Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 134/2020-48
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 23 118 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá ohledně částky 15 403 Kč spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 17 939,20 Kč od datum do datum a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 10 224,20 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 715 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 715 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá ohledně částky 15 403 Kč spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 17 939,20 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 10 224,20 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 715 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 715 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši
23 118 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovanému v hotovosti poskytla zápůjčku ve výši 36 000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal žalobkyni vrátit jistinu ve výši 36 000 Kč a dále úplatu za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 403 Kč sestávající z kalkulačních položek úroku ve výši 3 182 Kč, administrativní činnosti ve výši 4 481 Kč a hotovostního režimu splátek ve výši 7 740 Kč. Úhrada celkové dlužné částky měla být ze strany žalovaného provedena v 60 týdenních splátkách po 857 Kč počínaje sedmým kalendářním dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 60. splátka měla činit 840 Kč. Žalovaný však své závazky z předmětné smlouvy řádně neplnil, když celkem uhradil 9 splátek v celkové výši 28 285 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby dne datum vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na dluh dále neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti obou účastníků řízení. Žalovaný se k jednání konanému dne datum bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán, když předvolání k němu jemu bylo dne datum doručeno dle ust. § 49 odst. 2, 4
o. s. ř., tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila podáním zdejšímu soudu doručeným dne datum s tím, že soud nepožádala o jeho odročení a souhlasila s tím, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že tato byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne datum, kdy na jejím základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 36 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Za poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit poplatek ve výši 15 403 Kč. Celková dlužná částka ve výši 51 403 Kč měla být žalobkyni ze strany žalovaného vrácena v 60 splátkách po 857 Kč a 1 (poslední) splátce ve výši 840 Kč. První splátka byla splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období (Smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum včetně připojených smluvních podmínek, které nejsou žalovaným vlastnoručně podepsány).
6. Z Tabulky umoření soud zjistil aktuální celkovou dlužnou částku ke dni datum, která činila 23 118 Kč (příjmení umoření, datum vyhotovení výpisu dne datum).
7. Ze Zákaznické karty žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žalobkyni poskytl své osobní údaje, informaci o druhu svého bydlení (nájemník), důvodu zápůjčky (opravy / rekonstrukce) a dále údaje o svém zaměstnání, kdy uvedl, že pracuje jako recepční ve právnická osoba s.r.o. Žalovaný v Zákaznické kartě dále žalobkyni sdělil své finanční údaje, dle kterých jeho čistá mzda činí 20 000 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 14 195 Kč. Žalovaný uvedl požadovanou výši zápůjčky 40 000 Kč. Žalovaný svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že žalobkyni poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje a dal žalobkyni souhlas k jejich zpracování za účelem posouzení jeho schopnosti zápůjčku splácet (Zákaznickou kartou žalovaného ze dne
datum).
8. Z Předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky upomínkou, která byla odeslána dne datum (Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího archu s datem datum).
9. Z Platební bilance smlouvy o zápůjčce soud zjistil výši čerpání zápůjčky 36 000 Kč dne
datum a dále data a výše jednotlivých splátek (Platební bilancí smlouvy o zápůjčce).
10. Po právní stránce soud věc posoudil takto:
11. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
18. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Soud dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.
20. Soud na základě skutečností zjištěných z provedených důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními došel k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti náležitě prověřit úvěruschopnost žalovaného, když v žalobě, popř. v jejím doplnění ze dne datum např. pouze uvedla, že schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku prověřila na základě informací získaných od spotřebitele a z dokladů předložených žalovaným. Pouhé tvrzení skutečností uvedených v zákaznické kartě ze dne datum, v níž žalovaný uvedl, že je na plný úvazek zaměstnán jako recepční ve společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč nebo že jeho měsíční výdaje činí 14 195 Kč, nejsou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dostačující. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že žalovaný k doložení skutečností uvedených v zákaznické kartě žalobkyni předložil pracovní smlouvu ze dne datum, výplatní pásky za měsíce duben až červen 2016, doklad SIPO o pravidelných měsíčních výdajích domácnosti a nájemní smlouvu. Žalobkyně však tyto listiny v tomto řízení soudu nepředložila. Skutečnost, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného tak tedy zůstává pouze v rovině tvrzení a nelze ji mít za prokázanou. Další podstatné konkrétnější skutečnosti ohledně toho, že žalobkyně splnila svoji povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného, nebyly ze strany žalobkyně tvrzeny, jakož ani doloženy, což tedy nelze pro posouzení, zda je žalovaný schopen dostát předmětnému závazku, považovat za dostačující. Z tohoto důvodu je smlouva v souladu ust. § 87 odst. 1 ZSU absolutně neplatná. K uvedenému závěru soud dospěl na základě citovaných zákonných ustanovení a judikatury, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, dle něhož je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Dle rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. spisová značka, je pak tato neplatnost absolutní:„ V § 87 odst. 1 ZSU stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní…. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen.“) Dále pak např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. číslo jednací ze dne 1. 4. 2015 judikoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu.
21. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 36 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni tuto částku vrátit pouze částečně, a to ve výši 28 285 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši 7 715 Kč a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Žalobkyně žalovaného k vrácení dlužné částky vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla dle předloženého poštovního archu předána k poštovní přepravě následujícího dne. Žalobkyně žalovanému v této upomínce poskytla dodatečnou lhůtu k plnění do dne datum, kdy tedy splatnost nastala právě k tomuto dni. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Soud proto výrokem II. žalobě vyhověl co do částky 7 715 Kč s příslušenstvím (výrok II.).
22. Soud výrokem I. zamítl nárok žalobkyně co do částky 15 403 Kč spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 17 939,20 Kč od datum do datum a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 10 224,20 Kč od datum do zaplacení, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními, především pak § 86 odst. 1 ZSU, nedostála své zákonné povinnosti náležitě prověřit úvěruschopnost žalovaného.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch, jakož i neúspěch obou účastníků v tomto řízení byl přibližně stejný. Z tohoto důvodu soudu žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.