Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 91/2021-41
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4.364,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 4.364,48 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba na zaplacení částky 4.364,48 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 8. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.364,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 9. 2018 do zaplacení s tím, že žalovaná a původní věřitel – společnost právnická osoba uzavřely dne datum smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 2.300 Kč, která měla být splacena nejpozději do 28. 9. 2018. Žalovaná úvěr sice vyčerpala, avšak nezaplatila. Žalovaná částka se skládá z nezaplacené jistiny ve výši 2.300 Kč a z nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2.064,48 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní webová adresa a po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byla uzavřena smlouva o úvěru. Dne 3. 9. 2018 byly vyplaceny žalované finanční prostředky z úvěru na její účet s uvedením variabilního symbolu smlouvy. Následně byla mezi žalobkyní a společností právnická osoba uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky i za žalovanou. Přes předžalobní upomínku ze dne 28. 7. 2020 žalovaná nezaplatila ničeho.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 7. 5. 2021 upřesnila, že úvěruschopnost žalované byla prověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechávána rezerva ve výši 10 % tohoto rozdílu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalovaná byla lustrována veřejně dostupnými databázemi ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě zjištěných skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti žalované tak bylo vyhověno.
5. Výzvou ze dne 3. 6. 2021, doručenou dne 15. 6. 2021, byla žalobkyně vyzvána, aby vysvětlila rozpor mezi tvrzeními uvedenými v žalobě a předloženými důkazy ohledně předmětu řízení, přičemž žalobkyně na tuto výzvu nijak nereagovala. Soud proto nařídil jednání na den 26. 7. 2021, z něhož se žalobkyně omluvila, žalovaná se na jednání bez omluvy nedostavila, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu .
6. Ze souhlasu se zpracováním a nakládáním s osobními údaji pro registr, ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 7. 2020, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, z výpisu z účtu, z dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: právnická osoba jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.300 Kč, a to dne 3. 9. 2018, přičemž úvěr byl splatný do 28. 9. 2018 při 40 % ročním úroku a poplatek za poskytnutí úvěru činil 787,98 Kč po slevě a 2.064,48 Kč před slevou. Úvěr byl poskytnut na dobu 25 dnů a žalovaná tak měla zaplatit 3.111,59 Kč po slevě, případně 4.427,49 Kč před slevou, při RPSN 9.810,80 Kč. Úvěr byl uzavřen prostředky komunikace na dálku. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Částka 2.300 Kč, která byla označená ve výpise z účtu identifikována poznámkou zápůjčka, číslem smlouvy a rodným číslem žalované, byla vyplacena dne 3. 9. 2018. Žalobkyně jako postupitel a právnická osoba jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými klienty jako dlužníky, a které byly specifikovány v seznamu pohledávek. Další smlouvu o postoupení pohledávek uzavřeli stejní účastníci dne datum. Dle seznamu pohledávek, tvořícího součást této smlouvy o postoupení pohledávek, byla pohledávka označena ID číslo, číslem půjčky anonymizováno, jménem a příjmením žalované, uvedením rodného čísla žalované a výší zůstatku v částce 1.109,22 Kč. Dopisem ze dne 28. 7. 2020 byla žalovaná původním věřitelem informována o postoupení pohledávky na žalobkyni, když postoupená pohledávka činila 1.109,22 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 7. 2020, odeslanou téhož dne, byla žalovaná naposledy informována o dluhu, který činil 1.109,22 Kč a upozorněna na soudní řešení věci.
7. Soud se nejprve musel zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
8. Na základě provedeného dokazování soud dále posoudil nárok žalobkyně vycházející ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , přičemž smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Byť soud učinil závěr o tom, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně převedena, vyšel při této úvaze ze skutečnosti, že pohledávka za žalovanou je identifikovaná právě číslem o úvěru, odpovídající předložené smlouvě, jakož i údaje o žalované. Jiná situace je však ve vztahu k výši této pohledávky. Je nepochybné, že žalobkyně učinila předmětem žaloby pohledávku ve výši 4.364,48 Kč, jenž by se měla skládat z jistiny ve výši 2.300 Kč a poplatku ve výši 2.064,48 Kč, ostatně jak vyplývají tyto dva nároky z předložené smlouvy o úvěru. Naopak z předložené smlouvy o postoupení pohledávek, především však z její přílohy a s ní korespondujícího oznámení o postoupení pohledávky, včetně předžalobní upomínky, vyplývá, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena toliko v rozsahu 1.109,22 Kč, nikoliv v žalované výši 4.364,48 Kč. Vzhledem k tomu, že se zástupce žalobkyně nevyjádřil k výzvě soudu, kterou chtěl soud objasnit rozpor a především určit, který z původních dvou nároků tato pohledávka představuje, a vzhledem k tomu, že tak nebylo možné zástupkyni žalobkyně poučit u jednání, nezbylo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť není zjevné, jaký nárok představuje částka 1.109,22 Kč, která byla na žalobkyni postoupena. Navíc jak bylo uvedeno výše, je předložená smlouva smlouvou podléhající zákonu o spotřebitelském úvěru, který ji ukládá povinnost zkoumat úvěruschopnost účastníka. Žalobkyně splnění této povinnosti řádným způsobem neprokázala, byť tvrdila, že byla zkoumána a z tohoto pohledu by pak soud musel předloženou smlouvu vyhodnotit jako absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a z tohoto pohledu by pak žalobkyni náležela toliko jistina tohoto úvěru. Na druhou stranu s ohledem na výši postoupené pohledávky lze dovodit, že žalovaná na tuto pohledávku částečně hradila, když však z žaloby tato skutečnost nijak nevyplývá. Dle názoru soudu se tak žalobkyni nepodařilo prokázat, že by disponovala pohledávku za žalovanou ve výši 4.364,48 Kč, žádným způsobem s žalobou nenakládala, nijak ji nemodifikovala, nijak ji nezměnila a vzhledem k tomu, že žalobní tvrzení neodpovídají předloženým důkazům, pak má soud za to, že žalobě nemohl vyhovět, a to ani částečně.
9. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).