Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 93/2021-46

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 44 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 156,67 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným z částky 24 700 Kč za období od 14. 8. 2019 do 20. 5. 2020 ve výši 1 898,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 700 Kč

od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 6 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2,61 Kč a úroku ve výši 10,37 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 723 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 156,67 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným z částky 24 700 Kč za období od 14. 8. 2019 do 20. 5. 2020 ve výši 1 898,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 700 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 6 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2,61 Kč a úroku ve výši 10,37 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 723 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 1. 2021 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 44 800 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne 13. 6. 2018 Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 17 200 Kč. Celkovou částku 37 200 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, v důsledku toho právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 8. 2019, čímž jí vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč. Dlužná jistina úvěru se od 14. 8. 2019 dále úročí sazbou ve výši 10,37 % ročně, která odpovídá výši úrokové sazby korunových úvěr poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru, který částečně kapitalizovala ke dni 20. 5. 2020 částkou 2 058,23 Kč, a rovněž smluvní pokuty v celkové výši 11 000 Kč. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, na základě níž pohledávku vůči žalovanému žalobkyně nabyla od právní předchůdkyně, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Dne 18. 12. 2020 žalobkyně odeslala žalovanému písemnou výzvu k úhradě dluhu, tento však zaplacen nebyl.

2. Ve věci dne vydaný elektronický platební rozkaz právní moci nenabyl, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou.

3. K výzvě soudu žalobkyně v rámci písemného vyjádření ze dne 15. 6. 2021 doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru, neboť s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení a ověření informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 13. 6. 2018. Pokud se týká výše finančních prostředků zaplacených žalovaným z titulu smlouvy, tato činila celkem 3 400 Kč. Žalovaný konkrétně uhradil dne 13. 6. 2018 částku 800 Kč a dále téhož dne částku 2 600 Kč. Po započtení uhrazených splátek je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit na dlužné jistině částku 33 800 Kč. Kromě toho strany sjednaly pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku úvěru řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, proto žalobkyně nárokuje vedle dlužné jistiny i zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč (tato byla vyúčtována pouze do 4. 1. 2020). Zákonný úrok z prodlení pak požaduje žalobkyně po žalovaném v zákonné výši ze součtu nezaplacených zůstatků jistiny a pevně sjednaného úroku, přičemž tento byl částečně kapitalizovaný ke dni 20. 5. 2020 v částce 1 901,56 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 24 700 Kč za dobu od 14. 8. 2019 do 20. 5. 2020). Žalobkyně v důsledku uvedeného bere žalobu částečně zpět co do částky 156,67 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Žalobkyně dále doplnila, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno na poslední známou adresu dopisem ze dne 24. 7. 2020.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 28. 7. 2021 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle , (dále jen „ “). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení ve smyslu

5. Provedeným dokazováním soud učinil níže uvedená skutková zjištění:

6. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 6. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smlouvou zavázal splácet poskytnutou jistinu úvěru a dále náklady úvěru v celkové výši 17 200 Kč (z toho částka 800 Kč činila poplatek za uzavření smlouvy splatný při podpisu smlouvy, částka 4 400 Kč poplatek za správu úvěru, částka 6 400 Kč poplatek za hotovostní výběr splátek a zbývající částka 5 600 Kč odpovídá úroku ve výši 28 % ročně z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut), t. j. celkem částku 37 200 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 2 600 Kč, přičemž splatnost první splátky úvěru nastala 13. den kalendářního měsíce následujícího po uzavření smlouvy, tedy dne 13. 7. 2018. Podle čl. IV. smlouvy činila RPSN 212,32 %. Článkem V. bod 4. smlouvy strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

7. Soud měl dále k dispozici Předpis splátek ke smlouvě o úvěru 14 M číslo z něhož je zřejmá skladba jednotlivých splátek úvěru, a to rozdílně od 1. – 6., 7. a 8. – 14. splátky.

8. Podle nedatovaného přehledu plateb žalovaný z titulu předmětné úvěrové smlouvy zaplatil v hotovosti celkem 3 400 Kč, a to dne 13. 6. 2018 částky 800 Kč a 2 600 Kč.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve spojení s dodatkem číslo výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení předmětné pohledávky vůči žalovanému ve prospěch žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému podle y označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu ust. “ ze dne 24. 7. 2020 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno, když současně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 47 358 Kč.

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 49 534,13 Kč nejpozději do 2. 1. 2021.

11. Ze Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 26. 7. 2017 podepsané žalovaným je soudem zjištěno, že žalovaný poskytl v souvislosti s uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně informace týkající se jeho pravidelných měsíčních výdajů a příjmů, které současně doložil pracovní smlouvou, výplatními páskami, podnájemní smlouvou a pokladními doklady.

12. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným – poté, co posoudila v dostatečném rozsahu schopnost žalovaného splácet úvěr - dne 13. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku 20 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal splácet jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 37 200 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 600 Kč počínaje dnem 13. 7. 2018 (poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč byl nad rámec měsíčních splátek splatný již při uzavření smlouvy), avšak sjednané splátky řádně a včas neplnil, když z titulu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně postupně zaplatil pouze částku 3 400 Kč. V důsledku toho se žalovaný ocitl v prodlení, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně vznikl dle smluvních podmínek nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však do výše součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2020, žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno, nicméně tento po postoupení pohledávek žalobkyni z titulu smlouvy již ničeho dalšího ani po odeslání předžalobní výzvy žalobkyní dne 18. 12. 2020 nezaplatil.

13. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí , (dále jen„ o. z.“), a to zejména níže citovanými ustanoveními zákona:

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle § 2048 o. z. ve znění účinném ke dni 26. 7. 2017 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. V souladu s částečným zpětvzetím žaloby učiněným žalobkyní v rámci jejího písemného podání ze dne 15. 6. 2021 soud řízení podle zastavil co do části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 156,67 Kč (výrok I. rozsudku).

16. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému z titulu Smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 6. 2018 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč (Článek II. bod 2. smlouvy) a poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč (Článek II. bod 3. smlouvy), tedy smluvních poplatků v celkové výši 5 200 Kč. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně platného uzavření smluvního úvěrového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho příjmové výdajové situace. Je prokázáno, že žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta úvěrová částka ve výši 20 000 Kč. Pokud by soud měl hodnotit odděleně jednotlivá ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se nad rámec vrácení jistiny úvěru smluvně zavázal žalovaný (smluvní úroky ve výši 5 600 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 6 400 Kč), je ochoten s ohledem na výši poskytnutého úvěru akceptovat smluvní ujednání ohledně výše smluvních úroků za celou dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 5 600 Kč a stejně tak ujednání ohledně výše poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, když si je vědom, že hotovostní inkaso splátek úvěru zajišťované právní předchůdkyní žalobkyně (jejími zástupci) v celkem 14 případech není standardním ujednáním úvěrové smlouvy, ale de facto službou navíc, která pochopitelně znamená pro právní předchůdkyni žalobkyně další náklady. Soud však není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně dalších blíže nespecifikovaných poplatků za„ uzavření smlouvy“ a„ správu úvěru“ stanovených ve výši odpovídající přibližně jedné čtvrtině poskytnutého úvěru, když je přesvědčen, že náklady na tyto jednotlivé standardní úkony právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele úvěru mají být a jsou pokryty již ziskem v podobě sjednaných smluvních úroků ve výši 24 % ročně, které je i s poukazem na průměrnou výši úrokových sazeb poskytovaných v rozhodném období bankami možno hodnotit jako vyšší. Existence dalších smluvních poplatků neúměrně zvyšuje plnění požadované vůči žalovanému, přičemž hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázal žalovaný, je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Taková smluvní ujednání nemohou požívat právní ochrany a soud takovým ujednáním ochranu poskytnout odmítá, neboť je považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že ač soud posoudil konkrétní dílčí ujednání smlouvy za absolutně neplatná, tento závěr nezpůsobuje neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o poplatcích lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části smlouvy.

17. Obdobně pak soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroků ve výši 10,37 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, který je žalobkyní požadován vzhledem k tomu, že smluvní strany nesjednaly úroky a jejich výši za dobu od marného uplynutí sjednané doby trvání spotřebitelského úvěru do faktického vrácení poskytnutého úvěru, přičemž úroky je podle žalobkyně nutno považovat za cenu peněžní prostředků za dobu od čerpání prostředků až do jejich faktického vrácení. Soud v dané souvislosti konstatuje, že výše citované ust. § 1802 o. z. dopadá podle jeho názoru na situace, kdy výše úroků ujednána účastníky smlouvy vůbec není, což není daný případ, kdy právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zcela konkrétně a určitě sjednaly v Článku II. bod 1. smlouvy cenu úvěru v podobě úroků fixní částkou odpovídající 28 % poskytnuté jistiny úvěru za období 14 měsíců (24 % ročně). Jestliže úroky smluvně byly sjednány fixní částkou, byť výpočtem za časově omezené období, nemůže se žalobkyně nyní domáhat přiznání úroků dalších nad rámec původně sjednaných.

18. Stejně tak není možno žalobkyni přiznat celý nárok na zaplacení smluvní pokuty v požadované výši 11 000 Kč, a to s odkazem na Článek V. bod 4. smlouvy, jímž strany sice sjednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, nicméně současně stanovily maximální limit smluvní pokuty, která nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny, tedy částku 10 000 Kč. Předmětné ustanovení smlouvy ostatně koresponduje s obsahem ust. , o spotřebitelském úvěru, které obdobně stanoví hranici maximální výše smluvních pokut, které může vůči spotřebiteli nárokovat poskytovatel úvěru.

19. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 38 600 Kč (žalovaný měl podle platných smluvních ujednání zaplatit žalobkyni celkem 20 000 Kč na jistině úvěru, 10 000 Kč na smluvní pokutě, 6 400 Kč za hotovostní inkaso, 5 600 Kč na smluvních úrocích, celkem tedy měl zaplatit 42 000 Kč, uhradil však pouze 3 400 Kč, dluží tedy celkem částku 38 600 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 700 Kč (z této částky požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení již v rámci podané žaloby) jdoucím od 14. 8. 2019, kdy se žalovaný nepochybně nacházel v prodlení s placením celé dlužné jistiny úvěru, do zaplacení, přičemž tento zákonný úrok z prodlení byl dle požadavku žalobkyně částečně kapitalizovaný ke dni 20. 5. 2020 částkou 1 898,95 Kč. Žalobě bylo částečně vyhověno podle ust. § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když žalovanému poskytla úvěr, avšak žalovaný své závazky ze smlouvy naopak nesplnil, neboť poskytnutý úvěr nesplatil řádně a včas. Smluvní pokuta byla žalobkyni přiznána s odkazem na ust. o. z., o zákonném úroku z prodlení pak bylo rozhodnuto podle o. z. ve spojení s Lhůta k plnění byla stanovena podle , neboť soud neshledal žádné důvody pro prodloužení lhůty.

20. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl (výrok III. rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 86 %, neúspěšná v rozsahu 14 % (přiznána částka činí 38 600 Kč namísto žalobkyní uplatněné částky 44 800 Kč), proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) podle 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. , dále jen„ advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč podle ve výši 378 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 604 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 3 782 Kč, z nichž 72 % činí 2 723 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle k rukám právního zástupce žalobkyně a podle rovněž ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ve věci ze dne 15. 6. 2021, když je nutno zdůraznit, že uvedené podání žalobkyně obsahuje pouze doplňující žalobní tvrzení, které měla žalobkyně uvést již v samotné žalobě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.