Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 374/2013-303

Potvrdené rozhodnutím 11 Co 117/2023-691
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců JUDr. Věry Oravcové, Ph.D. a Mgr. Ivana Šindlera ve věci žalobce: ; Ing. [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[územní celek]] [[číslo]], [[PSČ]] [[obec]] proti; žalovanému: ; [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o neúčinnost kupní smlouvy o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 13. 3. 2023, č. j. 16 C 374/2013-641, takto: I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje, a to ve výroku pod bodem I v tom správném znění, že se zamítá žaloba na určení, že je vůči žalobci právně neúčinná kupní smlouva uzavřená dne 1. 6. 2011 mezi prodávajícím [[jméno]] [[příjmení]], narozeným [[datum]], a kupujícím [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]], narozeným [[datum]], jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na [[list vlastnictví]] pro [[katastrální uzemí]], [[územní celek]], u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, [[stát. instituce]]. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 80 922 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce advokáta [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]]."

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o: neúčinnost kupní smlouvy na nemovitost

takto:

I. Určuje se, že kupní smlouva ze dne 1. 6. 2011, uzavřená mezi žalovaným a jméno příjmení, kterou byly převedeny nemovitosti na list vlastnictví, v katastrálním území Dolní Hluboká, obec Krásno, zapsané u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov, pod č.j. V-1971/2011-409, je vůči žalobci neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 47.077,34 Kč k rukám zástupce JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem Obce Ležáky číslo, okres, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši 2.000 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Určuje se, že kupní smlouva ze dne 1. 6. 2011, uzavřená mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], kterou byly převedeny nemovitosti na [list vlastnictví], v katastrálním území Dolní Hluboká, obec Krásno, zapsané u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov, pod č.j. V-1971/2011-409, je vůči žalobci neúčinná.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 47.077,34 Kč k rukám zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem Obce Ležáky [číslo], [okres], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek ve výši 2.000 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal neúčinnosti kupní smlouvy ve výroku uvedené s odůvodněním, že získal převodem práv směnku vlastní znějící na částku 1.250.000 Kč, přičemž výstavcem této směnky vlastní byl příjmení příjmení a oprávněným, na jehož řad mělo být plněno, byl jméno příjmení. Výstavce směnky pan příjmení příjmení na výzvu nereagoval a povinnost úhrady směnečné pohledávky vůči novému majiteli směnky nesplnil. Z tohoto důvodu uplatnil žalobce pohledávku ze směnky shora označené u Krajského soudu v Plzni, kde probíhalo řízení o vydání směnečného platebního rozkazu pod sp. zn. . V tomto řízení na straně žalobce vystupuje Ing. obec celé jméno žalobce a žalovaným je příjmení příjmení, tedy výstavce směnky vlastní. Po zahájeném soudním řízení před Krajským soudem v Plzni ve shora uvedené věci výstavce směnky vlastní příjmení příjmení uplatnil do vydaného směnečného platebního rozkazu námitky s tím, že podpis na směnce vlastní není jeho pravým podpisem. Krajský soud v Plzni tedy nařídil znalecký posudek z oboru písmoznalectví, z jehož závěru však vyplývá, že podpis na směnce, jejímž výstavcem je příjmení příjmení, je jednoznačně pravým jeho podpisem. Přesto, že výstavce směnky, tedy příjmení příjmení, věděl o svých dalších závazcích, zejména z této směnky vlastní, kterou u něj žalobce uplatnil, převedl kupní smlouvou ze dne 1. 6. 2011, jejíž právní účinky vkladu nastaly ke dni 2. 6. 2011, všechny nemovitosti zapsané na list vlastnictví pro katastrální území Dolní Hluboká a obec Krásno u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov, v ceně 5.400.000 Kč na žalovaného, když jiný majetek nemá. Prodejem zmíněných nemovitostí znemožnil výstavce směnky podat úspěšný návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí a uspokojení pohledávky žalobce z titulu vystavené směnky vlastní jméno příjmení. Žalobce si ověřil, že i žalovaný si byl vědom toho, když kupoval nemovitosti od původního vlastníka v katastrálním území Dolní Hluboká, že tímto zkracuje na svých právech jiné věřitele, a to zejména žalobce. Již v roce 2010 žalobce v jeho sídle v Krásně navštívil celé jméno svědka, který se dotazoval na znalost osoby jméno příjmení. Jako důvod tohoto dotazu uvedl, že mu příjmení příjmení dluží částku 6,6 mil. Kč. Žalobce tedy jmenovanému sdělil adresu, kde se příjmení příjmení zdržuje. Při této příležitosti celé jméno svědka žalovaného o tom, že existuje ještě další známý věřitel, za kterého označil žalobce. Od žalovaného měl celé jméno svědka obdržet slib k vyplacení i jeho pohledávky, který byl podmíněn žádostí, aby na katastrálním úřadě nečinil žádná opatření vůči omezení převodu vlastnického práva nemovitostí jméno příjmení. Z těchto jednání získal žalobce informace o dalších závazcích, které výstavce směnky příjmení příjmení měl i vůči jméno příjmení. Žalobce ve snaze zajistit vlastní pohledávku ze směnky za jméno příjmení zmocnil k jejímu vymáhání jméno příjmení, který nejprve ověřil stav nemovitostí, které byly na jméno příjmení vedeny v katastru nemovitostí. Z listu vlastnictví zjistil, že výše uvedené nemovitosti jsou v exekučním řízení vedeném Exekutorským úřadem JUDr. příjmení v obec. Další pohledávku uplatnil v exekučním řízení u Mgr. Ing. jméno příjmení jméno příjmení, kde byl v dražebním jednání pozemek parc. číslo v katastrálním území Dolní Hluboká. Zmocněnec jméno příjmení projednal s exekučními úřady možnost vymáhání pohledávky z titulu uplatněné směnky. Po těchto jednáním bylo zjištěno, že žalovaný vyplácí jednotlivé pohledávky, které omezovaly převod vlastnických práv tak, aby příjmení, respektive převedené nemovitosti, oddlužil. Z tohoto důvodu jméno příjmení za účasti jméno příjmení jednal se žalovaným ve snaze uplatnit i pohledávku žalobce. Žalovaný uplatnil u exekutorského úřadu JUDr. příjmení jen pohledávky, které omezovaly převod nemovitostí v katastrálním území Dolní Hluboká. Skutečnost, že příjmení příjmení má již delší dobu ekonomické potíže, byla obecně známa v širokém okolí, bylo to např. publikováno i v Chebském deníku. Kupní smlouvou, kterou převedl příjmení příjmení shora uvedený majetek zapsaný na list vlastnictví pro katastrální území Dolní Hluboká, obec Krásno za žalovaného, zkracuje uspokojení vymahatelné pohledávky žalobce vůči jméno příjmení a byla uzavřena mezi tímto dlužníkem a třetí osobou.

2. Žalovaný uvedl, že se žalobou nesouhlasí. Má za to, že žaloba se neopírá o takové důkazy, na jejichž základě by důkazní břemeno o těchto svých tvrzeních žalobce unesl. Předmětné nemovitosti žalobce nabyl za zcela obvyklou kupní cenu a za obvyklých podmínek. Převodu nemovitostí mezi jméno příjmení jako prodávajících a žalovaným jako kupujících, k němuž došlo kupní smlouvou z 1. 6. 2011 s právními účinky vkladu ke dni 2. 6. 2011, předcházela úhrada všech dluhů pana příjmení, o kterých žalovaného pan příjmení informoval nebo které byly zřetelné z veřejných registrů. Konkrétně se jednalo o zastavení exekučních řízení vedených u soudních exekutorů, a to JUDr. příjmení, JUDr. příjmení, Mgr. Ing. příjmení, JUDr. příjmení a JUDr. příjmení, a to v celkové výši přibližně 3 mil. Kč. Celá výše kupní ceny ve výši 5.942.026 Kč byla použita na úhradu závazků prodávajícího, částka 1.438.168 Kč, částka 487.679 Kč, částka 1.271 Kč a částka 307 Kč na úhradu nedoplatků kupní ceny za převáděné nemovitosti pozemkovému fondu České republiky, částka 3.836.340 Kč pak na postoupení pohledávky za panem příjmení ze čtyř směnek, přičemž věřitelem byl pan jméno příjmení. Na tyto pohledávky probíhalo exekuční řízení vedené Exekutorským úřadem obec – město Mgr. Ing. jméno příjmení. Zbylá část kupní ceny ve výši 178.261 Kč byla použita na úhradu daňové povinnosti pana příjmení vůči finančnímu úřadu. O žádných dalších závazcích jméno příjmení žalovaný nevěděl a před uzavřením zmíněné kupní ceny ho neznal. Žalobce v žalobě uvedl, že zmocnil k vymáhání pohledávky z výše uvedené směnky jméno příjmení. Za to mu slíbil odměnu 100.000 Kč. Jmenovaný padělal veřejnou u, a to usnesením Krajského soudu v Plzni sp. zn. , které pozměnil tak, že jeho podstatou bylo rozhodnutí o neúčinnosti převodu veškerého majetku jméno příjmení na žalovaného vůči žalobci. Toto řízení vedené u krajského soudu pod touto spisovou značkou se však týkalo zcela odlišných účastníků, odlišného předmětu řízení a s osobou žalovaného nemělo žádnou souvislost. Se jmenovaným bylo vedeno trestní řízení pro podezření z páchání přečinu padělání a pozměňování veřejné y podle trestního zákona na základě trestního oznámení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 7. 2013 u Policie ČR – Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územním odborem služby kriminální policie a vyšetřování. Jako zcela zásadní námitku proti uplatněné žalobě uvádí žalovaný námitku nesplnění předpokladu pro vydání navrhovaného rozsudku, neboť směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Plzni pod č.j. -11, ohledně něhož je dosud v běhu námitkové řízení, byl panu jméno příjmení doručen až poté, co byla předmětná kupní smlouva uzavřena a až poté, kdy byl podán na vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného konstatoval, že informace o tom, že příjmení příjmení dluží značnému množství lidí a firem poměrně velké finanční prostředky, nebyla informací neznámou. Odmítl tvrzení žalovaného o osobě jméno příjmení jako naprosto neodůvodněné, které nemá oporu v žádném důkazu. Ve zmíněném trestním řízení jméno příjmení vystupoval jako svědek a napomohl ke zjištění pachatele spáchaného trestního činu padělání úřední y. Dále žalobce poukázal na to, že ke vkladu kupní smlouvy z 1. 6. 2011 došlo 2. 6. 2011 u katastru, jak výše uvedeno a k samotnému získání směnky a jednání svědka příjmení došlo daleko dříve, a to již na začátku roku 2010. Žalobce tedy setrval na tom, že žalobní návrh uplatnil v postavení zkráceného věřitele po právu a ve lhůtě.

4. Usnesením zdejšího soudu z 12. 11. 2014 bylo řízení přerušeno do právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , a to s odkazem na ust. Toto usnesení nabylo právní moci 23. 2. 2015. Proti tomuto usnesení podal včas žalovaný odvolání. Krajský soud v Plzni usnesením z 27. 11. 2014 napadené usnesení zdejšího soudu potvrdil. Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. , který byl důvodem přerušení řízení vedeného u zdejšího soudu, byl vydán 30. 1. 2014 a nabyl právní moci 24. 7. 2015. Tímto rozsudkem byl směnečný platební rozkaz vydaný Krajským soudem v Plzni č.j. -11 ze dne 18. 5. 2011 zrušen co do povinnosti žalovaného zaplatit právnímu zástupci žalobce částku 42.471,20 Kč za právní zastoupení žalobce. Tento směnečný platební rozkaz byl ponechán v platnosti co do povinnosti žalovaného, v daném případě jméno příjmení, zaplatit žalobci, v daném případě celé jméno žalobce, částku ve výši 1.250.000 Kč se šestiprocentními úroky od 31. 1. 2009 do zaplacení, dále na odměně částku 4.167 Kč a dále na náhradě nákladů řízení částku 50.170 Kč za zaplacený soudní poplatek a právnímu zástupci žalobce částku 33.008,80 Kč za právní zastoupení žalobce. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci náklady řízení a dále o jeho povinnosti zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, které stát platil, ve výši 550 Kč.

5. Zdejší soud usnesením z 13. 10. 2015 rozhodl o pokračování v řízení, které bylo přerušeno usnesením zdejšího soudu z 12. 11. 2014. Usnesení o pokračování v řízení pak nabylo právní moci 11. 11. 2015.

6. Při právním ústním jednání ve věci účastníci učinili nesporným, že příjmení příjmení vystavil směnku na 1.250.000 Kč, dále že žalobce uvedenou směnku získal, dále že příjmení příjmení převedl smlouvou z 1. 6. 2011 v ní uvedené nemovitosti na žalovaného, dále že žalobce podal žalobu u Krajského soudu v Plzni ohledně pohledávky z uvedené směnky a že částka ze směnky, tedy 1.250.000 Kč s příslušenstvím byla žalobci přiznána citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni z 30. 1. 2014. Spornou mezi účastníky pak zůstala otázka, zda kupní cena sjednaná smlouvou z 1. 6. 2011 ve výši 5.942.026 Kč byla uhrazena podle dispozic čl. II uvedené smlouvy a zda příjmení příjmení má v současné době další i nemovitý majetek, který by mohl sloužit k uspokojení pohledávky žalobce.

7. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že někdy v roce 2010 ho vyhledal pan celé jméno svědka a informoval ho o závazcích pana příjmení. Ten totiž požádal pana celé jméno svědka o restituční nárok ohledně pozemků ulice ulice. Domluvili se tedy na ceně skoro 7 mil. Kč. Pan celé jméno svědka na pana příjmení restituční nároky převedl, ale domluvenou částku mu pan příjmení nezaplatil. S panem celé jméno svědka se žalobce setkal ještě několikrát ohledně předmětné pohledávky, přičemž vzájemně se informovali a žalobce řekl panu celé jméno svědka, že krajský soud rozhodl o platnosti směnky. Pan celé jméno svědka se zmínil i o tom, že jedná s Ing. celé jméno žalovaného o splnění jeho pohledávky. Říkal také, že záruku za směnku převzal pan příjmení z obec. Od něj se také dozvěděl kontakt na pana příjmení. Ten byl přítomen u závazku pana příjmení, že zaplatí za směnku a k tomuto závazku se údajně podepsal, takže je v podstatě spoludlužníkem. Směnku ale žalobce neviděl. Jmenovaného považuje žalobce za naprosto spolehlivého člověka. Žalovaného zná jako v podstatě dobrého souseda, i když do obchodního styku spolu nepřicházeli. O panu příjmení hovořil žalobce s panem celé jméno svědka poprvé někdy v roce 2010. Ekonomickou situaci pana příjmení oba znali. Nabízeli mu odkoupení jeho farmy. Někdy v roce 2010 se pak pan celé jméno svědka dozvěděl, že pan příjmení za směnku nezaplatil. Pan anonymizováno se zmínil o tom, že i jemu pan příjmení dluží velké peníze. Směnku, které se spor týká, podepsal pan příjmení panu příjmení. Ten ji žalobci někdy v roce 2010 nabídl, převedl ji na něho s tím, že pokud zde uvedená částka 1.250.000 Kč bude vymožena, bude mezi je oba rozdělena. Když potom pan příjmení odmítl částku zaplatit, žalobce ji uplatnil u krajského soudu.

8. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že nad rámec svého vyjádření k žalobě ještě uvádí, že byl žalobou zaskočen, neboť do té doby měli účastnici mezi sebou dobré vztahy. Žalovaný má za to, že při koupi nemovitostí od pana příjmení nic nezanedbal, když informace čerpal z veřejných seznamů a od pana příjmení. Za nemovitosti zaplatil 9 mil. Kč, přičemž částka 6 mil. Kč byla uvedena v kupní smlouvě a 3 mil. Kč dal za vyplacení exekucí. příjmení příjmení navštívil a spolu probírali dluhy pana příjmení. O směnce pana příjmení ale žalovaný nevěděl. příjmení příjmení nikdy neviděl. Dále žalovaný vypověděl, že pan příjmení se přišel informovat na ulice právnická osoba, s.r.o., že by potřeboval pronajmout pozemky v ulice obec, aby z nájmu mohl poplatit dluhy. Zmínil se, že před tím byl u žalobce, ale k dohodě nedošlo. Po poradě ve společnosti pak došlo k pronájmu pozemků a z příjmů začala společnost splácet dluhy pana příjmení. Pak zase ten přišel s tím, že pozemky prodá, aby mohl oddlužit svoje závazky. Společnost tedy provedla soupis a část závazků vyplatila ještě před uzavřením kupní smlouvy, a to v hotovosti asi pěti exekutorům. Po uzavření kupní smlouvy šly všechny peníze na úhradu závazků. Jednalo se zhruba o 6 mil. Kč.

9. Při ústním jednání před zdejším soudem dne 3. 1. 2018 zástupce žalobce poukázal na to, že mezi oběma účastníky byla odsouhlasena dohoda o narovnání s tím, že žalovaný vydá žalobci pozemky, na kterých se dohodli. Jednání ale ztroskotala na požadavku žalovaného na vydání originálu předmětné směnky. Tuto má v držení JUDr. příjmení, který ale sdělil, že v současné době je zmíněná směnka ztracena. Zřejmě došlo k tomu v rámci stěhování jeho advokátní kanceláře. Zástupce žalobce dále uvedl, že nehodlá vzít žalobu zpět a navrhuje přerušení řízení s tím, že do 10 dnů podá žalobu na umoření směnky, jejíž kopii obratem zdejšímu soudu předloží. Tento návrh byl sepsán dne 15. 1. 2018. Předložen byl Okresnímu soudu v Sokolově.

10. Zdejší soud usnesením z 29. 1. 2018 ve znění opravného usnesení ze dne 16. 4. 2018 řízení přerušil do právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. . Toto usnesení nabylo právní moci 16. 2. 2018.

11. Okresní soud v Sokolově ve věci umoření y pod sp. zn. usnesením z 25. 6. 2018 ve věci navrhovatele celé jméno žalobce povinného z plnění směnky jméno příjmení a dalšího známého účastníka řízení JUDr. jméno příjmení vyzývá toho, kdo má v držbě směnku vlastní vydanou 16. 12. 2008, jejímž výstavcem je příjmení příjmení znějící na směnečný peníz 1.250.000 Kč s termínem splatnosti 30. 1. 2009 na řad: jméno příjmení s místem placení obec a číslo, aby ve lhůtě dvou měsíců od 25. 6. 2018 se přihlásil u podepsaného soudu nebo podal proti návrhu námitky. Toto usnesení nabylo právní moci 9. 7. 2018 a vykonatelnosti dne 25. 6. 2018.

12. Zdejší soud usnesením z 13. 9. 2018 rozhodl o pokračování v řízení, které bylo přerušeno usnesení zdejšího soudu z 29. 1. 2018. K odvolání žalobce z 24. 9. 2018, v němž uvedl, že byl Okresním soudem v Sokolově vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce podal další návrh na pokračování v řízení, tak toto učinil 29. 8. 2018, takže řízení o umoření směnky tedy dosud nebylo pravomocně skončeno, zdejší soud usnesení o pokračování řízení z 13. 9. 2018 vydaným usnesením z 26. 9. 2018 zrušil. Toto usnesení nabylo právní moci 17. 10. 2018.

13. Mezi účastníky probíhalo mimosoudní jednání, o němž zástupci účastníků soud průběžně informovali.

14. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 12. 2018, sp. zn. ve věci umoření y bylo rozhodnuto tak, že za umořenou se prohlašuje – směnka vlastní vydaná 16. 12. 2008, jejímž výstavcem je příjmení příjmení, datum narození, bytem adresa (povinný ze směnky) znějící na směnečný peníz 1.250.000 Kč s termínem splatnosti dne 30. 1. 2009 na řad: jméno příjmení, obec a číslo indosonována na řad: celé jméno žalobce s místem placení obec a číslo. Toto usnesení nahrazuje u, tedy umořenou směnku vlastní. Dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto usnesení nabylo právní moci 10. 4. 2019.

15. Usnesením z 25. 4. 2019 zdejší soud vyslovil, že v přerušeném řízení se pokračuje.

16. Na výzvu soudu sdělil zástupce žalovaného podáním z 13. 6. 2019, že smír mezi účastníky se nezdařil, dohoda o narovnání uzavřena nebyla.

17. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že předmětem jeho jednání se žalovaným byl prodej farmy, kterou svědek měl od roku 1995, a to s tím, že žalovaný uhradí dluhy svědka z hospodaření na farmě ve vztahu asi k šesti subjektům. Společně svědek se žalovaným objeli jednotlivé věřitele a žalovaný s nimi potom už jednal sám. Směnku na částku 1.250.000 Kč nikdy nepodepsal, neměl k tomu důvod. Vysvětluje si to tak, že s kamarádem, který již zemřel, měli bianko směnky, takže na téhle předmětné směnce byl text vyplněn strojem a ohledně podpisu svědka má za to, že ji prostě podepsal ještě jako nevyplněnou. Tuto směnku získal žalobce, ale svědek s ním o tom nejednal. Připustil, že 1. 6. 2011 převedl předmětné nemovitosti, tedy farmu, na žalovaného. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Plzni je směnka platná a zmíněnou částku má svědek uhradit. Dále z jeho výpovědi vyplynulo, že s panem příjmení jednal a od svého kamaráda Ing. obec si pro pana příjmení půjčil peníze, ale to nebylo při jednání u krajského soudu zohledněno. Svědek je přesvědčen o tom, že Ing. obec by jím podepsanou směnku nevyplnil. O tom, že pan příjmení má směnku se svědek dozvěděl až od žalobce, ale o směnce s ním nejednal. Vymáhat směnku pro pana celé jméno žalobce byl u něho pan příjmení, ale už neví, kdy to bylo. Svědek připustil, že v důsledku toho byly proti němu vedeny exekuce na třech místech, které vedl právě pan příjmení. Dluhy svědka byly do výše statisíců, ale přesně si částku nepamatuje. Kromě již zmíněných pěti nebo šesti dluhů žádné další dluhy neměl. Žalovaného o svém dluhu vůči panu celé jméno svědka informoval s tím, že pan celé jméno svědka mu sehnal v restituci pozemek v hodnotě 600.000 Kč, který byl součástí farmy a za tento pozemek požadoval 6 mil. Kč. Svědkovi není známo, za jakou cenu byla farma prodána. Pohledávka pana příjmení byla vyřešena mimosoudně. Svědek už si nepamatuje, jestli žalovaného informoval o závazku vůči panu celé jméno svědka před uzavřením předmětné kupní smlouvy nebo až poté.

18. Z výpovědi svědka příjmení příjmení bylo zjištěno, že žalobce ho někdy začátkem roku 2011 pověřil, aby oslovil věřitele pana příjmení, protože měl zájem o jeho pozemek. Svědek měl tedy vyjednat odkoupení jejich pohledávek za panem příjmení. Svědek tedy postupně věřitele oslovoval a oslovil i exekuční úřady. Pak se dostal až k žalovanému, ale ten nechtěl pohledávku za panem příjmení prodat s tím, že si to vyřeší sám, protože má také zájem o ty pozemky a tím to vlastně skončilo. Za panem celé jméno žalovaného byl svědek spolu s kolegou příjmení, ten ale zůstal sedět v autě a svědek jednal se žalovaným asi 2 minuty. Informoval ho o tom, že kupují pohledávky pro žalobce za panem příjmení a že tedy chtějí koupit i jeho pohledávku. O výsledcích jednání pak žalobce informoval. Osobně jednal i s panem příjmení, ale ten také nechtěl pohledávku prodat. Stejně takto odmítl i Exekutorský úřad JUDr. příjmení v obec. Žalobce i Exekutorský úřad JUDr. příjmení v obec někdy v červnu nebo červenci 2011 informovali, že kauza končí, protože žalovaný zaplatil pohledávky za pana příjmení a pozemky od něj odkoupil.

19. Z výpovědi svědka celé jméno svědka soud zjistil, že jednal s panem příjmení, protože má za ním jednu pohledávku. V nabídce byl pozemek v katastrálním území Hluboká Cena byla domluvena na 20 Kč m2, tedy za pozemek v celkové částce 6.200.000 Kč. Pan Fiala říkal, že to pro něho není problém. Uzavřeli tedy splátkový kalendář, ale pan příjmení neplatil, takže ho svědek urgoval. Konstatoval, že vlastně se pan příjmení před ním skrýval. Hledal ho, až se dostal na místo, kde pan příjmení v Krásně hospodařil. Současně zastihl i žalobce v obec, který mu nabídl, že mu s nárokem pomůže a že pana příjmení najde. Svědek byl za ním asi 2x nebo 3x, ale marně. Nakonec ho navštívil, pan příjmení ho přijal s tím, že s platbou není žádný problém. Na doporučení právního zástupce svědek navrhl sepis notářského zápisu. Jeli tedy do obec, kde má svědek kancelář a pak zašli k notářce JUDr. jméno příjmení Pan Fiala s sebou ale neměl doklady, takže si pro ně jel domů, ale už se nevrátil. Pak přijel asi během měsíce, notářský zápis byl sepsán a on ho podepsal s tím, že peníze už jsou na cestě, ale částku dosud neuhradil. V katastru nemovitostí pak svědek zjistil, že na pozemku pana příjmení už je plomba kvůli exekuci. obec se tedy se svým právním zástupcem, s Exekutorským úřadem JUDr. příjmení v obec a poté i s Exekutorským úřadem JUDr. příjmení v obec. jméno mu bylo řečeno, že pohledávku už někdo má a že ji plní. Se žalobcem hovořil svědek o pohledávkách za dlužníky. Žalobce řekl, že i jemu pan příjmení dluží, ale že to uhradí. Dále říkal, že má pohledávku i za panem příjmení. Pak se u něho objevil i žalovaný s tím, že za pohledávku za příjmení zaplatí 10 %, což ale svědek odmítl. Žádnou dohodu s panem příjmení svědek neměl. Pouze se domluvili, že když mu pan příjmení nezaplatí, tak si svědek pozemek vezme, tedy že se převede kupní smlouvou na něho, tedy na svědka. Žalovaný pak za ním přišel s tím, že existuje pohledávka mezi ním a panem příjmení. Svědek má za to, že se žalovaným o své pohledávce za příjmení jednal ještě před zápisem kupní smlouvy v katastru. Žalovaným mu bylo za pohledávku nabídnuto jiné plnění, ale žalovaný se se svědkem dosud nevyrovnal. Z dalších věřitelů pana příjmení zná svědek pana příjmení, ale k vyrovnání s ním dosud nedošlo. Žalovaný pak přijel za svědkem s panem příjmení někdy na podzim roku 2011 Pan Čičala svědkovi nabídl, že se s ním srovná prostřednictvím nějakého pozemku, ale žádné doklady ohledně tohoto pozemku nepředložil, takže se nedomluvili. Svědek má za to, že pan příjmení měl za panem příjmení pohledávku. Při jednání s panem příjmení a žalovaným se hovořilo i o pohledávce za panem příjmení Pan Fiala dlužil panu příjmení a bylo domluveno, že až pan příjmení zaplatí panu příjmení, bude platit svědkovi. K tomuto jednání došlo za účasti žalovaného. Své pohledávky si svědek v katastru nemovitostí zajišťoval a zároveň tedy zjistil, že žalovaný je tam jako zástavce a pan příjmení jako zástavní věřitel. Pohledávka za panem příjmení ve výši 6.300.000 Kč vznikla 23. 2. 2009, když podepsali smlouvu a směnku. Při podpisu svědek dostal od příjmení částku 100.000 Kč, takže zbývá pohledávka za panem příjmení ve výši 6.200.000 Kč. Žalovaný pak svědka navštívil v roce 2011, a to v květnu, přišel s panem příjmení témže roce a na podzim přišel s panem příjmení. Pozemek na obec nedal pan příjmení svědkovi, ale žalovanému. Předmětný pozemek byl nabízen v rámci restituce, ale jakmile ho získal pan příjmení, svědek zjistil, že je tam plomba od exekutora. Začal tedy i jednat s exekutory, a to JUDr. příjmení a JUDr. příjmení. Bylo mu řečeno, že už pohledávku začal někdo vyplácet. Pan Fiala nechtěl svědkovi nic vyplatit.

20. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobce zná, několikrát ho viděl, ale nejednal s ním, protože s ním jednal pan příjmení, kterého svědek doprovázel. Ten mu za to slíbil nějaké peníze, ale doposud je svědkovi nedal. Žalovaného viděl jenom jednou, ale nejednal s ním, pouze zase doprovázel pana příjmení. Ten mu říkal, že dostane 1 mil. Kč, ale neví, od koho, ale žádné peníze také zatím neviděl. Svědkovi je známo, že pan příjmení měl nějaké pohledávky za panem příjmení, které chtěl pan příjmení koupit s tím, že je prodá žalobci nebo žalovanému a hovořil i o panu celé jméno svědka, kterého svědek viděl až v den jednání u soudu. Neviděl ani pana příjmení. Při návštěvě žalovaného zůstal v autě a za žalovaným šel pan příjmení. Pak také jednal se žalovaným a ten říkal, že ho to nezajímá, že už to má vyřešené jinak. Svědkovi jenom bylo známo, že se jedná o nějaké dluhy od pana příjmení Pan Štefaník říkal, že má směnku od pana příjmení a tu také žalovanému ukazoval.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného 2. 6. 2011 soud zjistil, že příjmení příjmení je veden jako vlastník stavební parc. číslo v katastrálním území Dolní Hluboká, list vlastnictví, obec Krásno. Navíc je tady zaznamenáno předkupní právo zřízené na dobu 10 let pro město Krásno, tři záznamy o exekucích, zástavní právo exekutorské, exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, dražební vyhláška, nepravomocný exekuční příkaz o zřízení zástavního práva.

22. Z kupní smlouvy uzavřené 1. 6. 2011 mezi prodávajícím jméno příjmení a kupujícím, tedy žalovaným, bylo zjištěno, že předmětem jsou nemovitosti evidované na list vlastnictví pro katastrální území Dolní Hluboká, obec Krásno, okres okres, vedených u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov, přičemž se jedná o řadu nemovitostí, které jsou zde konkrétně uvedeny včetně zemědělských staveb bez č.p. a č.e. na stavebních parc. číslo. Kupní cena byla dojednána ve výši 5.942.026 Kč. Kupní cena byla uhrazena tak, že částka 1.438.168 Kč, tedy zůstatek kupní ceny, byla uhrazena na účet, stejně tak jako částka 1.271 Kč jako penále, dále částka 487.679 Kč, další penále ve výši 307 Kč, částka 3.836.340 Kč podle dohody o narovnání o postoupení pohledávky a o zajištění závazku z 11. 4. 2011 a částka 178.261 Kč na účet ulice právnická osoba, s.r.o. Vlastnictví k prodávaným nemovitostem se všemi právy i povinnostmi, nebezpečím nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, nabývá kupující dnem zápisu vkladu do katastru u příslušného katastrálního úřadu.

23. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 6. 2011 je příjmení příjmení veden jako vlastník všech nemovitostí, které byly předmětem již citované kupní smlouvy. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán 18. 6. 2019 pod sp. zn. V číslo. Dne 10. 6. 2019 zpracoval jméno příjmení kvitanci s tím, že podává potvrzení o splnění dluhu pro dlužníka, kterým je ulice společnost právnická osoba Tato společnost splnila svůj závazek podle dohody o narovnání o postoupení pohledávky a zajištění závazku ze dne 11. 4. 2019, když uhradila částku 3.836.340 Kč na účet výstavce kvitance spolu s dohodnutým smluvním úrokem ve výši 3 % ročně z dlužné částky za dobu od 11. 4. 2011 do zaplacení a spolu s inflačním navýšením počínaje rokem 2012, u které byl navýšen dohodnutý smluvní úrok, jak je uvedeno v příloze, tedy přehledu uskutečněných plateb. K této kvitanci byl připojen výpis z katastru nemovitostí pořízený 10. 6. 2019, kdy jako vlastník nemovitostí, které byly předmětem shora citované kupní smlouvy, je tady uveden žalovaný, tedy celé jméno žalovaného. Dále byla připojena již citovaná dohoda o narovnání o postoupení pohledávky a o zajištění závazku uzavřená mezi jméno příjmení a jméno příjmení dne 28. 11. 2011 s tím, že dlužník zajišťuje pohledávku postupitele za postupníkem ve výši 3.836.340 Kč s tříprocentním úrok ročně z dlužné částky od 11. 4. 2011 do zaplacení včetně dalšího příslušenství, jak už bylo citováno s tím, že jsou zde zase uvedeny pozemky, které byly předmětem již citované kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2011.

24. Ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení, Ph.D. ze dne 4. 11. 2008 byla zjištěna cena nemovitostí, které byly předmětem napadené kupní smlouvy, a to ve výši 4.500.000 Kč. Ze znaleckého posudku téhož znalce zpracovaného 23. 3. 2011 pak byla zjištěna cena týž nemovitostí v celkové výši 5.400.000 Kč.

25. Ze znaleckého posudku jméno příjmení ze dne 29. 12. 2001 soud zjistil cenu zemědělských budov na stavebních parc. číslo v katastrálním území Dolní Hluboká, obec Krásno včetně jejich příslušenství a dalších zemědělských pozemků, a to v částce 5.924.960 Kč.

26. Platby v rámce exekucí, které byly zaznamenány ve shora citovaném výpisu z katastru nemovitostí, byly doloženy jako příjmovými pokladními doklady, tak příslušnými výpisy z účtů.

27. Z provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že výstavce směnky na částku 1.250.000 Kč příjmení příjmení přes znalost svých dalších nemalých závazků převedl kupní smlouvou z 1. 6. 2011 s právními účinky vkladu práva ke 2. 6. 2011 veškeré svoje nemovitosti zapsané na list vlastnictví v katastrálním území Dolní Hluboká, obec Krásno, u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, v ceně asi 5.400.000 Kč na žalovaného, přestože jiný vlastní majetek nemá. Předmětné nemovitosti byly postiženy řadou exekucí, kterými se věřitelé jmenovaného jméno příjmení domáhali úhrady svých pohledávek za jmenovaným. O četných dluzích jmenovaného jméno příjmení byl žalovaný informován zejména svědkem celé jméno svědka. Jiný majetek příjmení příjmení k uspokojení pohledávek svých věřitelů nevykazoval.

28. Podle ve znění účinném do 31. 12. 2013 se věřitel může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovi právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný nebo byl-li již uspokojen. Podle druhého odstavce téhož ustanovení je možné odporovat právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými, nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Podle odst. 3 téhož ustanovení pak právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch. Podle odst. 4 téhož ustanovení pak právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.

29. Na základě všech provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a s odkazem na citované ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2013 s odkazem na ust. , dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Soud má za nepochybně prokázané, že žalovaný věděl o dalších věřitelích dlužníka jméno příjmení a svým jednáním, kdy dne 1. 6. 2011 uzavřel s výstavcem směnky jméno příjmení kupní smlouvu, kterou byly převedeny na žalovaného veškeré nemovitosti jméno příjmení zapsané na list vlastnictví pro katastrální území Dolní Hluboká a obec Krásno, došlo ke zkrácení věřitele jméno příjmení, který postoupil směnečnou pohledávku za žalobce a z tohoto důvodu je vůči postupníku, tedy žalobci, tato kupní smlouva právně neúčinná. Je nepochybné, že právní jednání dlužníka, tedy jméno příjmení, bylo objektivně způsobilé zkrátit uspokojení věřitelovi pohledávky, tedy pohledávky žalobce. Jiný majetek dlužníka totiž nebyl k dispozici. Je na žalovaném, aby dokázal, že dlužník má majetek, který postačuje k uspokojení pohledávky věřitele, ale k tomu v daném případě nedošlo. Odporovat napadenému právnímu úkonu v daném případě bylo možno, když se týkal jeho majetku, proti kterému by bylo možno vést exekuci. Lhůta uvedená ve druhém odstavci citovaného ustanovení byla v daném případě dodržena. V daném případě zákon vyžaduje skutečné poškození věřitele. Ten musí tvrdit a dokázat, že se jedná o právní jednání, v němž byl zkrácen. Tato podmínka byla s odkazem na shora provedené důkazy splněna. Žaloba byla správně podána proti osobě, v jejíž prospěch bylo právní jednání učiněno. Napadený právní úkon, tedy kupní smlouva z 1. 6. 2011, vedla nepochybně ke zmenšení majetku dlužníka, což má za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv nebýt tohoto úkonu, by se z majetku dlužníka uspokojil. Je třeba ještě uvést, že dlužníkův úmysl nemusí směřovat přímo ke zkrácení věřitele, stačí úmysl nepřímý, tj. v případě, když si dlužník sice vytkl jiný cíl, než zkrácení věřitele, ale při tom si byl vědom, že věřitele zkracuje. Ze všech uvedených důkazů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

30. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle , když žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu tedy přiznal náhradu nákladů řízení za soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, který byl současně žalobci rozhodnutím vyměřen, dále náhradu za 12 úkonů právní služby po 2.500 Kč, tedy 30.000 Kč podle vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, dále za 13 režijních paušálů po 300 Kč, tedy 3.600 Kč podle téže vyhlášky, cestovné právního zástupce žalobce k ústním jednáním u zdejšího soudu ve dnech 3. 1. 2018, dále 15. 7., 16. 9, 4. 11. a 9. 12. 2019 a 27. 1. a 24. 2. 2020 ke zdejšímu soudu na trase okres – obec a zpět v celkové výši 2.254 Kč, dále náhradu za promeškaný čas na cestě ve výši 1.400 Kč, DPH ve výši 7.823,34 Kč, tedy celkem 47.077,34 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.