Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 120/2021-39
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 14 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 850 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 501,54 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky
6 660 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 412,50 Kč a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 850 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 501,54 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 6 660 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 412,50 Kč a dále s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaném u Okresního soudu v Jihlavě dne 23. 7. 2020 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 510 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO (dále také jen„ původní věřitel“), dne datum uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na částku 9 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit, společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 660 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 1 150 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy tak činí 14 510 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 25. 5. 2015 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla půjčka částky 9 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s půjčkou poplatek v celkové výši 6 660 Kč (sestávající ze součtu úroků 1 260 Kč, z odměny za administrativní činnost 1 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce částku 15 660 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 270 Kč, kdy poslední splátka byla splatná dne 4. 7. 2016. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby.
4. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.
5. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., v prodlení je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, neboť původní věřitel žalované poskytl zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, jímž se podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že původní věřitel se v tomto případě při uzavírání smluv o zápůjčce spokojil s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly původním věřitelem využity i další zdroje, a to občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouva žalované, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Původní věřitel tak nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvu o půjčce, resp. o zápůjčce uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovanou jako absolutně neplatné podle § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv.
9. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil své pohledávky, včetně pohledávky za žalovanou, a že původní věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh zaplatila 1 150 Kč. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 7 850 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo původnímu věřiteli zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila, neboť jí původní věřitel plnil z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Úspěch účastníků ve věci byl poměrově stejný. Vzhledem k tomu nebylo žádnému z účastníků řízení mu právo na náhradu jejich nákladů přiznáno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.