Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
24 C 156/2020-37
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem Slovenská republika, příjmení – anonymizováno, okres anonymizováno,
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši částka s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši částka (skládající se ze zapůjčené částky částka poskytnuté v hotovosti a souhrnného poplatku ve výši částka), podle které měl žalovaný splácet týdně částku částka. Žalovaný splácel nepravidelně a uhradil celkem částku částka. Žalovaný ani přes upomínky ze strany žalobkyně dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě řádně mu doručené v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. )
4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o peněžité zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal uhradit krom zapůjčené částky, ještě částku ve výši částka, představující úrok ve výši částka, poplatek za zpracování a doručení zápůjčky ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem se tak zavázala uhradit částku částka, a to ve formě 59 týdenních splátek po částka. Zápůjční úroková sazba činila 68 % ročně, RPSN 195,34 % (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Z tvrzení žalobkyně a z platební historie vzal soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částka, bylo případně na něm, aby tvrdil a prokázal jinou částku, ale nestalo se tak. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, kdy z podacího archu bylo prokázáno, že upomínka byla žalovanému zaslána dne datum s tím, že žalovanému byla určena náhradní lhůta splatnosti do 5 dní od doručení této upomínky.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o zápůjčce za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši částka uhradit dále částku částka, tato je sice ve smlouvě rozdělena na tři části a nazvána souhrnným poplatkem (úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek), nic to ale nemění na tom, že žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku se žalovaným smlouvu uzavřela. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažila navodit žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaný neuhradil větší část splátek, poplatek za hotovostní inkaso je žalobkyní požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a žalobkyně, tak s těmito neměla náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu úroku a poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 77 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností od 1 roku do 5 let poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2017 činila cca 12 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku částka. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil částku částka. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši částka vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 5 dní od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku, kdy k tomuto datu činila sazba zákonného úroku z prodlení dle shora cit. vyhlášky 8,05 % ročně. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout (v rozsahu částky částka a příslušenství z této v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně jdoucího od datum do zaplacení a dále zákonného úroku prodlení z částky částka jdoucího od datum do datum ve výši 8,05% ročně).
7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (zde nutno úspěch odvíjet od jistiny v součtu s kapitalizovaným příslušenstvím). Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.