Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 46/2021-29
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 25. 6. 2014 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 25. 6. 2014 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném částky 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % od 25. 6. 2014 do zaplacení. Dle žalobkyně tato nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 12. 2017 mezi společností právnická osoba sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 20. 2. 2014 úvěr ve výši 2.500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 6. 2014. Žalobkyně částku ve výši 2.500 Kč poskytla žalovanému poštovní poukázkou zaslanou na jméno a adresu žalovaného a žalovaný svým podpisem stvrdil, že tato poštovní poukázka byla řádně vyplacena dne 24. 2. 2014. Žalovaný do data splatnosti ničeho neuhradil. Žalobkyni tedy dluží na jistině dluhu částku 2.500 Kč. Žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2020 vyzvala k uhrazení dlužné částky, ovšem bezvýsledně.
2. Žalovaný byl v průběhu celého řízení nečinný.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2020 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému dne 24. 2. 2010 částku ve výši 2.500 Kč, prostřednictvím poštovní poukázky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit nejpozději do 24. 6. 2014 vrátit. Žalovaný ovšem nesplnil svou povinnost danou částku vrátit, když do dne 24. 6. 2014 nezaplatil ničeho. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě celé dlužné částky, dosud však ničeho neuhradil.
5. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru,
že žaloba je důvodná. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost, vyplývající z předmětné smlouvy, poskytnout žalovanému částku 2.500 Kč. Žalovaný však svou smluvní povinnost vrátit dlužnou částku do 24. 6. 2014 nesplnil. Pohledávka byla následně dne 21. 12. 2017 poustoupena žalobkyni. V řízení byl pak žalovaný zcela pasivní, netvrdil splacení či jiný důvod zániku závazku. Soud proto shledal žalobu jako důvodnou co do jistiny i požadovaného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy se dluh stal splatným, tj. od 25. 6. 2014, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.