Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
25 C 173/2021-39
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Šalamounem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 360 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 360 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 062 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 360 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 062 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 360 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná, jakožto provozovatel vozidla registrační značka se zdvihovým objemem nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, neměla v období od 31. 12. 2019 do 24. 4. 2020 (celkem 116 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byla povinna na základě zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). O zaplacení příspěvku nepojištěných byla žalovaná upomínána, přesto však neuhradila ničeho. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že dne 24. 6. 2020 odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku, tato výzva jí byla doručena dne 26. 6. 2020. Obdobným způsobem byla odeslána i druhá upomínka ze dne 12. 11. 2020, kdy ta byla vhozena žalované do schránky. K tvrzení žalované ohledně komunikace mezi účastníky řízení žalobkyně uvedla, že dne 18. 8. 2020 se uskutečnil telefonický hovor mezi účastníky, na základě kterého byla žalovaná žalobkyní vyzvána k doložení kupní smlouvy nebo technického průkazu. Žalovaná předmětné listin y nedoložila, ani žalobkyni nijak dále nekontaktovala. Žalovaná svá tvrzení ničím neprokazuje.
2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že byla v září 2020 oslovena žalobkyní s žádostí o doplnění údajů kupní smlouvy, kterou dodala a bylo jí řečeno, že tímto je vše v pořádku. Toto své tvrzení však žalovaná ničím nedoložila.
3. Podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaná omluvila svou neúčast u jednání prostřednictvím e-mailu, v němž pouze uvedla, že má nemocné dítě (nejednalo se přitom o prvou omluvu žalované, když ta prvá byla zdůvodněna nařízenou karanténou, opět bez doložení). Soud žalované obratem vysvětlil, že jednat bude, pokud nebude důvodnost omluvy doložena. Protože se tak nestalo, soud jednal a ve věci rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyzvala žalovanou, jakožto provozovatele vozidla, výzvou ze dne 24. 6. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 4 360 Kč, jelikož vozidlo registrační značka nebylo pojištěno po dobu 116 dní, kdy denní sazba činí 35 Kč. Částka zahrnuje i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanou dvakrát upomenula o úhradu nedoplatku, a to upomínkami ze dne 1. 10. 2020 a 12. 11. 2020. Žalovaná byla dále upomenuta předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 4. 12. 2020 (vše zasíláno na adresu, ze které žalovaná komunikuje).
5. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
6. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
7. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši 35 Kč.
8. Podle ust. § 2a vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.
9. Žalobkyni vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaná porušila svou povinnost stanovenou ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona, tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle ust. § 4 odst. 3 zákona jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena v ust. § 2 vyhlášky, tj. 35 x 116, celkem 4 060 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle ust. § 2a vyhlášky činí 300 Kč. Celkový dluh žalované tak činí 4 360 Kč.
10. Žalovaná vůči soud v podstatě ani žádnou konkrétní obranu nevznesla, zabývala se pouze neurčitou komunikací s úřednicí žalobkyně (její obsah ale ničím nedokládá). Pokud by vyvinula příslušnou aktivitu a v obraně alespoň tvrdila, z jakého důvodu by nemusela být povinna zaplatit žalovaný příspěvek, a toto svá tvrzení samozřejmě i doložila příslušným důkazem, mohl by se soud takovými tvrzeními a důkazy alespoň zabývat.
11. Protože žalovaná zůstala procesně nečinná, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil jí povinnost dlužnou částku uhradit. Žalovaná se ohledně vzniklého nedoplatku ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, a proto jí soud uložil rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 360 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.