Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 56/2021-26
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4.377 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 9 % ročně z částky 3.000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 339,53 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 552,12 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 339,53 Kč, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 552,12 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4.377 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 339,53 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 100 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení. V žalobě tvrdila, že dne 17. 7. 2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba IČO, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaný obdržel bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 3.000 Kč, a to na ve smlouvě uvedený bankovní účet. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit do 16. 8. 2018, a to v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru neplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 16. 8. 2018. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 3.000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1.380 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 339,53 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 100 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 13. 12. 2019 do zaplacení z jistiny úvěru. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 24. 7. 2020 vyzvala k zaplacení celé dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Usnesením č. j. 18 C 56/2021 -19 ze dne 15. 4. 2021 soud řízení zastavil co do částky 1.337 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 100 Kč.
4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 17. 7. 2018 žalovaný jako úvěrovaný
a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující uzavřeli s použitím elektronických prostředků smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 3.000 Kč. Částka 3.000 Kč byla dne 17. 7. 2018 žalovanému zaslána na uvedený účet. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit spotřebitelský úvěr nejpozději dne 16. 18. 2018. Na dluh neuhradil ničeho. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni 12. 12. 2019 postoupena žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby výzvou ze dne 24. 7. 2020 k úhradě dlužné částky, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradil.
6. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon
o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku
a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru,
že žaloba je důvodná. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., která je svým charakterem zároveň spotřebitelským úvěrem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost, vyplývající z předmětné smlouvy, poskytnout žalovanému částku 3.000 Kč. Žalovaný však svou smluvní povinnost vrátit dlužnou částku do 16. 8. 2018 nesplnil. V řízení byl pak žalovaný zcela pasivní, netvrdil splacení či jiný důvod zániku závazku. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou co do jistiny i požadovaného úroku z prodlení,
na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího
po dni, kdy se dluh stal splatným, tj. od 17. 8. 2018, a to ve výši stanovené nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl, aniž by se dále, v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, zabýval otázkou prověřování úvěruschopnosti žalovaného.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením
§ 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 552,12 Kč, přičemž tato částka představuje 37,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,46 %), když zároveň vycházel z toho, že žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby o částku 1.377 Kč zpět zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.377 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.