Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 97/2021-49
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení, částku částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám prvního zástupce žalované.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 69,52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám prvního zástupce žalované.</b>
Žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částka, která je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka. Dále pak požadovala úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok z částky částka nod datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky částka od datum do zaplacení, kdy úroková sazba, kterou žalobce požaduje činí 69,52 % p.a. Dále pak úrok z prodlení v zákonné výši z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5% ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do datum ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě jí předložených podkladů a hodnocení klienta z hlediska úvěruschopnosti lustrací v databázi SOLUL a NRKI. Následně podle žalobkyně se žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala žalobkyně žalované poskytnout bezhotovostním převodem na její bankovní účet částka, což žalobkyně splnila dne datum. Žalovaná se dle žalobkyně proti tomu zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o efektivní úrokovou sazbu 130,09 % ročně formou 24 měsíčních splátek ve výši částka splatných vždy do 17. dne v měsíci počínaje měsícem září 2015. Dne datum žalobkyně poskytla žalované v souladu se smlouvou další finanční prostředky formou revolvingového úvěru ve výši částka, čímž došlo k navýšení úvěru a počet splátek se navýšil o dalších 18 měsíčních splátek po částka. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, tak po navýšení činila částka. Žalobkyně dále uvedla, že v případě prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu částka (při 30denním prodlení) a smluvní pokutu po zesplatnění úvěru při nezaplacení celkové částky 0,1 % denně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu číslo smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po zesplatnění úvěru. Žalobkyně se s žalovanou dohodla i na hrazení zákonného úroku z prodlení.
Žalovaná se prostřednictvím svého zástupce vyjádřila k žalobě tak, že považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou s odkazem na ustanovení § 580 občanského zákoníku a ustálenou judikaturu týkající se nepřiměřených úrokových sazeb, kdy sjednaná úroková sazba dosahuje reálné hodnoty téměř 100 % p.a. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru vyšší částku, než která jí byla ze strany žalobkyně poskytnuta, a to celkem částka, a proto na straně žalobkyně došlo k bezdůvodnému obohacení v částce částka. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalované byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení.
Jednáno a rozhodnuto bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně, žalované a zástupce žalované. Na základě projednání věci před soudem po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy hodnotila úvěruschopnost žalované na základě informací v předsmluvním formuláři, jehož součástí je hodnocení klienta, a čestného prohlášení klienta o výši příjmu, z nichž plyne, že vycházela z čistého příjmu žalované částka, výdajů částka, nákladů na bydlení částka, splátky právnická osoba ve výši částka, přičemž žalobkyně dospěla k závěru, že žalované zbývá na splácení částka. Současně ověřovala, zda není žalovaná v registru dlužníků příjmení, kdy dle ověření z příslušného registru bylo zjištěno, že žalovaná není v registru dlužníků. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo ze dne datum ve spojení s návrhem na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu § 2395 až 2400 občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) úvěrová smlouva obsahující závazek žalobkyně poskytnout žalované převodem na její běžný účet úvěr ve výši částka proti povinnosti žalované vrátit poskytnutou částku s navýšením o smluvní úrok 130,09 % ročně v efektivní výši, celkem částku částka. Ze splátkového kalendáře (na č.l. 14) je patrné, že původně bylo sjednáno 24 splátek po částka. Ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že žalovaná požádala dne datum o poskytnutí revolvingového úvěru. Dne datum byl pak žalované úvěr v uvedené výši poskytnut bezhotovostním převodem. V článku číslo smluvních ujednání bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dní po termínu splatnosti vzniká povinnost dlužníka zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 8 % z výše služné splátky, více než 30 dnů po splatnosti vzniká povinnost dlužníka zaplatit nad rámec předchozí smluvní pokuty smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Podle bodu číslo smluvních ujednání pro případ neuhrazení dvou splátek řádně a včas, nebo pro případ prodlení v délce 60 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. V případě, že dlužník se ocitne v prodlení s úhradou jiného peněžitého dluhu než uvedeného, nebo v případě, že poruší některé ustanovení smluvních ujednání, nebo v případě, že kterékoli prohlášení dlužníka uvedené ve smluvních ujednáních je nebo se stane nepravdivým, dojde k zesplatnění až po výzvě úvěrujícího. Dne datum byla žalované poskytnuta další částka částka, přičemž žalovaná měla povinnost splácet tento úvěr ve 42 měsíčních splátkách po částka. Z karty klienta je zřejmé, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou 31. a 32. splátky, celkem jí tedy bylo vyplaceno částka a splatila celkem částka. Výzvou k zaplacení ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek číslo včetně smluvní pokuty částka a s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva, jak je patrné z poštovního podacího archu.
Z výpisu z nebankovního registru u klientských informací a vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek bylo zjištěno, že ať už je ve smlouvě sjednána efektivní nebo nominální úroková sazba, východiskem kalkulace měsíční výše úroků je vždy nominální úroková sazba. Pokud je ve smlouvě uvedena efektivní úroková sazba, na základě výše uvedeného vztahu lze dopočítat z efektivní úrokové sazby sazbu nominální a dopočítat tak výši celkově placených úroků. Avšak bez ohledu na to, jaká sazba je ve smlouvě uvedena, absolutní výše uhrazených úroků je v obou případech shodná. Dle tabulky v příloze 1 vyjádření znalce efektivní úrokové sazbě 131 % p.a. odpovídá nominální úroková sazba 86,71 % p.a. Z veřejně dostupné databáze ČNB systém příjmení v části UK19 je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry na spotřebu pro domácnosti v ČR k měsíci srpnu 2015, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 14,04 %.
Soud se nejprve zabýval tím, zdali je sjednaná úvěrová smlouva z hlediska smluvních ujednání platným právním jednáním. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není, a to s přihlédnutím ke všem smluvním ujednáním (výše smluvního úroku, výše a kombinace smluvních pokut), přičemž zohledňoval rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4080/2020 z datum a I. ÚS 199/2011 z datum, podle nichž nelze přiznat soudní ochranu subjektům, jenž evidentně poškozují zájmy svých klientů tak, že zasahují nejen do jejich právní sféry, ale i do sféry osobní a to v důsledku značně nevyvážených smluvních ujednání ohledně povinností, které jsou kladeny na dlužníka, žalovanou, proti povinnostem věřitele, žalobkyně. V takovém případě je nutno posuzovat smlouvu podle § 580 odst. 1 o.z. jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a strany se mohou vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z. tedy tak, že si vzájemně vrátí to, co si z neplatné smlouvy plnily. Soud současně přihlížel k judikatuře Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 s tím, že citovaná rozhodnutí považují za smluvní úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, pokud přesahuje dvoj až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za kterou poskytují úvěry v daném období a místě banky. Bez významu také není rozhodnutí NS ČR sp. zn. 5Tdo 1282/2004 (R 52/05 sbírky soudních rozhodnutí), podle nějž je naplněním jednoho ze znaků trestného činu lichvy podle § 253 odst. 1 trestního zákoníku (dnes § 218 TZ ) spočívajícího v hrubém nepoměru mezi vzájemným plněním i situace, kdy je při poskytnutí půjčky peněz sjednán úrok přesahující 70 % ročně. Soud při posouzení platnosti úvěrové smlouvy vycházel i z rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 487/2020 , podle nějž výkonu práva, který je zneužitím práva, nelze poskytnout soudní ochranu. Dále soud zohledňoval také to, zdali nedošlo k nevyváženému postavení žalované v pozici spotřebitele ve vztahu k žalobkyni v postavení podnikatele. Pokud jde o ujednání týkající se zajišťovacích prostředků a to smluvních pokut, soud rovněž přihlížel k rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 určujících výši smluvní pokuty, kterou lze z hlediska dobrých mravů považovat za přípustnou (0,5 % denně mezi podnikateli).
V posuzované věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala v úvěrové smlouvě smluvní úrok, který je v rozporu se shora uvedenou citovanou judikaturou, neboť více jak dvojnásobně převyšuje maximální přípustný úrok, který v tomto případě činil 42,12 %, byť tato hranice je pouze orientační. Sjednaný smluvní úrok přesahuje maximální možnou výši úroku, která je z hlediska smluvní volnosti a dobrých mravů přípustná. Výše smluvního úroku přesahuje i procentní výši, jež v trestní oblasti vede k naplnění jednoho ze znaků trestního činu lichvy. Sjednaný smluvní úrok tedy není pouze rozporný z hlediska dobrých mravů, ale jeví se jako rozporný i z hlediska trestně právních předpisů. Vedle nepřiměřeně vysokého smluvního úroku je třeba přihlížet také ke smluvním ujednáním o smluvních pokutách, které byly žalobkyní vůči žalované uplatňovány. Jde o smluvní ujednání sankční povahy, jež jsou obsaženy v úvěrové smlouvě toliko pro případ porušení povinnosti žalované jako spotřebitelky. Nároky na smluvní pokuty za porušení povinnosti řádně a včas uhradit splátku, jsou zde kombinovány ve vazbě na různé délky prodlení a smluvní pokuta je sjednána vícenásobně za totéž jednání, spočívající v prodlení s úhradou splátky. Z uvedeného lze dovodit, že i důsledky smluvního ujednání o pokutách a smluvním úroku zasahují žalovanou v pozici spotřebitele nejen v její právní sféře, ale mohou mít významný dopad do jejích osobních poměrů. Podle soudu tak v důsledku značně nevyvážených podmínek hrozí nepřiměřené zadlužení žalované jako spotřebitele. Současně je na místě i úvaha o tom, že smluvní pokuty nejsou sjednány dostatečně transparentně, když lze předpokládat, že s ohledem na kombinaci různých druhů smluvních pokut za totéž prodlení o různé délce, si běžný spotřebitel může těžko učinit reálnou představu o hmotně právních dopadech situace, kdy se octne v prodlení s úhradou závazku.
Soud má tedy za to, že za situace, kdy je smlouva jako celek, s ohledem na všechna její ujednání, posuzovaná podle § 580 o.z. jako neplatná, mohli by se účastníci takové smlouvy vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení podle § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o.z. V poměrech projednávané věci to však znamená, že pokud žalovaná obdržela částku částka a dosud žalobkyni uhradila částka, není zde prostor ani pro přiznání bezdůvodného obohacení, když žalovaná uhradila žalobkyni více, než představuje bezdůvodné obohacení. S ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba v plném rozsahu zamítnuta jako nedůvodná.
O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalované, která byla ve věci úspěšná v plném rozsahu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni v celkové výši částka Náklady řízení představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby po částka podle § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření), paušální náhrady hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po částka a 21% DPH ze součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.