Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 218/2021-23
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 349,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 349,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve výši 29% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 349,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá úroku z úvěru ve výši 29% ročně z částky 6 349,96 Kč od 18. 4. 2019 do zaplacení, zamítá.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu
o bankovních produktech a službách, v níž bylo kromě vedení běžného účtu pro žalované sjednáno poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit formou debetního zůstatku s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Z důvodu překročení povoleného úvěrového limitu právní předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování úvěru žalované, debetní zůstatek 6 349,96 Kč dne 11. 12. 2018 převedla na zvláštní úvěrový účet a umožnila žalované jeho splácení spolu s úroky a poplatky za vedení účtu formou splátek. Úvěr nadále nebyl ze strany žalované řádně splácen a právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 17. 4. 2019 dlužnou částku 6 349,96 Kč zesplatnila, přičemž podle úrokového lístku byla částka dále úročena sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 20. 8. 2020 postoupena žalobkyni.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud žalobu projednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud má za zjištěné, že ve smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne
29. 12. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se banka (právní předchůdkyně žalobkyně) mj. zavázala vést klientovi (žalovaná) běžné účty a dále poskytovat kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu
a kreditního období na běžném účtu, při překročení povoleného limitu pak měl být za každý den účtován sankční poplatek podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročen sazbou, její výši banka uveřejňuje (ve smlouvě neuvedena žádná částka či sazba). Dispozice ke smlouvě
o bankovních produktech a službách ze dne 27. 2. 2018 (dále jen„ Dispozice“) nahrazující předchozí (nedoložené) dispozice obsahují ustanovení o úvěru Flexikredit povoleném k běžnému účtu č. bankovní účet od 27. 2. 2018 s limitem 5 000 Kč, minimálním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, úrokovou sazbou 21,99 % ročně a RPSN 33,2 %. Dne 17. 4. 2019 bylo právní předchůdkyní žalobkyně sepsáno oznámení o vyčíslení dluhu ve výši 6 349,96 Kč a žalované byla k úhradě stanovena lhůta do 2. 5. 2019. V rámci smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 se právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze ke smlouvě vzniklých mj. ze smluv o bankovních produktech a službách, za sjednanou úplatu. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2020 a ve výzvě k plnění předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka vyčíslena ve výši 10 368,53 Kč.
4. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Žalobkyně následně nesplatila debet na svém běžném účtu do výše 6 903,59 Kč
a žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky dle
§ 1879 o.z., proto soud žalobě co do jistiny vyhověl.
6. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. Soud dále rozhodoval o úroku z úvěru ve výši 30 %. V projednávané věci žalobkyně nijak neprokázala, jakým způsobem její právní předchůdkyně ve smyslu ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ) zjišťovala úvěruschopnost žalované, ať již co do příjmů a výdajů nebo existence dluhů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí a v souladu s § 9 odst. 1 zákona 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru tak smlouvu lze považovat za neplatnou a soud v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo – OPR- právnická osoba GK přihlížel k neplatnosti z úřední povinnosti. Shora citovaná judikatura svou podstatou cílí zejména na různé smluvní pokuty a administrativní poplatky, proti nimž by se spotřebitel musel (často bezúspěšně) bránit, v daném případě by neplatnost dopadala v případě platného sjednání opět pouze na úrok z úvěru. Soudu tak nezbylo, než žalobu v části požadující úrok z úvěru, zamítnout.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), když žalobkyni neúspěšné co do úroku z úvěru ve výši 29% ročně z jistiny přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč, podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů podala jen u zdejšího soudu desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.