Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (10)No categories available
15 C 179/2021-26
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 15 324,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 824,60 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 099,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 871,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně
z částky 5 481,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně
z částky 7 981,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 500 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 824,60 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 099,49 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 871,06 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 5 481,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 7 981,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr smlouvu
o zápůjčce dne 8. 2. 2018, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný převzal peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši 13 967 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 862 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 733 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 372 Kč, celkem 60 týdenními splátkami po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 4. 4. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 11. 7. 2018. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni 20. 1. 2020 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni,
a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 13 500 Kč. Žalobce tak požaduje po žalovaném uhrazení celkové dlužné částky ve výši 15 324,60 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 981,78 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 342,82 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 871,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku
z prodlení ve výši 1 099,49 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 981,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny
ve výši 7 981,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval
a zůstal dlužen žalovanou částku.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 8. 2. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba
a žalovaným jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 16 000 Kč
a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 13 967 Kč, který představuje úrok ve výši 2 862 Kč, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 372 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 733 Kč,
a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí částku ve výši 29 967 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 15 smluvních podmínek, v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po předposlední činí 500 Kč a poslední činí 467 Kč, když první splátku je Zákazník povinen zaplatit 7. kalendářní od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období, že poslední splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Dále se původní věřitel a Zákazník v čl. 10 smluvních podmínek dohodli, že v případě, kdy Zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má původní věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušné strany ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že dne 20. 1. 2020 byla uzavřena mezi společností právnická osoba jakožto Postupitelem a žalobkyní jakožto Postupníkem, smlouva
o postoupení pohledávek, podle které přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl dle podacího lístku žalovanému poslán dne 14. 2. 2020.
5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě
ze dne 28. 1. 2021, z podacího lístku ze dne 29. 1. 2021 a z tabulky o umoření ze dne 27. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradil na smlouvu číslo částku 13 500 Kč.
6. Přípisem zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní
od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tvrzením, že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na podporu svých tvrzení označila důkazy, které jsou již spisem,
a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020 -97 ze dne 31. 7. 2020.
7. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 8. 2. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 16 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 967 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právního předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku ve výši 13 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávky za žalovaným na žalobkyni a tuto skutečnost jí písemně oznámila. Žalovaný na úhradu zbylé části jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
9. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjček došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání
ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
12. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,
z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,
je smlouva neplatná.
15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož
i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, dále
jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaný ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnil.
20. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalovaného a přesto mu úvěr poskytla. Faktem ovšem je,
že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 2 500 Kč (zapůjčených 16 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 13 500 Kč), vrátit (výrok I.).
21. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.).
22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ,
a to od 21. 1. 2021, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
23. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud postupoval v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle nějž v případě, že má účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, nicméně žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
24. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.