Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 57/2021-33

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kuchaříkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 689 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 756 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 756 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a částku 3 167 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 167 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 152 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 764,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 158,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 476,67 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částky 4 614 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 754,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 015,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 727,04 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 756 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 756 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a částku 3 167 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 167 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 6 152 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 764,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 158,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 476,67 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částky 4 614 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 754,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 015,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 727,04 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum číslo dne datum číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (úvěr číslo) a 6 000 Kč (úvěr číslo) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutý úvěr ve výši 8 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 152 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 120 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za doplňkové životní pojištění ve výši 232 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 244 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 13. 3. 2018. Poskytnutý úvěr ve výši 6 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 614 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 840 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 28. 6. 2018. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky, před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na oba úvěry naposledy zaplatila splátku dne 22. 8. 2019. Na úvěr ve výši 8 000 Kč uhradila žalobkyně celkem 7 244 Kč a na úvěr ve výši 6 000 Kč pak celkem 2 833 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek, a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 29. 11. 2019 své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Po postoupení pohledávek žalobkyně již ničeho neuhradila. Na úvěr 8 000 Kč žalobkyně nadále požaduje dlužnou jistinu ve výši 5 232,67 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 675,33 Kč, v případě úvěru 6 000 Kč žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši 5 894,04 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 886,96 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k úvěru 8 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 764,77 Kč (úrok ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 5 232,67 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 21. 3. 2018, tedy od data uplynutí týdenní lhůty ode dne, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši 2 158,29 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 5 232,67 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 14. 3. 2018, ode dne následujícího po dni, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 5 232,67 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ve vztahu k úvěru 6 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 754,44 Kč (úrok ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 5 894,04 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 6. 7. 2018, tedy od data uplynutí týdenní lhůty ode dne, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), kapitalizovaný úrok ve výši 2 015,55 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 5 894,04 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 29. 6. 2018, ode dne následujícího po dni, kdy měla být uhrazena poslední splátka, do 29. 11. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávky), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 5 894,04 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s jednáním v její nepřítomnosti. Soud proto ve smyslu , (dále jen „“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, převzetí žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 6 152 Kč, který sestává z úroku ve výši 1 120 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, částky za hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč a poplatku za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 232 Kč. Zápůjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % ročně.

4. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty výplatní pásky, pracovní smlouva. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr od října 2015 u právnická osoba příjmení jméno. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil 13 000 Kč. Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z nájmu 2 500 Kč a osobních výdajů 3 000 Kč (celkem tak 5 500 Kč). Použitelný příjem tak měl činit 7 560 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu od roku 2015, ve společné domácnosti žije s jednou další osobou, nemá vyživovací povinnosti, má jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti, převzetí žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 614 Kč, který sestává z úroku ve výši 840 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a částky za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč, dále si žalovaná sjednala pojištění anonymizována dvě slova za částku 174 Kč. Zápůjčka byla splatná v 58 týdenních splátkách po 189 Kč. Splátky byly vždy splatné nejpozději do konce následujícího týdenního splátkového období. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % ročně.

6. Z karty zákazníka ze dne datum má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalovaná uvedla v údajích o zaměstnání, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr od února 2016 u právnická osoba příjmení jméno. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil 13 000 Kč. Běžné měsíční výdaje se pak skládaly z nájmu 2 000 Kč, osobních výdajů 4 000 Kč a splátek úvěru 1 000 Kč. Celkem činily výdaje podle údajů v kartě 5 000 Kč, použitelný příjem tak měl činit 8 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu od června 2015, ve společné domácnosti žije s jednou další osobou, nemá vyživovací povinnosti, má jinou půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 9 000 Kč, kterou splácí částkou 1 000 Kč. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalované bylo dne 13. 12. 2019 zasláno vyrozumění o postoupení pohledávek.

9. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, má soud za prokázané, že v odstavci 17 obsahuje právní názor Krajského soudu v Českých Budějovicích k právní úpravě , o spotřebitelském úvěru.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou odeslanou dne 1. 5. 2020 upozorněna na prodlení s úhradou závazků ze smluv o spotřebitelském úvěru číslo číslo byla vyzvána ke splacení dlužných částek nejpozději do 7. 5. 2020 na účet žalobkyně.

11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

12. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru byly mezi žalobkyní a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením těchto smluv o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

22. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- Finance s. r. o. proti GK, C -679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

23. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

24. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté úvěry ve výši 8 000 Kč a 6 000 Kč zaplatit celkem 14 152 Kč a 10 614 Kč. Z předložených zákaznických karet k úvěrům je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznických kartách uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. K uvedeným informacím nepředložila žalobkyně žádné doklady, nepředložila ani pracovní smlouvu, ani případně výplatní pásky, ze kterých by byl potvrzen příjem žalované. Zároveň nebylo prokázáno, že by původní věřitelka řádně zjišťovala a ověřovala nijak nespecifikované výdaje žalované. V kartě k úvěru ze dne datum jsou uvedeny osobní výdaje ve výši 3 000 Kč a dále výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč, které však nebyly nijak ověřeny. V kartě k úvěru ze dne datum jsou uvedeny osobní výdaje ve výši 4 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč, které měly být ověřeny nájemní smlouvou, a splátky úvěru ve výši 1 000 Kč (pravděpodobně předchozí úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně). Výdaje žalované se tak pohybují na samotné hranici životního minima, přičemž uvedené náklady na bydlení nemohou zcela jistě pokrýt skutečné měsíční výdaje za pronájem a energie pro jednu osobu. V této souvislosti je třeba zohlednit i to, že průměrný občan (a tedy i spotřebitel) nedokáže disciplinovaně a dlouhodobě hospodařit s finančními prostředky v rozsahu životního minima. Životní minimum představuje rámec pro zajištění nejzákladnějších potřeb (nezahrnuje navíc náklady na bydlení) a to spíše pro přechodné období, rozhodně se nemůže jednat o částku, kterou by člověk potřeboval pro všední, běžný a průměrný způsob života. Původní věřitelka tak nepostupovala s odbornou péčí, když poskytla žalované opakovaně úvěry, aniž by řádně zkoumala její schopnost úvěry splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

25. Soud ještě doplňuje, že žalobkyní předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích není pro zdejší soud právně závazný, v dané věci bylo postupováno podle a dále bylo výše již zhodnoceno, že ani z údajů, tak jak jsou v zákaznických kartách zaznamenány, nemohla mít původní věřitelka s odbornou péčí za to, že bude žalovaná schopna poskytnuté úvěry řádně splácet.

26. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zcela nedostatečně. Soud proto obě smlouvy o úvěru posoudil jako neplatné podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částky, které jí byly poskytnuty na základě neplatných smluv a které dosud nesplatila.

27. Z dokazování vyplynulo, že v případě smlouvy číslo byla žalované poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, přičemž uhradila 7 244 Kč. Žalovaná je tak povinna žalobkyni vrátit 756 Kč (8 000 Kč – 7 244 Kč).

28. V případě smlouvy číslo byla žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, žalovaná dosud uhradila pouze částku 2 833 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni částku ve výši 3 167 Kč (6 000 Kč – 2 833 Kč).

29. Soud proto žalobě vyhověl toliko co do částek 756 Kč a 3 167 Kč, kdy rovněž uložil žalované zaplatit žalobkyni tyto částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od 8. 5. 2020 do zaplacení, neboť ve výzvě podle ze dne 30. 4. 2020 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu do 7. 5. 2020.

30. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv. Lhůta pro splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s 

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.