Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 146/2021-56
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, a dále co do částky částka na kapitalizovaném úroku, co do částky částka na kapitalizovaném úroku z prodlení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], a dále co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku, co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum předmětem řízení peněžitý nárok s příslušenstvím vůči žalované na zaplacení částky částka s příslušenstvím, a postoupené z původního věřitele žalované společnosti právnická osoba, IČO na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřené společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem). Dle žalobních tvrzení pak šlo o nárok ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum společností právnická osoba, IČO a žalovanou (kdy společnost právnická osoba, IČO je ve vztahu k předmětné pohledávce právním předchůdcem společností právnická osoba, IČO). Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka částka představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala právnímu předchůdci žalobkyně danou smlouvou uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce částka o dluh žalované na jistině půjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny půjčky částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za službu hotovostního inkasa splátek (sjednaným původně v částce částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za administrativní činnost (sjednaným původně v částce částka), v části rovné částce částka o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném poplatku za sjednané životní pojištění (sjednaným původně v částce částka), a v části rovné částce částka o dluh žalované na smluvním úroku za poskytnutí půjčky ujednaného za dobu od jejího poskytnutí do datum (sjednaným původně v částce částka). Vedle nárokované částky částka na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o půjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky částka jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné půjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny půjčky – částky částka), dále přiznání částky částka jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny půjčky v částce opět částka (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny půjčky, tedy částky částka. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že ve smlouvě o půjčce (charakteru spotřebitelského úvěru) sjednaná půjčka částka byla právním předchůdcem žalobkyně (konkrétně ještě společností právnická osoba, IČO) žalované poskytnuta v den jejího podpisu a zároveň až po řádném prověření úvěruschopnosti žalované uvedeným právním předchůdcem žalobkyně, a dále i tím že žalovaná se celkovou dlužnou částku daného spotřebitelského úvěru zavázala právnímu předchůdci žalobkyně v rámci v uvedené smlouvě splatit, a to v rámci v ní sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“. Konkrétně pak v 58ti týdenních splátkách po částka. Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaná řádně nesplácela (na splátky dle žalobních tvrzení žalovaná uhradila do současnosti toliko částka) a proto žalobkyně podala žalobu v této věci.
2. Soud pak věc projednal a rozhodl po provedeném dokazování u jednání konaného dne datum (a to bez účasti obou účastníků a za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř.). Přitom pak soud vyšel ze skutkových zjištění přijatých na podkladě dále označených provedených důkazů, když z jiného zdroje tato (při absenci jakýchkoliv mezi účastníky nesporných skutkových okolností věci) přijmout procesně korektně nešla.
3. Ve vztahu k tvrzené smlouvě o půjčce soud konkrétně z dále uvedených důkazů zjistil následující. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku částka, kterou se jí také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Soud pak má za prokázané, že k tomuto předání hotovosti došlo (žalovaná to podpisem smlouvy potvrdila). Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i závazek žalované tuto částku částka uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným poplatkem za životní pojištění částka (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Životní pojištění“), a dále se sjednaným poplatkem částka (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“), a složeným konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši částka, z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy do datum – nikoliv za dobu po tomto dni navazující, když pro tuto dobu smluvní strany úročení výslovně vyloučili v čl. 1 ve spojení s čl. 1 a 9.7. Smluvních podmínek) ve výši částka, a z poplatku za žalovaným ve smlouvě zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka (částka + částka + částka) se pak žalovaná zavázala vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58 týdenních splátkách po částka, s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do datum a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy datum). Ve smlouvě také její smluvní strany odkázaly stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila (z nich soud učinil zjištění shora uvedená k čl. 1, 1.2. a 9.7.). Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce čehokoliv zaplatila, to se z žádného z provedených důkazů soudu zjistit nepodařilo (žádný provedený důkaz žádnou z žalobkyní tvrzených plateb žalované neprokazoval a žalovaná, kterou ohledně případných peněžitých plnění ve prospěch žalobkyně nebo jejího právního předchůdce tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o žádných takových plněních netvrdila...a tím méně prokázala). Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a i ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně a i k osobě žalobkyně, str. číslo její přílohy„ seznamu postupovaných pohledávek“, a dále i ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky z datum a podacím lístkem o jeho odeslání ze dne datum) prokázáno, že žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně byly i se svým příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalované dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky zápůjčky (spotřebitelského úvěru) sjednanými splátkami částka týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých bylo k datum zároveň zřejmé, že žalovaná bude schopna tyto splátky splácet. Z obsahu žalobkyní k důkazu doložené zákaznické karty ze dne datum se sice podávalo (a soud to má za zjištěné), že právní předchůdce žalobkyně (nejméně„ formálně“) zkoumal úvěruschopnost žalované, když od žalované právní předchůdce žalobkyně získal (vyplněním dané listiny) informace o tom, že žalovaná žije v nájmu (spolu se svým nezl. dítětem), že nemá další aktivní spotřebitelské úvěry, že proti ní nejsou vedeny exekuce, že je na mateřské dovolené, a dále že náklady na nájemné má žalovaná částka měsíčně, a další výdaje domácnosti částka měsíčně. Jde-li o příjmy, pak právní předchůdce žalobkyně od žalované z této karty zjistil, že žalovaná má mít pravidelné měsíční příjmy v celkové výši částka a složené z příjmů z brigády u„ Škoda-Autocentrum“ (od ledna 2016), z rodičovského příspěvku částka, a státních sociálních dávek částka měsíčně. Dle obsahu zákaznické karty byly uvedené a žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně sdělené skutečnosti o poměrech žalované částečně doloženy, a to dle obsahu tohoto důkazu nájemní smlouvou,„ výměrem důchodu“, a jinými listinami o„ příspěvku na bydlení částka měsíčně“ a příspěvku na živobytí„ částka měsíčně“. Ze soudem ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. vyžádaných zpráv obchodní společnosti právnická osoba (kterážto dle soudu z úřední činnosti známé skutečnosti v obec v roce 2016 provozovala v rámci své provozovny výhradní prodej vozidel tov. zn.„ Škoda“), a dále ze zpráv Úřadu Práce ČR ze dnů datum, datum a datum (včetně jejich příloh o z jeho strany žalované vyplacených plněních), soud zjistil, že právnická osoba žalované v době od září 2015 do března 2016 nevyplatila žádnou odměnu za z její strany vykonanou práci, a že žalované byl v témže období vyplácen pravidelně příspěvek na živobytí částka (v této vyšší výši od listopadu 2015), a i příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek, jak je žalovaná uvedla v zákaznické kartě. Soud má konečně za zjištěné i to, že k vrácení i žalobou nárokované částky částka na jistině předmětné zápůjčky ze zjištěné smlouvy o půjčce byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z datum a provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně. Konkrétně pak byla touto žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě do 10 dní od doručení tohoto oznámení žalované. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum) dle soudu při pravidelném běhu doručování nejpozději dne datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta proto uplynula dne datum.
4. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního nástupce (právnická osoba, IČO) právního předchůdce žalobkyně (společnosti právnická osoba, IČO).
16. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít na to, že zjištěná smlouva o půjčce z datum (svojí povahou a dle jejího zjištěného obsahu smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z.) byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně (jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru) a žalovanou (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na povahu zjištěné smlouvy o půjčce z datum jako spotřebitelského úvěru ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované ve vztahu k předmětné zápůjčce, resp. že neměla dostatek podložených informací o poměrech žalované, ze kterých by se podávalo po jejich posouzení schopnost žalované předmětnou zápůjčku za smlouvou o půjčce z datum sjednaných podmínek splácet. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na to, že z provedeného dokazování se podávalo, že žalobkyně deklarovala ke svým poměrům pravidelné a reálné měsíční výdaje (při soužití s nezl. dítětem) částka, přičemž jde-li o prostředky na jejich hrazení, tyto byly z převážné většiny tvořeny dle zjištěného skutkového stavu z dávek státní sociální podpory, z jejich povahy se podávalo, že žalovaná nemá dostatek vlastních finančních prostředků (ze svých příjmů) ani na hrazení bytové potřeby, potažmo základních životních potřeb (kdy za účelem pokrytí těchto základních potřeb jsou dávky v podobě příspěvku na živobytí a příspěvku na bydlení vypláceny a na jejich krytí i účelově určeny). Pokud pak s těmito finančními prostředky právní předchůdce žalobkyně uvažoval jako o takových, které má žalovaná v budoucnu použít ke splácení uvažovaných závazků z předmětné smlouvy o zápůjčce, nepostupoval s odbornou péčí poskytovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., pokud pak zároveň netvrdil a ani neprokázal (a to ani k výzvě soudu), zda a z jakého informačního zdroje ověřil žalovanou rovněž deklarovaný příjem částka měsíčně z brigády u Škoda Autocentra (který byl vedle rodičovského příspěvku žalované částka měsíčně jedinným dalším reálným zdrojem žalovanou deklarovaných příjmů, které mohly eventuálně v budoucnu k hrazení závazků ze smlouvy o půjčce sloužit). Pokud se tento nepodařilo prokázat ani ze soudem vyžádaného důkazu (zprávy společnosti právnická osoba, kterážto se jevila jako vysoce pravděpodobný plátce tohoto příjmu), nebylo lze možno uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně mohl na základě žalovanou deklarovaných příjmů (doložených jí nadto jenom částečně), a i s ohledem na jejich skladbu a výši, uzavřít, že by žalovaná byla schopna předmětnou zápůjčku za smlouvou o půjčce z datum sjednaných podmínek splácet. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se o žalované nepodávalo pozitivního zjištění z insolvenčního rejstříku, a ani to, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně potvrdila, že jí sdělované údaje o poměrech její osoby jsou správné a úplné. To na povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit řádně úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. vliv nemá, resp. jej to této povinnosti nezbavuje. Po přijetí těchto závěrů musel soud uzavřít, že pro porušení povinností plynoucích pro poskytovatele spotřebitelského úvěru z cit. zákonného ustanovení je předmětná smlouva o zápůjčce z datum absolutně neplatná (§ 580 a 588 o.z.).
17. Ač pak soud danou smlouvu o zápůjčce z vyložených důvodů neposoudil jako platně uzavřenou, z čehož se podává nedůvodnost žaloby stran veškerých nároků (a i s jejich příslušenstvím) opírajících se jako o svůj právní základ o danou smlouvu, pak prokázanou skutečností zůstalo i to, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela dle zjištění soudu na podkladě předmětné smlouvy hotovost částka, a dále i ta, že k vrácení i této částky byla žalovaná ve lhůtě 10 dnů od datum právním předchůdcem žalobkyně vyzvána (v rámci oznámení o postoupení pohledávky).
18. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou částka žalovanou žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevrácené bezdůvodné obohacení, získané žalovanou na základě absolutně neplatné smlouvy na úkor právního předchůdce žalobkyně (resp. žalobkyně jako jeho právního nástupce, který do jeho práv vstoupil po postoupení předmětné pohledávky na osobu žalobkyně). Tuto částku lze proto žalobkyni z titulu absolutně neplatné smlouvy, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti tohoto nároku, a založené právě výzvou právního předchůdce žalobkyně žalované k jeho zaplacení. K té došlo dle zjištěného skutkového stavu poprvé v rámci oznámení o postoupení pohledávky z datum, a to dne datum. Od datum je proto žalovaná s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky částka (jako bezdůvodného obohacení na straně žalované), a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky částka s úrokem z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně (nižší sazbě než je sazba zákonná) od datum do zaplacení (výrok č. I rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku č. II tohoto rozsudku a z již vyložených důvodů zamítl.
19. V poměrech dané věci pak soud neopomenul zvážit, zda lze v rámci kvantifikace žalobkyni přisuzovaného bezdůvodného obohacení zahrnout do„ výpočtu“ jeho výše i nějaké platby učiněné ze strany žalované na podkladě dané absolutně neplatné smlouvy, a uzavřel, že nikoliv. Jak se totiž podává ze závěru soudu o skutkovém stavu, nebylo v dané věci možno procesně korektním způsobem přijmout žádné skutkové zjištění o jakémkoliv peněžitém plnění (nebo o jeho výši) ze strany žalované ve prospěch právního předchůdce žalobkyně nebo žalobkyně samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nárokované jistině celou částku částka a s oporou v § 2991 a násl. o.z. Ta totiž představuje na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat tomu, na úkor koho se obohatila, resp. žalobkyni, která tuto pohledávku nabyla od svého právního předchůdce zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek. Proto bylo žalobě vyhověno stran částky částka s příslušenstvím specifikovaným tamtéž, a jdoucím od splatnosti daného nároku založené výzvou k plnění a ve v ní stanovené lhůtě (§ 1958 odst. 2 o.z. ve spojení s §§ 1968 a 1970 o.z.).
20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného
vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v
obec ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat
jejich splnění exekučním návrhem.