Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 198/2021-20
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 13 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 989,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 989,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že tento nárok vznikl z důvodu neuhrazené smluvní pokuty ve výši 2 x 5.000 Kč a 2 x 1 500 Kč za nevrácení pronajatého technického zařízení, a to 2x anonymizována tři slova sériové číslo anonymizováno a sériové číslo anonymizováno a 2x anonymizována dvě slova číslo číslo.
Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Účastníci řízení uzavřeli dne 19.10.2018 smlouvu označenou jako Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně pronajala žalované technická zařízení 2x anonymizována tři slova sériové číslo anonymizováno a sériové číslo anonymizováno a 2x Přístupová anonymizováno číslo číslo. Ke dni 30.9.2020 byla smlouva ukončena a žalované vznikla povinnost technická zařízení vrátit. To se nestalo a žalovaná je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2x 5.000 a 2x 1 500 Kč za nevrácení popsaného technického zařízení. Dopisem ze dne10 .10.2019 a 6.1.2021 byla žalovaná vyzvána k vrácení technického zařízení a k úhradě smluvní pokuty ve výši 13.000 Kč.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, ve které si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč a 1 500 při nevrácení žalovanou převzatého technického zařízení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 13.000 Kč právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni lhůtě k zaplacení v předžalobní upomínce.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 989,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 950 Kč ve výši 1 039,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.