Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (10)No categories available
19 C 16/2021-140
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 211 425,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 211 425,60 Kč spolu
s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 367,65 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 876,06 Kč,
s úrokem ve výši 13,70 % ročně z částky 209 670,60 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 209 670,60 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 56 614,52 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 211 425,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 367,65 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 876,06 Kč, s úrokem ve výši 13,70 % ročně z částky 209 670,60 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 209 670,60 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 56 614,52 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 211 425,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 24. 3. 2014 s předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o úvěru číslo. Na základě této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 384 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 6 896,26 Kč, a to počínaje dnem 18. 4. 2014. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr dne 24. 3. 2014. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu předchůdce žalobce využil svého práva a prohlásil úvěr dopisem ze dne 23. 4. 2019 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž porušil svoji splátkovou povinnost dle smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 209 670,60 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 12 367,65 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 755,00 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25.02.2020 ve výši 13 876,06 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 209 670,60 Kč od 26.02.2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 13,70 % p.a. z částky 209 670,60 Kč od 26.02.2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, pouze uvedl, že si je vědom, že žalobci dluží žalovanou částku, ale není v jeho možnostech a schopnostech tuto uhradit. Ke svým majetkovým poměrům pak žalovaný uvedl, že pobírá starobní důchod, který je jeho jediným příjmem. Z důchodu mu je strhávána částka 5 000 Kč na zaplacení stávajících exekucí, a zbývá mu pouze 10 000 Kč na uhrazení nájemného a veškerých svých potřeb.
3. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 3. 2014 soud zjistil, že žalovaným s původním věřitelem právnická osoba uzavřel smlouvu o úvěru, přičemž úvěr měl být žalovanému poskytnut ve výši 384 000 Kč, a to dne 24. 3. 2014. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 6 896,26 Kč, když první splátka byla stanovena na 18. 4. 2014 Součástí smlouvy jsou produktové podmínky, sazebník poplatků. Z produktových podmínek mimo jiné vyplývá, že v případě prodlení dlužníka je věřitel oprávněn prohlásit závazek za ihned splatný. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne 24. 3. 2014 čerpal žalovaný poskytnutý úvěr. Žalovaný úvěr řádně splácel do konce roku 2018, pak již splátky nehradil řádně a včas. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný a souvisejícího podacího poštovního archu soud zjistil, že dopisem ze dne 24. 4. 2019 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k úhradě částky celkem 224 365,06 Kč. Dopis byl žalovanému odeslán dne 25. 4. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení mimo jiné pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 18. 2. 2020. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 28. 2. 2020, jak vyplývá z oznámení ze dne 28. 2. 2020 a poštovního podacího archu. Ačkoliv byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne 31. 3. 2020, svůj dluh dosud neuhradil.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 24. 3. 2014 uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 384 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 6 896,26 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 24. 3. 2014. Žalovaný však splátky úvěru nehradil řádně a včas, proto původní věřitel využil svého práva a dopisem ze dne 24. 4. 2019 úvěr zesplatnil v celé výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, svůj dluh dosud neuhradil.
5. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že předchůdce žalobce poskytne žalovanému částku 384 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně úroků a poplatků. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit.
6. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
7. S ohledem na to, že provedeným dokazováním byla prokázána tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 614,52 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 458 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 211 425,60 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 6. 2021 náhrada 1 878,78 Kč za 212 ujetých km v částce 1 278,78 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 798,78 Kč ve výši 8 357,74 Kč.
9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.