Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 160/2021-31
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 28 010 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 530 Kč od 3.12.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů toho řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 530 Kč od 3.12.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů toho řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 010 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 159,17 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 374,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 9,75 % ročně a s úrokem ve výši 19,34 % ročně z částky 20 000 Kč vždy od 30. 11. 2019 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 26. 2. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s úrokem za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,34 % ročně, sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, spolu s doplňkovou službou životního pojištění ve výši 480 Kč splácet v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, počínaje od 5. 3. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 4. 2019. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, porušil tím své závazky ze smlouvy, když na dlužnou částku uhradil pouze částku 8 470 Kč, která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 491,38 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 866,62 Kč a na poplatek za životní pojištění ve výši 112 Kč Poslední platba byla uhrazena dne 19. 3. 2019. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději dne 22. 4. 2019 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která představovala na jistině částku 20 000 Kč, úročenou od 23. 4. 2019 do zaplacení sjednaným úrokem ve výši 19,34 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně pak svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně dopisem ze dne 29. 11. 2019 vyrozuměn. Ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 29. 11. 2019, představovala výše pohledávky částku 31 760 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, z dlužného poplatku ve výši 1 508,62 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 133,38 Kč a z dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 368 Kč. Součástí částky 31 760 Kč je i navýšení účtované původní částky věřitelem, které žalobkyně žalobou nepožaduje. Po žalovaném žalobkyně požaduje k zaplacení částku ve výši 28 010 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 8 010 Kč. Dále pak z kapitalizovaného úroku ve výši 2 374,52 Kč představující sjednané úroky ve výši 19,34 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 23. 4. 2019 do data postoupení, tedy do 29. 11. 2019 a dále do zaplacení, dále pak kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 159,17 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 30. 4. 2019 do dne postoupení, tedy do 29. 11. 2019 a dále pak do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil.
2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , jehož souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.
5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy anonymizována dvě slova, smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost právnická osoba, se žalovaným dne 26. 2. 2018, když na základě této smlouvy poskytla tato společnost žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 4 000 Kč představující úrok, ve výši 4 000 Kč představující administrativní poplatek s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 480 Kč, tedy celkem s poplatkem ve výši 16 480 Kč, celkem tedy částku 36 480 Kč v pravidelných 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 608 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 22. 4. 2019 RPSN byla ve výši 215,01 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 32, 15 % ročně, avšak žalobkyně požaduje k zaplacení pouze úrok ve výši 19,34 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy pak byly další smluvní podmínky. Z výzvy ze dne 22. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k uhrazení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 ,2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla poskytnuta peněžitá částka ve výši 20 000 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 16 480 Kč, označovanou souborně jako poplatek, celkem tedy částku 36 480 Kč. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený poplatek nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdkyně žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku ). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla vyjádřena ve výši 215,01 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě 69,35% ročně (nikoli 32,15% ročně, jak bylo mezi účastníky ve smlouvě sjednáno). Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. 25 Co 145/2018 , nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 pod č. j. 25 Co 403/2019 , dle kterých je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, když ze samotného tvrzení žalobkyně, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 8 470 Kč, zbývá tedy doplatit částka 11 530 Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen z části. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této části dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku , jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne 3.12.2019, když soud má za prokázané, že dne 29.11.2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak z obsahu spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce u soudního exekutora.