Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 198/2021-16
Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Janem Uhlířem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 945 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných poplatků za televizní přijímač s tím, že se žalovaný jakožto odběratel elektřiny připojeným k distribuční soustavě považuje podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákona o poplatcích) za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud anonymizováno po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to po marném uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný na písemnou výzvu žalobkyně nereagoval a neoznámil čestným prohlášením, že tuto povinnost nemá, byl zařazen do evidence poplatníků a vznikla mu zákonná povinnost hradit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný povinnost platit televizní poplatek od února 2019 do srpna 2019 neplnil a dluží proto částku 945 Kč, která nebyla ani přes výzvu uhrazena. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení do dne podání žalobního, návrhu tj. 15. 4. 2020 ve výši 84,62 Kč a tento úrok požaduje po žalovaném spolu s nezaplacenými televizními poplatky v celkové výši 945 Kč.
2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
1. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že žalovaný, který nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku, byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, a považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, jelikož anonymizováno po písemné výzvě neoznámil písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaný byl vyzván o úhradu dlužných poplatků včetně úroků z prodlení ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, která byla zaslána žalovanému.
2. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, dále jen o poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nebo drží, alespoň jeden měsíc, či z jiného důvodu po tuto dobu užívá televizní přijímač. Podle odstavce 4 stejného ustanovení jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud anonymizována dvě slova nebo anonymizováno (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. V případě fyzické osoby je poplatek splatný podle § 7 odst. 2 nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Výše televizního poplatku činí podle ustanovení § 6 zákona o poplatcích 135 Kč měsíčně. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
4. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah, který se řídí zákonem o poplatcích. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Netvrdil ani, že by povinnost k úhradě poplatku nevznikla nebo že by tato povinnost zanikla na základě jiné skutečnosti. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 945 Kč (poplatky za období od února 2019 až do srpna 2019, tj. 7 × 135 Kč). Šestnáctým dnem každého měsíce, v němž žalovaný řádně televizní poplatky nehradil, se dostával s úhradou měsíční platby do prodlení. Protože žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši souladné s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl a přiznal žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 84,62 Kč (prokázáno specifikací výpočtu úroku z prodlení).
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a kterému náleží odměna stanovená dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé), tedy celkem ve výši 200 Kč (srov. I ÚS 3344/12). Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
7. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.