smlouvě vzniklých mj. ze smluv o bankovních produktech a službách, za sjednanou úplatu. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2020 a ve výzvě k plnění předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka vyčíslena ve výši 10 368,53 Kč.

4. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Žalobkyně následně nesplatila debet na svém běžném účtu do výše 6 903,59 Kč

a žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky dle

§ 1879 o.z., proto soud žalobě co do jistiny vyhověl.

6. Ve smyslu o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s 

7. Soud dále rozhodoval o úroku z úvěru ve výši 30 %. V projednávané věci žalobkyně nijak neprokázala, jakým způsobem její právní předchůdkyně ve smyslu ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne25. 7. 2018, sp. zn. , a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ) zjišťovala úvěruschopnost žalované, ať již co do příjmů a výdajů nebo existence dluhů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí a v souladu s  zákona , o spotřebitelském úvěru tak smlouvu lze považovat za neplatnou a soud v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo – OPR- právnická osoba GK přihlížel k neplatnosti z úřední povinnosti. Shora citovaná judikatura svou podstatou cílí zejména na různé smluvní pokuty a administrativní poplatky, proti nimž by se spotřebitel musel (často bezúspěšně) bránit, v daném případě by neplatnost dopadala v případě platného sjednání opět pouze na úrok z úvěru. Soudu tak nezbylo, než žalobu v části požadující úrok z úvěru, zamítnout.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení , (dále jen „ “), když žalobkyni neúspěšné co do úroku z úvěru ve výši 29% ročně z jistiny přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů podala jen u zdejšího soudu desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s  přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.