Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 180/2021-28

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 32 795,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 800 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 16 995,22 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 567,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 455,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně

z částky 1 852,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17 652,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 800 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 16 995,22 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 567,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 455,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 852,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17 652,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), poté, co ověřila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, smlouvu

o zápůjčce dne 28. 3. 2018, číslo na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná převzala peníze v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem 19 017 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu

a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, celkem 60 týdenními splátkami po 684 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 22. 5. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně

a včas. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 7. 5. 2018. Původní věřitel postoupil

s účinností ke dni 20. 1. 2020 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 6 200 Kč. Žalobce tak požaduje po žalované uhrazení celkové dlužné částky ve výši 32 795,22 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 652,19 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 143,03 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 455,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení

ve výši 2 567,41 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 652,19 Kč

od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 652,19 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala

a zůstala dlužna žalovanou částku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti

a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V daném případě byl závazek žalované částečně plněn a měl být splněn na území České republiky, a proto může být žalovaná žalována u soudů České republiky a české soudy jsou příslušné k projednání a rozhodnutí

ve věci.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 23. 3. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba

a žalovanou jako zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout Zákazníkovi zápůjčku v částce 22 000 Kč

a Zákazník se zavázal zaplatit věřiteli za tuto zápůjčku poplatek v částce 19 017 Kč, který představuje úrok ve výši 3 935 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost

a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit částku ve výši 41 017 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby činila

29 % p. a. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 3 smluvních podmínek, v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po předposlední činí 684 Kč a poslední činí 661 Kč, když první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušné strany ze seznamu postoupených pohledávek (položka číslo) soud zjistil, že dne 20. 1. 2020 byla uzavřena mezi společností právnická osoba jakožto Postupitelem, a žalobkyní jakožto Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešly pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z o oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl podle podacího lístku žalované poslán dne 14. 2. 2020.

6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě

ze dne 28. 1. 2021, z podacího lístku ze dne 29. 1. 2021 a z tabulek o umoření ze dne 27. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že uhradila na smlouvu číslo částku 6 200 Kč.

7. Přípisem zdejšího soudu ze dne 17. 6. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní

od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tvrzením,

že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a na podporu svých tvrzení označila důkazy, které jsou již spisem,

a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. -97 ze dne 31. 7. 2020.

8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 28. 3. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 22 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 017 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 684 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku 6 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni a tuto skutečnost jí písemně oznámila. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Římské úmluvy o právu použitelném pro smluvní závazky číslo, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany si však rozhodné právo pro svůj závazkový vztah nezvolily. Soud proto aplikoval právo České republiky podle čl. 4 odst. 2 této úmluvy, jelikož smlouva nejúžeji souvisí se zemí, v níž má strana, která je povinna plnit předmět smlouvy, v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště.

11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí zápůjčky došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s  , , v platném znění, dále jen „o. z.“,

na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu až 3 uvedeného zákona a a a násl. o. z.

12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání

ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,

z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou,

je smlouva neplatná.

17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož

i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle , , v platném znění, dále

jen„ o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována, jelikož žalovaná ani po změně věřitele svého dluhu svůj postoj k vrácení zbylé části bezdůvodného obohacení nezměnila.

22. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a žalobkyní je dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ neplatná, neboť žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ nezkoumala úvěruschopnost žalované a přesto jí úvěr poskytla. Faktem ovšem je,

že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 22 000 Kč, které jí žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 15 800 Kč (zapůjčených 22 000 Kč po odečtení žalovanou vrácených 6 200 Kč), vrátit (výrok I.).

23. Soud proto žalobě co do žalobkyní požadované částky jistiny s odkazem na § 2991 o. z. vyhověl. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce, resp. o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úrok

z prodlení podle o. z. ve výši stanovené ,

a to od 21. 1. 2021, jak žalobkyně požadovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

25. Co se týče náhrady nákladů řízení, soud postupoval v souladu s  , dle nějž v případě, že má účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, nicméně žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

26. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena

na základě , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.