Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 164/2021-25
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 29.247 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12.340 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 7.100 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 8,05 % jdoucími z částky 5.240 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 31.038,16 Kč spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně jdoucími z částky 21.356,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 21.356,97 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a dále jen z částky 9.016,97 Kč od 8. 5.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12.340 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % jdoucími z částky 7.100 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 8,05 % jdoucími z částky 5.240 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 31.038,16 Kč spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně jdoucími z částky 21.356,97 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 21.356,97 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020 a dále jen z částky 9.016,97 Kč od 8. 5.2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 29.247 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o zápůjčce číslo“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 270 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.260 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23. 6. 2017. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila částku 15.033 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 23. 6. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 482,92 Kč od 24. 6. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 627 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 627 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 482,92 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 144,08 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 282,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 95,24 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 482,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 482,92 Kč od datum do zaplacení. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o zápůjčce číslo“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila částku 6.760 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 9. 10. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.874,05 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.120 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14.120 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.874,05 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.245,95 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5.595,70 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.882,03 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.874,05 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.874,05 Kč od datum do zaplacení. Konečně byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum (dále také jen jako„ smlouva o zápůjčce číslo“), na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila částku 2.900 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni datum řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.500 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14.500 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1.189,70 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.310,30 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.631,99 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.643,33 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv vždy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Ve smlouvě o zápůjčce číslo číslo číslo žalovaná svým popisem vždy potvrdila, že její úvěruschopnost byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována řádně, jí poskytnuté informace jsou pro tento účel dostatečné, úplné a pravdivé a současně je sama schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 15.660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 15.660 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 9.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 1.800 Kč, úrok ve výši 1.260 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory/důchodu. Dále je zde uvedeno, že od roku 2013 žalovaná žije v nájemním bytě ve společné domácnosti s partnerem na adrese adresa. Žalovaná má dvě nezletilé děti a v současné době je na mateřské dovolené. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 25.350 Kč, sestávající ze státní sociální dávky ve výši 11.300 Kč, přídavků na děti ve výši 1.000 Kč a ostatního příjmu ve výši 12.450 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 1.500 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 16.000 Kč a splátka úvěru, který má žalovaná od stejného úvěrujícího, ve výši 945 Kč měsíčně.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 20.880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 20.880 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úrok ve výši 1.680 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
6. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Dále je zde uvedeno, že žalovaná žije od srpna roku 2014 v nájemním bytě ve společné domácnosti s partnerem na adrese adresa. Za poslední tři roky měla žalovaná jen jedno bydliště. Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, ale v zákaznické kartě není uveden počet nezaopatřených dětí. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí celkem 24.600 Kč tvořený„ dalšími příjmy“ ve výši 12.000 Kč, dávkami státní sociální podpory ve výši 7.600 Kč, přídavky na děti ve výši 1.000 Kč a ostatními příjmy ve výši 4.000 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 6.200 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 7.000 Kč a splátky úvěrů v částce 2.000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má od stejného úvěrujícího půjčku ve výši 16.000 Kč.
7. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, se sídlem adresa, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 17.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. příjmení 17.400 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úrok ve výši 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
8. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory/důchodu. Dále je zde uvedeno, že žalovaná žije od srpna roku 2014 v nájemním bytě ve společné domácnosti s partnerem na adrese adresa. Za poslední tři roky měla žalovaná jen jedno bydliště. Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, ale v zákaznické kartě není uveden počet nezaopatřených dětí. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 24.600 Kč, sestávající z dalších příjmů ve výši 12.000 Kč, dávek státní sociální podpory ve výši 7.600 Kč, přídavků na děti ve výši 1.000 Kč a ostatních příjmů ve výši 4.000 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 6.200 Kč, výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 7.000 Kč a splátky úvěrů v částce 3.000 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má od stejného úvěrujícího půjčku ve výši 21.000 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne datum na adresu adresa žalované, zaslána výzva k zaplacení dlužných částek a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávek.
9. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne datum na adresu adresa žalované, zaslána výzva k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to nejpozději do datum.
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností právnická osoba, byly ve dnech datum, datum a datum uzavřeny smlouvy o zápůjčce, současně se však vždy jedná o spotřebitelský úvěr (ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016) a spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 zavedl do právního řádu povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009 , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
20. Za rozhodující pro právní posouzení této věci proto soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, resp. nejsou-li o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet důvodné pochybnosti. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.
21. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté zápůjčky v celkové výši 31.000 Kč, uhradit celkem částku 53.940 Kč. Z předložených zákaznických karet je zřejmé, že společnost právnická osoba, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznických kartách stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že v zákaznických kartách je sice zaškrtnuto, že žalovanou měly být předloženy doklady jako pracovní smlouva a výplatní pásky (ač měla být žalovaná v domácnosti na mateřské dovolené - viz zákaznická karta ze dne datum), či nájemní smlouva, ovšem kopie těchto dokladů nejsou připojeny a ani nejsou věřitelem blíže specifikovány, např. co do jejich počtu nebo data vystavení. Dále pak nelze přehlédnout, že zákaznické karty jsou svým obsahem v uváděných finančních informacích nesrozumitelné a vnitřně rozporné. V zákaznické kartě ze dne datum jsou náklady na bydlení uváděny jen ve výši 1.500 Kč měsíčně, o tři měsíce později jsou náklady na bydlení uváděny již ve výši 6.200 Kč měsíčně. Výdaje na domácnost jsou také uváděny ve výrazně rozdílné výši, když dne datum činí 16.000 Kč měsíčně a o tři měsíce později pak už jen 7.000 Kč měsíčně. Stejně tak pokud jde o příjmy, které mají být tvořeny státními sociálními dávkami či příjmy, které jsou označeny jako ostatní příjmy. Početně ani neodpovídají údaje ohledně výše splátek úvěrů. Žalovaná již v případě smlouvy o půjčku číslo měla mít splátky ve výši 945 Kč měsíčně. V případě smlouvy o půjčku číslo jsou splátky již 2.000 Kč měsíčně, přestože splátky ze smlouvy ze dne datum měly činit 1.080 Kč (4x 270) měsíčně plus 945 Kč, tj. 2025 Kč měsíčně. Stejně tak v případě poslední smlouvy o půjčce výše uvedených splátek 3.000 Kč početně není rovna tomu, co měla žalovaná splácet (945 + 1.080 + 4x 360). Předložené zákaznické karty rozhodně nejsou pečlivě vyplněny, což také mohlo zkreslit obraz o finanční situaci žalované. Žalovaná totiž uvedla, že čerpá mateřskou dovolenou, ale ohledně počtu nezaopatřených dětí není v zákaznické kartě ze dne datum a ze dne datum uvedeno ničeho. Oproti tomu v zákaznické kartě ze dne datum je uvedeno, že žalovaná má dvě nezaopatřené děti. Pokud by tedy společnost společnost právnická osoba, řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, musela by zákonitě výše uvedené nesrovnalosti a rozpory spočívající v tvrzení žalované a jí zjištěných skutečností ohledně zápůjček odhalit a vyvodit z toho důsledky. Postup věřitele, který i přes výše uvedené rozpory neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr ve smyslu výše citovaných rozhodnutí.
22. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednané úvěry splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřené smlouva o zápůjčce jsou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatné, když společnost právnická osoba, poskytla žalované ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr, přestože ve smyslu § 9 odst. 1 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto jsou smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2).
24. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částky 9.000 Kč, 12.000 Kč a 10.000 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum uhradila již částku 15.033 Kč, čímž v celém rozsahu uhradila jistinu 9.000 Kč, není tak povinna již plnit ničeho. Na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum zaplatila částku 6.760 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit 5.240 Kč (12.000 - 6.760). Konečně na zápůjčku dle smlouvy ze dne datum zaplatila žalovaná částku 2.900 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit 7.100 Kč (10.000 - 2.900). Celkem tedy 12.340 Kč (5.240 + 7.100). Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení se pak stal splatným dnem datum, neboť žalovaná byla v předžalobní výzvě vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do tohoto data. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,05 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
29. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch, žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.