Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 186/2021-60

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 25 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 452 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 25 450 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do 30. 7. 2020 a z částky 10 452 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 644,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 452 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 25 450 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do 30. 7. 2020 a z částky 10 452 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 998 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 644,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 25 450 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 25 450 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 13. 6. 2019 uzavřena Úvěrová smlouva číslo (dále jen úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti – korunový odklad ve výši 1 489 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatku za doplňkovou službu – bezpečná splátka ve výši 99 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 724 Kč splatných vždy k 13. dni příslušného měsíce počínaje dnem 13. 7. 2019. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních a bankovních údajů, stvrdil, že se seznámil s úplným zněním úvěrové smlouvy a odeslal ze svého bankovního účtu potvrzující platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobce, čímž byla ověřena identita vlastníka bankovního účtu. Žalobce poukázal peněžní prostředky z úvěru žalovanému bezhotovostně dne 13. 6. 2019 převodem na jeho bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc při využití doplňkové služby – korunový odklad k úvěrové splátce za červenec a srpen 2019, žalovaný uhradil dne 15. 7. 2019 platbu ve výši 1 Kč a dne 13. 8. 2019 uhradil platbu ve výši 1 Kč pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru. Následně však žalovaný v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradil další splátky řádně a včas, a proto mu žalobce oznámil dopisem (ukončením smlouvy) ze dne 11. 11. 2019 zesplatnění úvěru ke dni 11. 11. 2019 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalobce v důsledku prodlení žalovaného požadoval dle čl. Parametry a podmínky úvěru úvěrové smlouvy, rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 10,00 % z dlužné jistiny úvěru. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 2 793 Kč a účelně vynaložené náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 560 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby činila pohledávka na jistině úvěru částku 14 998 Kč, na úroku částku 2 940 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 495 Kč, poplatku za expres výplatu částku 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti – korunový odklad částku 2 970 Kč, na smluvní pokutě částku 2 793 Kč a na poplatku za účelně vynaložené náklady částku 560 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Úvěrové smlouvy číslo ze dne 13. 6. 2019, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 13. 6. 2019, potvrzení o provedené platbě The Pay ze dne 13. 6. 2019, splátkového kalendáře, interního výpisu, karty klienta – úvěrové zprávy, výpisu z ISIR, interního výpisu – údajů poskytnutých žalovaným, interního výpisu – prinstscreen ze systému k prokázání odeslání SMS kódu, Sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019, Poslední výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 11. 11. 2019, Výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 31. 12. 2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 7. 1. 2020, Předžalobní výzvy k plnění ze dne 14. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 7. 2020 a ze sdělení právnická osoba ze dne 24. 5. 2021 včetně výpisu z běžného účtu č. ú. bankovní účet za období od 16. 5. 2019 do 15. 6. 2019 (č. l. 21-24 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:

Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaným) dne 13. 6. 2019 úvěrovou smlouvu číslo (příjmení žádosti číslo), jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši dne 13. 6. 2019 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit čerpaný úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 90 Kč měsíčně, poplatku za prodloužení splatnosti – korunový odklad ve výši 1 485 Kč a poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 724 Kč splatných vždy k 13. dni příslušného měsíce počínaje dnem 13. 7. 2019, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 6. 2021. Žalovaný prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc při využití doplňkové služby – korunový odklad k úvěrové splátce za červenec a srpen 2019, za tuto službu žalovaný uhradil dne 15. 7. 2019 platbu ve výši 1 Kč a dne 13. 8. 2019 uhradil platbu ve výši 1 Kč pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky a nesplácel splátky úvěru řádně a včas, oznámil mu žalobce dopisem (ukončením smlouvy) ze dne 11. 11. 2019 zesplatnění úvěru ke dni 11. 11. 2019 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalobce požadoval dle úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 10,00 % z dlužné jistiny úvěru v důsledku prodlení se splacením dluhu. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta ve výši 2 793 Kč a účelně vynaložené náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 560 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Na bankovní účet č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba byla poukázána prostřednictvím platební služby ThePay dne 13. 6. 2019 platba ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol z bankovního účtu č. ú. bankovní účet. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou k plnění) ze dne 14. 7. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím.

4. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

10. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 4. 6. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, NRKI, CEE, v interní databázi žalobce, v databázi insolvenčního rejstříku, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty klienta a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě klienta, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 23 000 Kč a další příjem ostatních členů domácnosti ve výši 45 000 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů, nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy členů domácnosti žalovaného, nedoložil žádnéy dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. , 3 , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru v částce 495 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti – korunový odklad v částce 2 970 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku v částce 495 Kč, smluvní pokuty v částce 2 793 Kč a poplatku za účelně vynaložené náklady v částce 560 Kč.

15. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 15 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil částku v celkové výši 2 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 14 998 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. o. z. ve spojení s ust. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % výši ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 30. 7. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 25 450 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do 30. 7. 2020 a z částky 10 452 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 998 Kč za dobu od 31. 7. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 55,48 % a jeho neúspěch 44,52 %. Ve výši rozdílu (10,96 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 644,30 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 901 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč a z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 2 140 Kč (účast na jednání před soudem) dle ust. vyhlášky a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k jednomu úkonu právní služby dle ust. vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny po 200 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 48 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 4,8 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,40 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 27,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. , kdy tyto cestovní výlohy činí částku 273,90 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. Celkové náklady řízení tak činí částku 5 878,80 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 10,96 % činí částku 644,30 Kč. Podle ust. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).